Toleruje veřejnoprávní televize, aby moderátor ovlivňoval diskusi vlastními nepodloženými názory?

Případová studie: Tendenční způsob moderování v ČT

5. 11. 2015 / Bohumil Kartous

Moderátor Daniel Takáč vedl interview s psychiatrem Cyrilem Höschlem, v němž nechal hosta dopouštět se řady pochybných tvrzení, aniž by kterákoliv z nich konfrontoval či korigoval. Cyril Höschl tak z pozice veřejné autority banalizoval problém vztahu k Romům, ačkoliv je ČR odsouzena Evropským soudem pro lidská práva za segregaci romských dětí ve vzdělávání a ačkoliv bylo prokázáno, že docházelo k nedobrovolné sterilizaci žen. Ačkoliv je opakovaně prokazováno, že vztah Čechů k romské minoritě je významně negativní (paradoxně více tehdy, chybí-li přímá zkušenost) a ačkoliv nenávistné projevy pronikly hluboko do jazyka i do vzorců chápání reality. Nechal hosta bez korekce aplikovat definici vyvolávání nenávisti vůči etniku či náboženství, když se nepozastavil nad tvrzením, že projevy extrémního terorismu jsou oprávněným důvodem k obavám z uprchlíků současné migrační krize. O pár dní později tentýž moderátor vedl opět tendenční interview na podobné téma. Toto je veřejný podnět pro Radu ČT k prošetření, zda moderátor ČT porušuje její kodex.

V pořadu Události, komentáře ze dne 3. 11. (ČT24) vedl moderátor interview na téma situace v uprchlických táborech na Balkáně a v ČR s poslankyní Helenou Válkovou (ANO), Ondřejem Valou (zástupce ombudsmanky) a Radko Hokovským (Evropské hodnoty). 

Na několika místech moderátor vlastními insinuacemi, sugestivními otázkami a tendenčním vymezováním toho, o čem má host mluvit,  velmi nevhodně zasáhl do vyznění a možné interpretace sdělovaných informací.

Několik příkladů toho, jak se moderátor snažil deformovat výpověď hostů:

Helena Válková popisovala situaci během své návštěvy v detenčním zařízení v Bělé, kde jsou uprchlíci zadržováni. Podle její výpovědi se nesetkala s žádnou agresí. Moderátor poslankyni přerušil vlastním tvrzením, podle nějž se tak uprchlíci chovali proto, že věděli, že je navštíví poslankyně. Jedná se o tvrzení (byť se ho moderátor snažil vydávat za "otázku"), které je neprokazatelné. Bylo by na místě, kdyby se moderátor zeptal, zda si poslankyně nevšimla snahy předstírat před ní chování, které není běžné, ale nikoliv tvrdit názor, který se nezakládá na žádné zkušenosti či referenci dalšího očitého svědka.

Zástupce ombudsmanky Ondřej Vala se snažil rekonstruovat historii toho, jak se úřad ombudsmanky zajímal o situaci v detenčních zařízeních. To bylo v danou chvíli zcela relevantní, protože podle dřívějších stanovisek ombudsmanky byli uprchlíci v detenčních zařízeních drženi v podmínkách, které porušovaly jejich důstojnost i základní potřeby, zatímco poslankyně Valová svědčila, že se s takovými podmínkami nesetkala. Zástupce ombudsmanky chtěl ukázat na fakt, že za dobu jednoho roku, kdy se úřad ombudsmanky tématu věnuje, mohlo dojít k podstatným změnám. Moderátor ho ale nenechal domluvit, jelikož usoudil, že tyto informace už diváci znají. Jednalo se o nezdůvodněný předpoklad, neboť diváci se pravděpodobně až na výjimky nezabývají detailním postupem prací kanceláře ombudsmanky. Přitom moderátor trval na tom, aby host sdělil, zda je situace v zařízení "výrazně lepší".

V okamžiku, kdy poslankyně Válková chtěl upozornit - na základě své osobní zkušenosti - na iracionální strach z uprchlíků ji moderátor přerušil s tím, že chce zůstat u tématu kvality uprchlických opatření.

V rozhovoru s Radko Hokovským host tvrdí, že v tomto okamžiku by měla EU "vynutit návrat statisíců lidí, kteří nejsou legitimními uprchlíky". Tuto skutečnost - údajnou nelegitimitu blíže neupřesněných statisíců uprchlíků - host nedokládá a moderátor se ho na zdůvodnění tohoto tvrzení neptá.

Moderátor v otázce témuž hostu předkládá k posouzení, zda je "přístup ČR k uprchlíkům tak výrazně horší od okolních zemí, jak by mohlo vyplývat z kritiky ombudsmanky a vysokého komisaře pro uprchlíky při OSN". Tato otázka je založena na předpokladu, že by se kritika zmíněných dotýkala srovnání s okolními zeměmi, kritika se však týkala stavu v ČR. Moderátor se tak snaží bagatelizovat samotnou otázkou kritiku, která nestála na srovnání s okolními zeměmi, ale na porušování lidských práv a důstojnosti zadržovaných. Host na tuto otázku odpovídá tím, že "i v Rakousku identifikovala Amnesty International nevyhovující podmínky",  což svádí k nepatřičnému dojmu, že kritika ombudsmanky a komisaře OSN nebyla na místě. Host explicitně hovoří o kritice "nafouknuté", což moderátor nechává bez komentáře.

Výše uvedené příklady zakládají podezření, že se moderátor ČT snaží ovlivnit vnímání a interpretaci předmětu diskuse vlastními názory, což je v rozporu nejen s kodexem ČT, ale i standardy objektivní žurnalistiky.

0
Vytisknout
4495

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2015