Opravdu předseda sněmovny "pozval cizí vojska"?

5. 11. 2015 / Karel Dolejší


Idnes.cz publikovala článek o minisummitu NATO v Bukurešti s názvem "Chceme trvalou vojenskou přítomnost NATO, žádá devítka zemí včetně Česka" ZDE. Na omluvu redakce třeba říci, že převzala text ze stránky natoaktual.cz ZDE. O co se vlastně jedná můžete zjistit až četbou společného prohlášení "devítky" z Bukurešti s názvem "Joint Declaration on “Allied Solidarity and Shared Responsibility”" ("Společná deklarace o "spojenecké solidaritě a sdílené odpovědnosti"") ZDE.

A o co vlastně jde?


Prezidenti osmi zemí - Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska - a předseda parlamentu České republiky podepsali v Bukurešti společnou deklaraci reagující na agresívní chování Ruska vůči "blízkému zahraničí". Mírná většina z nich - s výjimkou České republiky, Slovenska a Maďarska - se cítí vážně ohrožena, v některých případech velmi explicitním ruským vyhrožováním a zastrašováním (Pobaltí, Polsko, Rumunsko). Z tohoto důvodů žádají tyto země dlouhodobě o trvalé rozmístění spojeneckých vojáků na svém území.

Jak se k tomu pocitu ohrožení mají postavit ostatní středoevropské a východoevropské země? Mají v zásadě dvě možnosti: Buď si hrát na vlastním písečku, jako to zejména v posledních měsících dělá převážná většina české reprezentace, a kromě izolace od západních zemí v důsledku sobeckého postoje k uprchlické krizi se izolovat i od zemí v postkomunistickém prostoru, nebo spojence v jejich žádosti podpořit, třebaže samy žádné vojáky na svém území nepožadují. Říká se tomu třeba "spojenecká solidarita". Jednoho dne může totiž středně velký stát Česká republika chtít po NATO něco, co jiné země až tak nutně nepotřebují. A bude se mu hodit jejich případná podpora na oplátku.

Mimochodem, stojí za povšimnutí, že ačkoliv Slovensko nežádá o nějaké vojáky na svém území, prezident Kiska do Bukurešti odletěl. Maďarsko docela jistě nestojí o jiné než maďarské vojáky na svém území, nicméně člen vládní strany Fidesz prezident János Áder do Bukurešti odletěl též. Jen jeden prezident tam nebyl. Můžete třikrát hádat, který.

Nepochybuji, že po publikaci článku v idnes.cz se již rozbíhají rozhořčené kampaně. Začínají se psát petice, malovat transparenty, svolávat demonstrace, posílají se protestní emaily proti "zvacímu dopisu" předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi, který jako jediný z celé české reprezentace odjel dát najevo, že spojence nemá u konce zažívací trubice. První reakce na sociálních sítích jsou více než výmluvné. A co že to vlastně Hamáček v Bukurešti podepsal?

Klíčová formulace relativně podrobného deklarativního textu zní následovně:

We will actively contribute to shaping the Allied strategic response to the long term security threats and risks we jointly face in the East. We will join efforts to secure, where needed, a robust, credible and sustainable Allied military presence in our region; (Budeme aktivně přispívat k formování spojenecké strategické reakce na dlouhodobé bezpečnostní hrozby a rizika, kterým na východě společně čelíme. Spojíme se v úsilí zajistit, tam, kde je to třeba, robustní, věrohodnou a trvalou spojeneckou vojenskou přítomnost v našem regionu (zdůraznil KD)).

Co tedy Hamáček udělal? Podpořil spojeneckou vojenskou přítomnost , tam, kde je to třeba, tj. postavil se za dlouhodobě předkládané žádosti Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska a Rumunska ohledně umístění spojeneckých jednotek na jejich území.

Čechy ovšem žádní Rusové docela určitě neohrožují. Ty ohrožuje 60 uprchlíků, kteří v zemi požádali letos o azyl, a "agresívní plány NATO", které dál škrtá v obranných rozpočtech a nechce na východním křídle na území nových členských zemí trvale rozmisťovat jednotky - ani po velmi výrazné změně bezpečnostní situace v našem regionu.

A pak ještě, samozřejmě, invaze Plejáďanů.

0
Vytisknout
2853

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2015