Berme vážně varování Merkelové, že by na Balkáně mohla vzniknout nová celoevropská válka

6. 11. 2015

čas čtení 5 minut

Je fascinující, jak tolik Čechů strká vůči uprchlické krizi hlavu do písku. "Uzavřeme hermeticky hranice a žádného uprchlíka nepusťme na území ČR," skanduje se. A to má být řešením? To, co se stane pak, situaci v ČR neovlivní? Opravdu? Posuďte sami:

Nedávné varování Angely Merkelové, že nebezpečí válečného konfliktu v Evropě, rozníceného na Balkáně, znovu hrozí, si mnoho lidí nepovšimlo, píše v deníku Guardian Natalie Nougayrède. Kancléřka varovala, že kdyby Německo uzavřelo uprchlíkům své hranice, mohlo by to v balkánských zemích vést k válce.

S nadcházející zimou a pokračujícím neztenčeným proudem uprchlíků bude jihovýchodní Evropa v nadcházejících týdnech a měsících opravdu místem, které je záhodno bedlivě sledovat. Merkelová vyjádřila obavu vyvolanou tvrdým hašteřením a chaosem v balkánských státech ohledně toho, co udělat se statisíci zoufalých lidí, kteří přicházejí přes jejich hranice, přes pole, někdy se i brodí přes řeky, ve snaze dostat se dál na sever. Dosud byly balkánské země jen tranzitním územím. Avšak pokud by Německo uzavřelo své hranice, v balkánských zemích uvíznou obrovské počty uprchlíků a situace začne být opravdu velmi nebezpečná.

Otto von Bismarck kdysi konstatoval: "Pokud vznikne zase nová válka v Evropě, jejím zdrojem bude nějaká hloupost na Balkáně." Loni jsme si připomínali stoleté výročí atentátu arcivévody Franze Ferdinanda v Sarajevu. Doufejme, že tato historie se nebude opakovat. Od válek v devadesátých letech proměnily mírové dohody, demokratizace, politické reformy a euroatlantická integrace balkánský region.

Jenže Merkelová je o situaci na Balkáně dlouhodobě velmi dobře informována. Dávno před vznikem nynější uprchlické krize se Merkelová snažila zaměřit pozornost Evropy na problémy tohoto regionu a na potřebu silnější evropské mobilizace. Z jejího popudu se začaly konat vrcholné schůzky mezi balkánskými státy a EU. Byla jediným evropským politikem, který telefonoval srbskému a albánskému premiéru, když vypukly v říjnu 2014 po fotbalovém zápase v Bělehradě nepokoje mezi Srby a Albánci. Také varovala, že neoimperiální choutky Ruska, které se projevují na Ukrajině, mohou mít katastrofální důsledky i na Balkáně.

Není pochyb o tom, že mezivládní styky zemí na Balkáně jsou charakterizovány napětím. Začalo to, když Maďarsko postavilo na hranici se Srbskem žiletkový plot, takže vlna uprchlíků přešla do Chorvatska a pak do Slovinska. Dochází tam k dramatickým scénám, kdy se uprchlíci brodí v dešti a v blátě zimou a policie s nimi zachází neurvale. Politikové z balkánských zemí si navzájem nadávají a navzájem se obviňují z chaosu.

Srbsko se chová k uprchlíkům nejslušněji - zřejmě proto, že jeho vláda se snaží vypadat důěryhodně, aby tím podpořila svou žádost o vstup do EU, anebo protože si Srbové dobře pamatují na trauma přijímání tisíců vyhnaných Srbů z jiných částí někdejší Jugoslávie. Avšak i Srbsko nyní hrozí, že uzavře hranice.

Vessela Tcherneva, balkánská analytička v Evropské radě pro zahraniční vztahy, je šokována tím, jak rychle se mohou na Balkáně vztahy mezi tamějšími státy zhoršit. "Je to děsivé," varuje. "Je to, jako kdyby byl džin vypuštěn z láhve." Znovu se objevila stará nepřátelství. Někteří srbští činitelé nazývají činitele v Chorvatsku "ustašovci", což byli chorvatští fašisté za druhé světové války. Vlády hovoří o tom, že použijí na hranicích vojska. Navracejí se k politice tvrdých bezpečnostních opatření a posedlosti obranou svého území - k přesně tomu myšlení, které bylo za posledních dvacet let odsuzováno. Politikové se přestávají ovládat. Přidejte k tomu korozivní vliv mafiánských organizací, vydělávajících na uprchlících, a obraz Balkánu je opravdu pochmurný.

Západní Balkán je chudý region s nízkým hospodářským růstem, obrovskou nezaměstnaností a HDP, které nedosahuje ani poloviny průměru EU. Pokud EU tyto země opustí, nebudou schopny si poradit s vlnou uprchlíků. Evropská unie přitom zatím neudělala nic.

Je životně důležité, aby si Evropa uvědomila, že má na Balkáně nedokončenou práci. Že je to region, který leží na jejích hranicích a kde jsou její hodnoty tvrdě zkoušeny. Konec konců, právě na Balkáně se vždycky definovala historie Evropy a tamější poučení z historie by nemělo být zapomenuto.

Před dvaceti lety bylo k pacifikaci Balkánu zapotřebí 50 000 vojáků NATO. Doufejme, že se to nebude opakovat, ale návrat k používání armád a vojenského zařízení - ve snaze uzavřít hranice - to je noční můra, před níž Merkelová varuje oprávněně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9185

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2015