Dick Cheney by krizi na Krymu řešil "vojenskými opatřeními"

11. 3. 2014 / Daniel Veselý

Ukrajinská krize krom toho, že ohrožuje jako každý konflikt nejen zájmy mocenských aparátů až již v Moskvě, nebo v Kyjevě, ale ohrožuje především obyčejné lidi. Tím hůře, když se do záležitostí dvou států vměšují jiné, veskrze jestřábí síly, o nichž jsme nějaký čas neslyšeli a jimž na srdci osudy Ukrajinců rozhodně neleží.

Investigativní novinář Robert Parry ve svých textech upozorňuje na skutečnost ZDE, že američtí neokonzervativci chtějí využít ukrajinského konfliktu k prosazení své mocenské agendy, třeba i s podporou krajní pravice a neonacistů v ukrajinských vládních kruzích i mimo ně. Podle Parryho není žádným velkým překvapením, že američtí neokonzervativci chtějí z ukrajinského konfliktu vytěžit maximum.

Američtí neokonzervativci, mezi něž můžeme "http://www.nytimes.com/2004/10/04/opinion/04safire.html?_r=1&" target="_blank">počítat i Obamova ministra zahraničí Johna Kerryho ZDE , byli na koni především během prvního prezidentského mandátu George W. Bushe, ze svého snu, jak přebudovat svět podle svých představ -- tedy svět, jemuž by unipolárně dominoval Washington a jeho vazalové, tak lehce nevzdají. Poté, co byl s pomocí ruské diplomacie odvrácen vojenský úder na Sýrii, který tak tvrdě prosazoval právě Kerry, a zahájena diplomatická vyjednávání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, vidí svou příležitost nyní na Ukrajině.

Neokonzervativní "guru" a bývalý americký viceprezident Dick Cheney v neděli na televizní stanici CBS ZDE ruskému prezidentovi Putinovi vyčetl, že obsazením Krymu porušil mezinárodní dohody, a proto by Washington měl zvážit možná vojenská opatření proti Rusku. Jestliže někdo jako Dick Cheney, který stál za ilegální invazí do Iráku, z níž se tato nešťastná země dosud nevzpamatovala, a kde dodnes panuje daleko větší násilí než na Ukrajině (shodou okolností týž den, tedy v neděli 9. března, přišlo v Iráku o život při sebevražedném atentátu 45 osob ZDE), plísní někoho kvůli porušování mezinárodních smluv, je to neskutečně groteskní. Přestože ruská vláda záborem Krymu porušila Budapešťské memorandum z roku 1994, v němž se zavázala, že bude respektovat územní celistvost Ukrajiny, vede si na Krymu mimořádně opatrně a pokud se nemýlím, nikdo zatím nepřišel o život.

Cheney se domnívá, že by americká vláda neměla ze stolu smést vojenské řešení krize. "Existují možnosti, jež by nezahrnovaly přítomnost pozemních vojsk na Krymu. Můžeme se vrátit k programu Národní raketové obrany, který bychom instalovali -- a od nějž Obamova vláda upustila a jehož prvky měly být původně rozmístěny v Polsku a České republice. Můžeme poskytnout Ukrajincům vojenský trénink, můžeme jim nabídnout vojenskou pomoc, včetně vybavení a tak," uvedl Cheney, jenž by oživil zastaralý projekt, proti němuž se u nás hojně demonstrovalo.

Tragikomicky také vyznělo, jak Cheney pro svůj nápad využil strachu pobaltských států a zemí bývalého Varšavského paktu z Ruska, aniž by uvedl, že primárním ohrožením Ruska byla expanze NATO a EU až k jeho hranicím, nehledě na plánovanou instalaci prvků raketové obrany.

Cheney se též rozhovořil o konci studené války, sjednocení Evropy, o milionech lidí osvobozených zpod bagančat Sovětského svazu. "To byl jeden z nejvýznamnějších počinů 20. století a dnes se to Putin snaží rozdrobit a tyto výdobytky odstranit, jak můžeme názorně vidět na Krymu," pokračoval neokonzervativní "kardinál Richelieu".

Cheney přímo uvedl, že bychom Putinovi měli jeho kroky zastavit a aby za své chování zaplatil. Klíčové řešení krymské krize podle Cheneyho spočívá v oživení programu Národní raketové obrany, provádění společných vojenských manévrů americké armády s vojsky členských států NATO, a to poblíž ruských hranic (sic!), v poskytnutí vybavení ukrajinské armádě a jejím tréninku. Pobaltské státy potřebují vedení a záruku Spojených států, konstatoval nakonec Cheney.

Dick Cheney by jinými slovy posílil pozice Spojených států v Evropě, zejména ve východní Evropě, pro kterou nemá Obamova administrativa moc pochopení. Tato strategie by ale vedla k ještě větší tenzi mezi Západem a Ruskem a v případě "vybavování" ukrajinské armády vojenským materiálem k možné válce mezi Spojenými státy a Ruskem.

0
Vytisknout
6903

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2014