Rakovina prsu

19. 2. 2014 / Petr Wagner

Pan kolega Vimmer se ve svém článku dopouští stejné chyby jako většina médií. Totiž dává do jednoho kyblíku věci, které spolu nesouvisí.

Pojďme tedy poněkud popořádku. V Česku onemocní nově rakovinou prsu něco málo pod osm tisíc žen. Připomínám, že jde o ty diagnostikované. Za rok na tuto diagnosu umře něco více než dva a půl tisíce žen. Jinými slovy a trochu cynicky: zde máme každý rok něco přes pět tisíc žen, které přežívají díky léčbě. To je mimochodem za vzrůstajícími náklady onkocenter.

Tzv rakovina prsu rozhodně není homogenní jednotka. V souvislosti s citovanou paní Jolie je asi známé, že například je rozdíl mezi geneticky vázanou rakovinou prsu a ostatními. Záleží na expresi různých buněčných receptorů třeba HER2 a dalších věcech.

Jinými slovy, mluvit o diagnostice a léčbě en blok je trochu špatně. Není to jedno onemocnění a diagnostika nutně musí být různá stejně jako i léčba. Platí zcela obecně, že čím dříve se nádor objeví, tím je větší šance na úspěšnější léčbu. Nádor si, pokud je malý, nestihne vybudovat svojí infrastrukturu /paralelní zásobení krví/ a svoje páté kolony /metastázy/. Stran vyšetření prsů je potřeba být trochu detailnější, pokud chceme mluvit o včasné diagnostice.

Takže především je to samovyšetření prsů. Hodně se o něm mluví, některé ženy ho provádějí a málokterá ho doopravdy umí.

Na druhém místě je vyšetření prsů lékařem. Nejčastěji gynekologem. Mělo by být prováděno při každé preventivní prohlídce. Dobře provedené není snadné, trvá pět až deset minut. Zde přítomné dámy jistě bez problémů odříkají, kdy naposledy jejich gynekolog/žka věnovala pět minut jejich prsům.

Dalším v řadě je ultrazvukové vyšetření prsů, pokud se něco najde. Ultrazvuk je stále neinvazivní nezatěžující metoda a na řadu běžných nálezů /cysty ve žláze/ je stále nejlepší.

Teprve pokud tyto věci neposunou dignostický proces, připomínám že často je jasno už po pohmatu, měl by nastoupit mamograf.

Skríningové metody jsou obecně problém. Ať se jedná o jakýkoliv skríning.

Smysl mají pokud za ně není náhrada a pokud je onemocnění buď časté, nebo jeho včasná diagnosa ovlivní způsob léčení podstatným způsobem. Zároveň mají být levné, protože budou aplikovány na podstatnou část populace.

Zmíněná studie se věnuje jednomu problému. Je z mnoha důvodů pro mne obtížně interpretovatelná. Rozhodně bych si nedovolil dělat závěry jako kolega nebo i ostatní novináři. Především z ní není jasné, o jakém typu maligních nádorů se bavíme. HER2 pozitivní/negativní apod. Za druhé z ní nevyplývá, jaká další pokud vůbec nějaká vyšetření ženy absolvovaly. A asi vůbec nejdůležitější věc nezohledňuje moderní léčbu a její vliv na úspěšnost směrem k osudu pacientek. Biologická léčba blokátory receptorů osud žen posunula zcela jinam.

K argumentu ceny bych řekl asi tolik: pokud se mamografie pohybuje v řádech stakorun, vyšetření příslušných receptorů a histologie v řádech tisíců a biologická léčba například trastuzumabem v řádech milionů, tak bych paraklinická vyšetření skutečně nenapadal.

Obecně je málo oblastí, kde se skríning vyplatí a prokáže jeho účinnost. Prs je určitě snadno vyšetřitelný i jinak než ne zcela pro ženy komfortní mamografií. S tím lze souhlasit. Jistě by byla i výhrada "věkové brány" pro vstup do skríningového programu.

Na druhou stranu v našich podmínkách samovyšetření a preventivní vyšetření gynekologem je trochu... no řekněme ne zcela na potřebné úrovni.

Proto bych tento skríningový program nezatracoval. Upozorňuje na problém a možná povede i ke zlepšení ostatních bodů správného preventivního vyšetření. Pak se ovšem pravděpodobně opravdu stane zbytečným.

0
Vytisknout
4781

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2014