Hořící keř je účelový mýtus polohollywoodského stylu

21. 1. 2014 / Miroslav Prokeš

čas čtení 3 minuty

Vážený pane šéfredaktore,

byl jsem také členem předsednictva Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy (SVS) a spolu s Janem Kavanem jsem organizoval Palachův pohřeb. Bylo mi 21 let a měl jsem při něm zajistit ten "klid a pořádek" mezi tím čtvrt- až půlmiliónem jeho účastníků.

Film Hořící keř jsem viděl minulý čtvrtek (16. ledna) v téže velké posluchárně Filozofické fakulty UK, kde jsme se před 45 lety scházeli.

Musím potvrdit názory autora článku: i ten film je účelový mýtus polohollywoodského stylu, obdobně jako byl v mnohem kratším časovém odstupu celohollywoodský film Nesnesitelná lehkost bytí, jenž se v téže době odehrává "v Praze", v níž však nebyl natočen z pochopitelných důvodů ani jediný záběr.

Před zahájením promítání Hořícího keře nás jeho čeští tvůrci ujistili, že nejde o dokument, ale o umělecké ztvárnění, s nímž nakonec souhlasil i Palachův bratr v dobrém úmyslu, že tak bude film působivější, i když nebude zcela odpovídat realitě.

Přesto musím tvůrcům filmu oponovat: Pokud není o oněch událostech k dispozici jiný film-dokument, spousta těch, kteří tu dobu krátkého vzepětí národa na podporu obrodného procesu KSČ k socialismu s lidskou tváří nezažili, si bude myslet, že to přece bylo tak jako v tom filmu. A ti, kteří u toho byli, okamžitě poznají, že jde o účelové zkreslení.

Chápu, že není důležité, že autoři natočili "ústředí SVS" někde ve studiu, i když jej mohli točit v jeho autentických místnostech na tehdejším Gorkého náměstí, kde je dodnes zachován kancelářský nábytek z oněch dob. Proč však zobrazili pohřební průvod s pár komparsisty od fakulty (kde ve skutečnosti končil) na Václavák (kudy průvod vůbec nešel), když si to pamatují statisíce účastníků?

Komparsisti nesou protestní pikety a transparenty (aby se zdůraznilo, že jsou proti něčemu), ačkoli skutečný průvod byl naprosto pietní a jediné, co účastníci nesli, byly státní vlajky. A jak ty statisíce na Staroměstském náměstí zpívaly státní hymnu, nelze zapomenout. Ve filmu nic takového není, ač to mohlo být hodně působivé.

No a pak řada vymyšlených ahistorických scének: Ještě v lednu se po pražských ulicích prohánějí gazíky s opilými sovětskými vojáky se samopaly, z nichž dokonce střílejí do vzduchu (ve skutečnosti "ostrá fáze" invaze skončila po týdnu, pak byli vojáci staženi do kasáren a v Praze se později objevovali v uniformách, leč beze zbraní jako organizovaní turisté).

Po policejně-miličním násilí proti demonstrantům při prvním výročí 21. srpna v roce 1969 se ve filmu odehrává domovní prohlídka sídla SVS a mluví se o chystaném monstrprocesu s jeho protagonisty.

Ve skutečnosti byl SVS rozpuštěn ministerstvem vnitra už 2. 7. 1969, tj. dlouho před 21. srpnem, a o nějakém monstrprocesu se těžko mohlo uvažovat, když řada studentských vůdců už tou dobou byla v zahraničí - odnesli to jako obvykle vyhazovy ze studia ti, co byli aktivní "dole" na fakultách. (SVS byl jedinou oficiálně rozpuštěnou organizací v době normalizace - všechny ostatní, které to o sobě hrdě tvrdí, vytvářejí další mýtus, aby zakryli "českou rozumnost" svých tehdejších vedení, která se rozpustila, resp. začlenila do monopolních struktur Národní fronty "dobrovolně".)

Umělecky je tato mytologie dokonalá: skvělá režie, herecké výkony, kamera... Tím hůř pro pravdu - za co že to vlastně Jan Palach položil život?

0
Vytisknout
25935

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2014