Hádží Halef Putin na křižovatce, čili Aleppská boule

8. 11. 2015 / Karel Dolejší


Syrskému režimu se podařilo stabilizovat frontu v pobřežních oblastech, avšak prohrává v Hamě, kde za zmínku stojí útěk tankového praporu ze strategického města Murek ZDE. Ztráty území zaznamenal režim i u Homsu ZDE. Podle opozičních zdrojů, které nebylo možno nezávisle ověřit, Asad v říjnu přišel u Hamy o 59 tanků, u Aleppa o 31, na předměstích Damašku jich bylo zničeno 12, u Homsu 9, u Latakíje 5, v Kunejtře na Golanech 4, na venkově v provincii Idlíb 2 a 1 kus v Diráa ZDE.


Jediná oblast, kde ještě režimní jednotky podporované ruským letectvem postupují, se nachází jižně od Aleppa ZDE. A to pravděpodobně proto, že většinu zde nasazených sil tvoří kontingenty zahraničních žoldnéřů naverbovaných Íránem, které doplňují ruské intervenční síly. Většina ruských náletů stále směřuje proti opozičním frakcím, které nemají nic společného s "islámským státem" ZDE. A samotné ruské nálety přitom zabily v říjnu více civilistů, než islamisté ZDE.

Podle tureckých záznamů proplulo v říjnu Bosporem přinejmenším 7 500 tun ruského vojenského materiálu určeného pro Sýrii ZDE. Tento hrubý odhad nezahrnuje civilní dopravní lodě, které Moskva mobilizovala za stejným účelem, stejně jako nejméně osm dalších postarších civilních dopravních lodí, které zakoupila v Turecku, a další v jiných zemích. Jako příklad může sloužit listopadová plavba lodi Alexandr Tkačenko, která se stala středem pozornosti kvůli chybějící kamufláži vojenského nákladu ZDE. Jedná se o plavidlo zakoupené od italské firmy, které dříve neslo název Robur ZDE a má kapacitu přes 2 000 tun nákladu ZDE, tj. 4 x více, než běžné vyloďovací plavidlo ruského námořnictva třídy Ropucha ZDE.

Ačkoliv režim dostává letecky velké množství zbraní z Íránu ZDE, relativně novou obrněnou techniku získává z Ruska ZDE ZDE. V syrských skladech a u jednotek zůstalo tabulkově stále nejméně 2 000 tanků různých typů, otázka však zní, kolik z nich je skutečně provozuschopných.

Přesto vše režim některé typy munice zřejmě dál vyrábí "na koleně" v podmínkách nepříliš povedené kusové výroby ZDE.

Povstalci jistě nemají žádný důvod jásat nad situací, ani se bezhlavě koncentrovat v oblastech, kde se mohou stát terčem ruských náletů či překvapivého útoku vládních sil. Nicméně kromě ofenzívy u Aleppa, již ohrožují útoky na komunikační linie a protiofenzíva IS z jihovýchodu, se provládní jednotky po více jak měsíci ruské pomoci prakticky nehýbou z místa - a většina územních zisků zaznamenaných od počátku října již byla anulována.

Íránci a jejich žoldnéři z Iráku, Libanonu, Afghánistánu atd. zaznamenávají vysoké ztráty na živé síle, včetně mnoha vysokých íránských velitelů. Je otázka, jak dalece budou za tohoto stavu schopni posilovat své jednotky na syrském území a současně je udržovat v akceschopném stavu.

Jestliže by začalo stagnovat íránské angažmá, Putin nebude mít mnoho možností na výběr. Může zesílit nálety dalšími střelami s plochou dráhou letu z Kaspiku, poslat bombardéry Tu-22M a Tu-160 z ruských základen - nebo se smířit s tím, že asadisté definitivně přešli do defenzívy.

Představa masívní ruské intervence v Sýrii populární v kruzích všelijakých "Přátel Ruska" ignoruje fakta. Obálka operační efektivity v případě zásobování dvou smíšených letek plus zesílené motostřelecké brigády v Sýrii (aktuální stav) vypadá docela jinak, než táž obálka v případě nasazení řekněme 30 000 ruských vojáků s příslušnou bojovou technikou. (Je nepravděpodobné, že by Moskva kamkoliv jinam než do "blízkého zahraničí" mohla vyslat větší počet vojáků, chybí-li pozemní zásobovací trasa - a to třeba i jen na několik týdnů.) Rečeno velmi jednoduše, tak velkou intervenci Moskva neuzásobuje.

Zahraniční intervence, která měla znamenat ruskou variantu operace "Pouštní bouře", se tedy začíná zasekávat. Saúdská Arábie v reakci na ni vystupňovala dodávky protitankových zbraní opozici a podle zatím neověřitelných zpráv Katar začíná v menším množství dodávat i přenosné protiletadlové střely čínského původu. To by nevěstilo nic dobrého.

Z ruské pýchy zůstává pět týdnů po startu nadýmající se Aleppská boule. V bojích ve městě ale technologický náskok ani převaha v těžkých zbraních nemusejí přinášet útočníkovi rozhodující výhodu. Z Aleppa se může snadno stát "syrský Stalingrad" zásobovaný po mimořádně zranitelné komunikační linii v podobě dálnice M5 vedoucí k nezajištěným pozicím u Hamy.

Hádží Halef Putin, alias Abdulamir Abutin ZDE, má o čem přemýšlet. Brzy bude muset přijmout zásadní rozhodnutí, jakým způsobem ve válce pokračovat.

0
Vytisknout
2721

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2015