Berme vážně varování Merkelové, že by na Balkáně mohla vzniknout nová celoevropská válka

6. 11. 2015

Je fascinující, jak tolik Čechů strká vůči uprchlické krizi hlavu do písku. "Uzavřeme hermeticky hranice a žádného uprchlíka nepusťme na území ČR," skanduje se. A to má být řešením? To, co se stane pak, situaci v ČR neovlivní? Opravdu? Posuďte sami:

Nedávné varování Angely Merkelové, že nebezpečí válečného konfliktu v Evropě, rozníceného na Balkáně, znovu hrozí, si mnoho lidí nepovšimlo, píše v deníku Guardian Natalie Nougayrède. Kancléřka varovala, že kdyby Německo uzavřelo uprchlíkům své hranice, mohlo by to v balkánských zemích vést k válce.

S nadcházející zimou a pokračujícím neztenčeným proudem uprchlíků bude jihovýchodní Evropa v nadcházejících týdnech a měsících opravdu místem, které je záhodno bedlivě sledovat. Merkelová vyjádřila obavu vyvolanou tvrdým hašteřením a chaosem v balkánských státech ohledně toho, co udělat se statisíci zoufalých lidí, kteří přicházejí přes jejich hranice, přes pole, někdy se i brodí přes řeky, ve snaze dostat se dál na sever. Dosud byly balkánské země jen tranzitním územím. Avšak pokud by Německo uzavřelo své hranice, v balkánských zemích uvíznou obrovské počty uprchlíků a situace začne být opravdu velmi nebezpečná.

Otto von Bismarck kdysi konstatoval: "Pokud vznikne zase nová válka v Evropě, jejím zdrojem bude nějaká hloupost na Balkáně." Loni jsme si připomínali stoleté výročí atentátu arcivévody Franze Ferdinanda v Sarajevu. Doufejme, že tato historie se nebude opakovat. Od válek v devadesátých letech proměnily mírové dohody, demokratizace, politické reformy a euroatlantická integrace balkánský region.

Jenže Merkelová je o situaci na Balkáně dlouhodobě velmi dobře informována. Dávno před vznikem nynější uprchlické krize se Merkelová snažila zaměřit pozornost Evropy na problémy tohoto regionu a na potřebu silnější evropské mobilizace. Z jejího popudu se začaly konat vrcholné schůzky mezi balkánskými státy a EU. Byla jediným evropským politikem, který telefonoval srbskému a albánskému premiéru, když vypukly v říjnu 2014 po fotbalovém zápase v Bělehradě nepokoje mezi Srby a Albánci. Také varovala, že neoimperiální choutky Ruska, které se projevují na Ukrajině, mohou mít katastrofální důsledky i na Balkáně.

Není pochyb o tom, že mezivládní styky zemí na Balkáně jsou charakterizovány napětím. Začalo to, když Maďarsko postavilo na hranici se Srbskem žiletkový plot, takže vlna uprchlíků přešla do Chorvatska a pak do Slovinska. Dochází tam k dramatickým scénám, kdy se uprchlíci brodí v dešti a v blátě zimou a policie s nimi zachází neurvale. Politikové z balkánských zemí si navzájem nadávají a navzájem se obviňují z chaosu.

Srbsko se chová k uprchlíkům nejslušněji - zřejmě proto, že jeho vláda se snaží vypadat důěryhodně, aby tím podpořila svou žádost o vstup do EU, anebo protože si Srbové dobře pamatují na trauma přijímání tisíců vyhnaných Srbů z jiných částí někdejší Jugoslávie. Avšak i Srbsko nyní hrozí, že uzavře hranice.

Vessela Tcherneva, balkánská analytička v Evropské radě pro zahraniční vztahy, je šokována tím, jak rychle se mohou na Balkáně vztahy mezi tamějšími státy zhoršit. "Je to děsivé," varuje. "Je to, jako kdyby byl džin vypuštěn z láhve." Znovu se objevila stará nepřátelství. Někteří srbští činitelé nazývají činitele v Chorvatsku "ustašovci", což byli chorvatští fašisté za druhé světové války. Vlády hovoří o tom, že použijí na hranicích vojska. Navracejí se k politice tvrdých bezpečnostních opatření a posedlosti obranou svého území - k přesně tomu myšlení, které bylo za posledních dvacet let odsuzováno. Politikové se přestávají ovládat. Přidejte k tomu korozivní vliv mafiánských organizací, vydělávajících na uprchlících, a obraz Balkánu je opravdu pochmurný.

Západní Balkán je chudý region s nízkým hospodářským růstem, obrovskou nezaměstnaností a HDP, které nedosahuje ani poloviny průměru EU. Pokud EU tyto země opustí, nebudou schopny si poradit s vlnou uprchlíků. Evropská unie přitom zatím neudělala nic.

Je životně důležité, aby si Evropa uvědomila, že má na Balkáně nedokončenou práci. Že je to region, který leží na jejích hranicích a kde jsou její hodnoty tvrdě zkoušeny. Konec konců, právě na Balkáně se vždycky definovala historie Evropy a tamější poučení z historie by nemělo být zapomenuto.

Před dvaceti lety bylo k pacifikaci Balkánu zapotřebí 50 000 vojáků NATO. Doufejme, že se to nebude opakovat, ale návrat k používání armád a vojenského zařízení - ve snaze uzavřít hranice - to je noční můra, před níž Merkelová varuje oprávněně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4063

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2015