"Vyrobil" Západ "fašistickou revoluci" na Ukrajině?

10. 3. 2014 / Karel Dolejší

Klíčovým prvkem ruské propagandy je tvrzení, že "v Kyjevě vládnou fašisté" (nikoliv, že tam funguje vláda s výrazným vlivem dvou ultrapravicových organizací). Pokračuje se pak tvrzením, že "fašisty dostal k moci Západ". Ve prospěch druhého se argumentuje působením NEDu na Ukrajině, mj. (bez analýzy) projekty za rok 2012, které lze objevit na jeho stránkách - ale ne loňskými a čerstvými, o nichž zatím nic nevíme.

Jak je to tedy s NEDem a jeho možnými vazbami na ukrajinské ultrapravicové organizace?

NED, tato "americká Kominterna", se především vždy zaměřoval na politickou manipulaci velkoměstské středostavovské inteligence. Bylo to vidět v Srbsku na kauze Otporu, v zásadě studentské konspirační organizace vzniklé velice rychle "na zelené louce", nebo v Íránu během "Zelené revoluce". Velkoměstské vzdělané obyvatelstvo ze středních vrstev často sdílí západní hodnotové orientace i ideologii pokroku, kdežto venkov je zpravidla konzervativnější, xenofobnější, nikoliv nutně prozápadní. Již několik "barevných revolucí" v agrárních zemích s převahou venkovského obyvatelstva na tomto dělení ztroskotalo. Například v Íránu ani v Egyptě se venkov k "twitterujícím" revolucionářům nepřidal. Mentálně žije v jiném čase a jiném světě.

NED se snaží ovlivňovat občanskou společnost, média, obchodní organizace, nabízí podporu politikům nebo politickým stranám, podporuje monitoring voleb a přes prostředníky se snaží zapojit humanitární a lidskoprávní organizace. Například v Srbsku před svržením Slobodana Miloševiče pro něj pracovala řada aktivistů, které formálně najal a platil někdo jiný, takže o svém spojení právě s NEDem osobně vůbec nevěděli. V Česku v roce 2007 proběhl pokus podobným způsobem najmout aktivisty nevládních organizací pro analogickou misi na Kubě. NED sám přiznává, že využívá např. struktury odborové ústředny AFL-CIO, rozvojové agentury U.S. AID či Americké obchodní komory. To ovšem zdaleka není úplný výčet. Zapojuje do své činnosti také americké ambasády (včetně té v ČR), zahraniční organizace (jako je Člověk v tísni), nebo i ad hoc vytvořené struktury při politických stranách. Například v Miloševičově Srbsku se tzv. International Republican Institute při GOP zaměřoval na práci se studenty, zatímco National Democratic Institute při Demokratické straně podporoval opoziční politické strany. Avšak NED využíval příležitostně také kapacit zpravodajských služeb Albánie, Itálie, Rakouska, Německa a Řecka.

V Srbsku bylo ještě jedním z hlavních postupných cílů pomoci založit opoziční masmédia; poté co si Američané časem uvědomili, že televize atp. už má jako prostředek politické manipulace mezi mladšími lidmi velice omezený potenciál, pozornost byla převedena na horizontální sociální média. Tím se ovšem opět zvýraznil velkoměstský charakter podporovaných politických aktivit. Venkované Twitteru používají zřídka. Spíše se scházejí po hospodách.

Další typický prvek působení NEDu představuje šíření moderních komunikačních prostředků skrze nevládní neziskové organizace. Mobilní telefony, vysílačky, faxy, speciální zahraniční servery pro šifrovanou emailovou komunikaci, tiskárenské vybavení. Postupně přichází sofistikované vybavení vzniklé pro potřeby CIA, jako speciální satelitní telefony Inmarsat.

Přísun peněz nevykazuje konstantní vzorce a pravděpodobně je flexibilně měněn. Dnes již sotva někdo pašuje v kufrech dolarovou hotovost, jako v roce 2000 přes maďarskou hranici do Srbska.

Organizace typu Otpor je konspirační kádrová organizace založená na věkovitém modelu nezávislých buněk, kde každý účastník zná nejvýše dva své kolegy a bezprostředního nadřízeného. Nejedná se tedy o žádnou oficiální politickou organizaci, a už vůbec ne o organizaci masovou, s výraznou sociální základnou. Aplikuje také výhradně nenásilné postupy, ovšem nikoliv pacifismus. "Biblí" je příručka plukovníka Roberta Helveyho From Dictatorship to Democracy: A Conceptual Framework for Liberation. (Skutečný autor knihy se drží v pozadí podobně, jako svého času Theodore Sorensen, reálný autor "Kennedyho" knihy Profily odvahy.)

***

Ukrajinské ultrapravicové organizace jako Svoboda nebo Pravý sektor mají sociální základnu mezi konzervativním obyvatelstvem západoukrajinského venkova. Euroatlantický Západ je pro ně stejným nepřítelem, jako Moskva. Svoboda je otevřeně antisemitská a Pravý sektor odmítá moderní západní kulturu ve prospěch konzervativního pravoslavného křesťanství.

Ukrajinská ultrapravice se mimo pozornost západních komentátorů na venkově rozvíjela mnoho let, se znepokojením ji sledovaly snad jen židovské organizace. Postupně vyvinula rozsáhlou vlastní infrastrukturu dosahující až na úroveň institucí univerzitního typu. Spolupracovaly při tom struktury mezinárodního ultrapravicového hnutí daleko spíše než NED. Ukrajina je dnes v evropském měřítku podobnou ultrapravicovou enklávou, jako v celosvětovém měřítku USA.

Sociální profil příznivců ukrajinské ultrapravice, jejich hodnotové a civilizační orientace, neodpovídají tomu, co NED "umí" a v čem je dobrý. Nelze vyloučit, že Svoboda či Pravý sektor dostaly bočními kanály nějaké peníze, ale sotva organizační podporu (tu dávno nepotřebují) či know-how pro komunikaci s vlastními příznivci (kdyby převzali americké, jednoduše by nefungovalo).

Ukrajinská ultrapravice je plně autochtonní fenomén, který nemá k Západu ani tak relativně volný vztah, jako měli řekněme Titovi jugoslávští komunisté ke Stalinově Moskvě. Neboť Tito byl před osudovou roztržkou s Velkým bratrem v zásadě stalinský komunista, který postavil stranu vlastními silami (podobně, jako Mao). Ale Svoboda nebo Pravý sektor nikdy nebyly ani náznakem liberální prozápadní organizace.

***

"Vyrobil" tedy americký NED "fašistickou revoluci" na Ukrajině? O tom lze velmi pochybovat. Těžiště jeho zájmu se nepochybně soustředilo na liberálnější městské obyvatelstvo, se kterým dovede pracovat, a mezi kterým mohou vzniknout z jeho hlediska důvěryhodné prozápadní struktury. Expanze ukrajinské ultrapravice se zcela jistě do plánu "barevné revoluce" ani v nejmenším nehodí, a to z důvodů propagandistických i mocenských. S největší pravděpodobností ji vyvolaly faktory nezávislé na působení západních vlivových struktur.

0
Vytisknout
9187

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2014