EU dala Rusku ultimátum, vyprší v pondělí

12. 3. 2014

Evropská unie v pondělí vydá zákaz vstupu a zmrazí aktiva ruským představitelům a důstojníkům zapojeným do okupace Krymu, pokud Moskva nepřistoupí na návrh vytvoření "kontaktní skupiny" zaměřené na dialog s Ukrajinou.

Pondělní setkání ministrů zahraničí EU v Bruselu je považováno za neoficiální lhůtu pro zavedení sankcí, z nichž by byl vyňat ruský prezident a ministr zahraničí, neboť EU se snaží udržet komunikační kanály otevřené.

Sankce budou zavedeny den po nedělním referendu na Krymu, v němž se bude hlasovat o vstupu poloostrova do Ruské federace.

Ukrajinský parlament varoval včera regionální shromáždění na Krymu, že bude rozpuštěno, pokud referendum nezruší. Referendum odporující ukrajinské ústavě a zákonům a provedené v podmínkách okupace EU a USA označují za ilegální. Avšak ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že výsledek hlasování bude respektovat.

Včera se v Londýně uskutečnilo společn jednání představitelů z EU, USA, Japonska a Turecka, jehož cílem bylo sepsat seznam Rusů, kteří budou terčem sankcí za porušení Budapešťského memoranda z roku 1994 garantujícího územní celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní.

Sankce by měly být druhou fází třífázového procesu, na němž se EU dohodla na summitu konaném minulý týden. Poslední stadium by přineslo omezení energetických, obchodních a finančních vztahů, pokud ruské jednotky překročí hranice Krymu a obsadí podstatné části východní Ukrajiny.

Rusové sídlící v Londýně - nebo oligarchové, kteří tam mají svá aktiva - budou ze sankcí vyjmuti, protože nejsou spojeni se sankcionovanými událostmi. Tento přístup kritizuje americký senátor John McCain, bývalý republikánský kandidát na prezidenta, jenž upozorňuje na tajný britský dokument apelující, aby londýnské finanční centrum zůstalo pro Rusy otevřeno.

Francie podporuje dřívější zavedení sankcí, Německo je pro pondělní termín.

Mezitím britský thinktank Chatham House upozornil, že nedělní referendum na Krymu nedává voličům možnost nepřipojit se k Rusku. První otázka se totiž týká spojení Krymu s Ruskou federací, kdežto druhá "obnovení ústavy z roku 1992 a statutu Krymu jako části Ukrajiny". Jenže tato ústava by přinesla faktickou nezávislost na Ukrajině a byla později zrušena. Voliči tedy fakticky nemají šanci hlasovat pro variantu, kterou by se vyjádřili pro pokračování stavu před ruskou invazí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12923

Diskuse

Obsah vydání | 14. 3. 2014