Alegorický průvod projel Prahou

12. 3. 2014 / Kateřina Ryšavá

Už jsem si pomalu začínala myslet, že dnešní mládež je konformní. Že peče s establishmentem, protože ji zajímá jen dostudování jedno čeho, jedno kde, hlavně získat štempl a nasadit si kravatu v nějaké firmě, kde budou nastavovat mechanismy, optimalizovat, dělat prezentace a portfolia - zkrátka touží stát se frikulíny... jak čtenář ráčí. Že jim není vlastní to, co vždy v minulosti charakterizovalo mladé lidi, totiž touha měnit svět, udělat do něj díru, ukázat, že na to mají, natřít to fotříkům, i když třeba jednou pochopí, že se v něčem mýlili, což se stává, když člověk zraje. Vidím, jak hrubě jsem se sekla já. I kdyby jako v Sodomě... Těch pár studentů ve mně vzbudilo pocit, že generace dnešních mladých lidí není zdaleka k zahození.

Alegorický průvod projel Prahou...

Nesedí doma ve fotelu za ukoptěných nadávek nebo neonanují svou důležitost na internetových diskuzích pokud možno nepodepsáni. Dokáží veřejně vyjádřit své postoje a nemění si tajně pampersky s pocitem, jestli náhodou nenaznačili cosi, co se jim může v budoucnu pěkně nevyplatit.

Alegorický průvod projel Prahou...

Sedla jsem si na zadek. Jít a plivnout si, když nic nehrozí, to umí každý. Nejspíš mají studenti účastnící se průvodu jisté představy o tom, jaké postoje by měla zastávat hlava státu, jak se chovat, k čemu se vyjadřovat, k čemu ne. V každém případě předvedli, proč Českou republiku netřeba v cizině brát vážně. Vážili bychom si snad někoho, kdo si neváží sám sebe, své státnosti, kdo je natolik nesuverenní, že dokáže jen poklonkovat, eventuálně ostudit vlastní hlavu státu?

V době, kdy je nanejvýš důležité klást si otázky, mezi něž patří, kdo v naší zemi vládne, kým jsme, kdo je to vlastně ten lid, tak často frekventovaný v nejrůznějších článcích, odborných komentářích, jaké je jeho postavení v současné společnosti, na co má vliv, má-li vůbec jaký, co je to ten stát, kdo ho tvoří, pro koho je přínosem..., v době, kdy není vůbec jasné, kam směřujeme, jestli se obyvatelům naší krásné vlasti začne konečně dařit lépe, a zda na tom vůbec sejde - tedy čí zájmy jsou zde sledovány především, a jakou cenu má dnes lidský život; v takové době si nejsem jistá, zda je ona zvolená forma protestu šťastnou. "Statečně" plivat na někoho, kdo je téměř nepřetržitě mediálně dehonestován, je minimálně nevkusné. Ten pochod byl nedůstojný nejen vás.

Alegorický průvod projel Prahou...

Šlo o recesi, politický protest? Snad nešlo o propagaci vlastního jména. Nerozumím tomu. Představa, že stojím před 89 rokem na Václaváku a pronáším něco angažovaných veršů, nadávám přitom na Havla, navíc nechám médii projít své jméno coby umělkyně...

Alegorický průvod projel Prahou...

Slečno organizátorko, chcete-li rebelovat, buďte revolucionářkou. Ukažte, že máte na to, dát všanc své jméno pro účely vyšší, nesobecké. Fakt Vám nikdo neřekl, že s pusou se chodí ven především, když něco riskujete? Možná se pletu, ve skutečnosti riskujete. Riskujete pověst a tu se lehce obnovit nepodaří. Uspořádejte protest ve věci nezákonných staveb panelových sídlišť na Palestinském území, umísťování palestinských dětí do izraelských vězení, umírajících dětí v Sýrii kvůli hrátkám na vojáky nebo se třeba ptejte, jak je možné, že v naší demokratické společnosti existují děti, které ve školách neobědvají, protože jim rodiče nemohou zaplatit obědy a o svačiny se s nimi dělí učitelky, aby ty děti během dne měly vůbec něco k jídlu, pozastavte se případně nad tím, jak je možné, že vrah dostane nižší trest než jiný člověk, který vykradl sámošku, stávkujte za větší akademickou svobodu, změnu režimu... Když bude někdo plivat na Vás, i když mi Vaše názory nepůjdou pod nos, budu se za Vás veřejně stavět.

0
Vytisknout
6084

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2014