Proč by Česká republika neměla podpořit ukrajinskou žádost o členství v NATO

29. 8. 2014 / Karel Dolejší

Mezinárodní řád je dlouhodobý projekt a neměl by se stávat obětí oportunistických pokusů "honem něco udělat" s tou či onou konkrétní mezinárodní krizí. Pokus ohýbat mezinárodní pravidla podle momentálních potřeb v Kosovu v roce 1999 a dalších letech například vytvořil nebezpečný mezinárodní precedent pro válku v Gruzii v roce 2008 a invazi na Krym v roce 2014.

Washingtonský summit NATO v roce 1999 formuloval sadu podmínek, které uchazeč o členství v alianci musí splnit. Na prvním místě stojí "Ochota řešit mezinárodní, etnické nebo vnější územní spory mírumilovnými prostředky, závazek vůči právnímu státu a lidským právům a demokratická kontrola ozbrojených sil". Je zřejmé, že Ukrajina usiluje o členství v NATO v podmínkách územního sporu s Ruskem, tento spor chce řešit vojenskými prostředky a členství má pro ni být cestou k tomu, jak zvýšit šance na úspěch tohoto podniku. Řada zákonů navržených nebo i přijatých v poslední době, včetně čerstvého návrhu mediálního zákona, zpochybňuje respekt současné kyjevské vlády vůči právnímu státu a lidským právům.

NATO však - navzdory konspiračním teoriím - samo ke vzniku územního sporu mezi Ruskem a Ukrajinou žádným způsobem nepřispělo a není tedy zřejmý žádný důvod, proč by mělo být zataženo do jeho řešení. Co více, takové zatažení by výrazně zvýšilo riziko nekontrolovatelné eskalace probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

Stabilita v Evropě vyžaduje existenci stabilní, prosperující, neutrální Ukrajiny. Bude-li třeba, NATO by mělo svým dílem přispět k podpoře a obraně této neutrality, a to včetně dodávek výzbroje a výcviku ukrajinských jednotek čelících ruské intervenci. To je však něco zcela jiného, než žádost odstupujícího nezvoleného premiéra Jaceňuka o členství v alianci, žádost, která kromě jiného trpí značným deficitem legitimity.

Rusko své agresívní jednání vůči Ukrajině od počátku krize ospravedlňuje nikterak nepodloženými pověstmi ohledně údajného pronikání NATO k jeho hranicím, údajných plánů na výstavbu radarů zde atp. Případným přijetím Ukrajiny do NATO by se tyto pomluvy zdánlivě potvrdily. Současně by tím ruský prezident získal možnost propagandisticky posílit podporu ruské veřejnosti pro ozbrojený zásah na Ukrajině. Tato podpora je v danou chvíli mimořádně slabá. Je to Putinovo slabé místo.V dané chvíli jedno z mála slabých míst.

V zájmu Ukrajiny je ubránit se ruské agresi a pak se jako rovný s rovným dohodnout s Moskvou na kooperativních sousedských vztazích, namísto pozice vazalského teritoria, jehož hranice i národní identitu Moskva otevřeně odmítá uznávat. Není ovšem zájmem Ukrajiny stát se pro Rusko nepřítelem číslo jedna - byť právě to by možná vyhovovalo těm, kdo rozhodli o jmenování Arsenije Jaceňuka ukrajinským premiérem.

Členství v NATO by Ukrajině ani bezpečnostní situaci v Evropě ve skutečnosti žádným způsobem neprospělo. Pokud by měl někdo zájem ukrajinský problém řešit v širším rámci, nabízí se otázka skutečně věrohodných mezinárodních garancí ukrajinské neutrality, které by nahradily nefunkční Budapešťské memorandum.

0
Vytisknout
8932

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2014