Minulý týden umístil vítězství proponentům skotské nezávislosti na dosah ruky

1. 9. 2014

Skoti mají daleko větší tendenci vyhnat směnárníky z chrámu, než aby si nechali od nich diktovat, jak mají hlasovat.

Po vítězství skotského premiéra Alexe Salmonda v televizní debatě s labouristickým šéfem kampaně za jednotnou Británii Alistairem Darlingem je vítězství aktivistů za nezávislost Skotska v referendu dne 18. září na dosah ruky, míní komentátor listu The Glasgow Herald Iain Macwhirter.

Politika je vždycky o morální volbě - zejména ve Skotsku, kde mají voliči komunitárního ducha a vždycky odmítali hrubé apely, aby prosazovali svůj sebezájem. Skoti odmítli v sedmdesátých letech podpořit hrubě hmotařské heslo tehdejších skotských nacionalistů "Je to skotská ropa", stejně jako odmítli argumentaci thatcherismu, že jeho přijetím zbohatnou, v osmdesátých letech.

Kampaň za skotskou nezávislost byla v nebezpečí, že tuto chybu udělá napotřetí, když málem umístila na billboardy po celém Skotsku otázku, zda chtějí Skoti být bohatí. Jenže k srdcím skotských voličů se nedostanete tím, že budete apelovat na jejich peněženku, ani si nezískáte jejich respekt, když jim začnete vyhrožovat.

Morálka Nového zákona je ve Skotsku stále živá, i když jen málo Skotů ještě chodí i dnes do kostela. Skoti mají daleko větší tendenci vyhnat směnárníky z chrámu, než aby si nechali od nich diktovat, jak mají hlasovat. Šéf skotských nacionalistů Alex Salmond tohle dobře ví, a proto se v televizní diskusi opakovaně dotazoval svého soupeře, unionistického Darlinga, zda je ochoten respektovat "suverénní vůli skotského lidu", pokud by skotští voliči hlasovali pro nezávislost, a začít podporovat jednotnou měnu pro Skotsko i pro Anglii. To Darlinga donutilo, aby volil mezi skotskou občanskou společností a londýnskými finančníky, a s grimasou padl do této pasti.

Samozřejmě, že Darling nepodpoří mandát skotských voličů. Avšak ta diskuse o tom, jakou bude mít Skotsko měnu, byla už víceméně neutralizována. Co opravdu motivuje skotské voliče je férovost, pracovní příležitosti a obrana státního zdravotnictví, které mají občané zadarmo.

Darling ve věci měny podpořil londýnské bankéře a vyvolal také dojem, že nebude protestovat proti privatizaci zdravotnictví. Tím, jak to řekl Salmond, "vlezl do postele s konzervativci". To je pro každého skotského politika velmi nebezpečné postavení.

Každý skotský volič ví, že skotští podnikatelé jsou v posteli s konzervativci. To potvrdil David Cameron, který ve Skotsku promluvil nikoliv k voličům, ale k asociaci "bossů", ke Konfederaci britského průmyslu.

Začíná být jasné, že Cameronovo odmítnutí debatovat o nezávislosti se skotským premiérem Salmondem bylo pro unionistickou kampaň vážným omylem. Cameron tak vypadá jako zbabělý absentující domácí. Skoti by ho respektovali, kdyby přijel na debatu se skotským premiérem. Cameron aspoň dokázal říct, že Skotsko může být "úspěšnou nezávislou zemí". Alistair Darling nedokáže nic takového říct, působí mu to téměř fyzickou bolest. To, co sděluje, je jasné: Skoti si nemají vyskakovat a musejí přijmout to, co je.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2886

Diskuse

Obsah vydání | 2. 9. 2014