Guardian: Kéž by na Ukrajině došlo k dohodě

27. 8. 2014

Na fotografii v novinách je mrtvá mladá žena, její matka vedle ní pláče. Pár metrů od nich jsou rozsypané potraviny a chleba. Takhle může v roce 2014 skončit na východní Ukrajině cesta na nákup, píše se v redakčním komentáři deníku Guardian.

Dělostřelecký granát, který tuto mladou ženu zabil, byl údajně ukrajinský, jenže rakety z obou stran způsobují mrtvé a raněné v tomto regionu obrovskou rychlostí. Asi 60 lidi je usmrcováno každý den, vojáci i civilisté, a daleko vyšší počty osob jsou zraněny. Jiná fotografie vypráví jiný příběh: rozhněvaná žena středního věku útočí na údajného špiona, obviněného, že získával informace pro ukrajinské dělostřelectvo. Byl v Doněcku přivázán k pouliční lampě. Tohle jsou obyčejní lidé, mají na sobě roztrhané modré džínsy, nosí tašky Adidas, lidé, kteří právě byli u holiče nebo u zubaře, a pak jsou náhle mrtví, anebo po sobě na ulici plivou.

Smrt, nenávist a strach, je to podivná směsice s pozůstatky normálnosti, tvoří pozadí úterního setkání prezidentů Vladimíra Putina a Petra Porošenka v Minsku. Před zahájením rozhovorů uvedla Ukrajina, že zajala ruské vojáky z konvoje, který ilegálně pronikl na Ukrajinu, boje pokračovaly kolem Doněcku a Luhansku, dělostřelecká palba se rozšířila na novou frontu na jihovýchodě země. Rusko uvedlo, že organizuje druhý humanitární konvoj.

Nikdo necestoval do Minsku s velkým očekáváním, ale je to první přímý kontakt mezi oběma prezidenty za posledního čtvrt roku, a jsou oba zataženi do konfliktu, který ochromuje obě jejich země. Je to také konflikt, který by v každém okamžiku mohl eskalovat v něco horšího. Moskvu v posledních měsících překvapily dvě věci. Západní země schválily tvrdší sankce, než se očekávalo, a Ukrajina zorganizovala daleko profesionálnější a efektivnější vojenskou ofenzívu, než si Rusko myslelo, že dokáže.

Tak začíná být obtížnější pro Rusko podporovat separatistické jednotky, aniž by překročila hranici mezi operacemi, které lze popírat, a těmi, které zjevně už popírat nejde. Neznamená to, že by Moskva měla projevit touhu skoncovat s touto hrou v její nynější formě? Jinými slovy, nemohl by nějaký pokrok v Minsku pomoci nahradit válku diplomacií jako prostředkem k vyřešení krize?

Samotné příměří by nestačilo. Je nutno dosáhnout velké dohody mezi Ruskem, Evropou a Ukrajinou. Jeho součástí by byl příslib Ukrajiny decentralizovat svůj východ, i když by to nesmělo znamenat závislost na Moskvě, které by Rusko dávalo přednost. Moskva by se musela vzdát hospodářského vydírání Kyjeva a Evropské unie. Ukrajina by souhlasila, že členství v NATO není v dohledné budoucnosti pro ni cílem a že členství v EU je daleko na obzoru - nejsou to zrovna obrovské ústupky, protože obojí je objektivně pravda. Pro Krym by se vypracovala nějaká formule.

Obecněji, všichni by uznali, že Ukrajina je země, která pohlíží na západ i na východ. Bohužel, taková dohoda je velmi nepravděpodobná. Ukrajina a západní země by její určité části přijaly jen s velkými obtížemi. Ale, jak se zdá, Rusko takovouto dohodu také nechce, zdá se, že si chce udržovat svůj vliv na Ukrajině tajnými a podvodnými prostředky, nemluvě o pokračujícím násilí, a nikoliv na základě otevřené dohody, která by jasně určila parametry. To, že neustále Moskva posílá na východní Ukrajinu vojáky a zbraně, naznačuje, že si Moskva přeje, aby v Donbasu vytvořila nové Abcházsko. To by byla katastrofa pro všechny, nejen pro Rusko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4777

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2014