SPOZ:

Jak ministr Koníček rozkopal Místní sociální služby,

23. 10. 2013 / Martin Kunštek

V těchto dnech končí perspektivní projekt Místních sociálních služeb (MSS). Jde o obecně prospěšnou společnost, která v Jihomoravském kraji v rámci pilotního projektu rekvalifikovala znevýhodněné dlouhodobě nezaměstnané na těžce nedostatkové pečovatele poskytující sociální péči tělesně postiženým, starým a nesoběstačným spoluobčanům u nich doma. Místo nutnosti přesunout je do ústavní péče, kde je trvalý nedostatek míst pro klienty a která je navíc drahá, tato organizace poskytuje levnější a přitom stejně kvalitní péči v domácím prostředí, která zaručuje lepší kvalitu života znevýhodněných.

Navíc v odlehlých venkovských oblastech, kde tradiční terénní organizace jako Katolická charita nepůsobí. Tato služba skončí z důvodu obstrukce ministra práce a sociálních věcí v demisi Františka Koníčka.

Obstrukce při níž se MPSV a jemu podřízený Úřad práce dopustil několikanásobného porušení zákona. Mimo jiné správního řádu a, Obchodního zákoníku. Možná proto, že statutární orgán MSS odmítl dát osobě blízké ministrovi (v právním smyslu) 50 tisíc korun na údajný úplatek spřátelenému ministerskému úředníkovi. Nebo také proto, že za "zaříznutí" tohoto projektu intervenoval představitel společnosti, která dodává MPSV služby za více než 1 miliardu korun. Osoby, která je shodou okolností osobním přítelem největšího příjemce dotací na sociální služby v ČR. Ministrovo stanovisko se BL nepodařilo získat. Dělá "mrtvého brouka" stejně jako celé tři měsíce odmítá MSS sdělit důvod zastavení projektu. Které mimochodem nebylo oficiálně nikdy sděleno. Z mé zkušenosti se státní správou jde o největší projev papalášské arogance jakešovsko-štěpánovského střihu jaký jsem za 17 let práce se státní správou zažil.

Místní sociální služby byly založeny před více než rokem podnikatelem v oboru informačních technologií Martinem Zemanem. Stalo se tak poté, kdy Zeman zjistil, že na venkově je obrovský problém sehnat podobnou službu. Zjistil to, když těžce onemocněla jeho matka, která z důvodu nemoci potřebovala denní péči. Zároveň však po akutním zaléčení nebyl z hlediska rekonvalescence vhodný její pobyt v lůžkovém zdravotnickém zařízení. A ani by to nebylo efektivní, protože její stav nevyžadoval větší zdravotní péči, ale během doléčování a rekonvalescence spíše sociální služby. Které jsou však na malých vesnicích těžce nedostatkové. Pozdější zakladatel MSS obešel všechny stávající poskytovatele a narazil na "nedostatek" kapacit. A to v situaci, kdy nabízel i plnou úhradu všech nákladů nebo i sponzorský dar. Dozvěděl se, že "nejsou lidi". S tím se však odmítl spokojit, protože přece není možné aby "nebyli lidi", když máme více než půl milionu nezaměstnaných.

V roce 2012 sezval skupinu expertů na sociální právo, poskytování terénních sociálních služeb a založil o.p.s. MSS do níž vložil prostředky vydělané svým předchozím úspěšným podnikáním. Spolu s kolegy vymysleli projekt jak dlouhodobě nezaměstnané rekvalifikovat na poskytovatele těchto služeb. Projekt předložili Generálnímu ředitelství úřadu práce (GŘ ÚP). Projekt byl postaven jako postupné vybudování celostátní sítě poskytovatelů těchto služeb na území celé republiky. Na venkově -- v malých obcích, kde žádná ze stávajících organizací takové služby neposkytuje.

Podle údajů MPSV žije v ČR více než 300 tisíc tělesně nebo zdravotně postižených, kteří mají podle zákona nárok na poskytování příspěvku na zajištění péče. Pouze 22% z nich využívá služeb profesionálních pečovatelů. Část péče poskytují rodinní příslušníci, kteří z různých důvodů nejsou ekonomicky aktivní (babičky), nebo i nezaměstnaní příbuzní. Někde se za cenu těžkých obětí snaží pomáhat rodina, která příspěvek pobírá. Ale u zaměstnaných rodinných příslušníků to je těžce stresující a vyčerpávající záležitost. Která není dlouhodobě udržitelná.

Po několika letech péče o postiženého člena rodiny pečující často trpí syndromem vyhoření. A v mnoha případech se sám stává dlouhodobě nemocný. Čerpající psychiatrickou a psychologickou pomoc. Jsou známé i případy následné částeční invalidity. Nízké zastoupení profesionální péče je způsobeno především tím, že profesionální pečovatelé "nejsou". Po analýze bylo zjištěno, že v ČR akutně chybí cca 6 tisíc pečovatelů.

MSS vypracovala a předložila velký projekt plánovaný na rekvalifikaci 10 tisíc lidí po celé ČR. Část s z nich by skončila i v ústavní péči, která rovněž trpí chronickým nedostatkem personálu. Většina měla být zaměstnána v terénu  u MSS.

Mezi MSS a GŘ ÚP byla uzavřena dohoda o realizaci pilotního projektu v Jihomoravském kraji, který měl ověřit realizovatelnost takového záměru. V roce 2012 byl zpracován pilotní projekt na rekvalifikaci a následné zaměstnání 1.000 lidí z řad dlouhodobě nezaměstnaných z kategorie "znevýhodněná osoba". Mezi ně patří občané starší 50 let, osoby s určitými lehčími zdravotními problémy, které vylučují jejich zaměstnání v řadě profesí a osoby z odlehlých obcí trpících velkou nezaměstnaností nebo strukturálními problémy či špatnou dopravní dostupností. Následně byla mezi krajským úřadem práce (ÚP) a MSS podepsána smlouva o realizaci tohoto projektu. Před podpisem dohody byl projekt podroben oponentuře nezávislého pracoviště Masarykovy university. S kladným posudkem.

Začátkem roku 2013 byl projekt spuštěn. Do července 2013 bylo ÚP vybráno 450 osob, které splňují kritéria dlouhodobé nezaměstnanosti a ztížené zaměstnatelnosti. Podle zákona o zaměstnanosti lze na jejich rekvalifikaci čerpat prostředky z programu Aktivní politiky zaměstnanosti z rozpočtové kapitoly MPSV. V tomto programu je na podobné projekty alokováno 19 miliard, které se opakovaně nedaří čerpat.

Po dobu prvního roku zaměstnání takto rekvalifikovaných na společensky prospěšných pracovních místech lze podle zákona o nezaměstnanosti na jejich činnost čerpat prostředky ve výši 180 tisíc ročně. Z těchto peněz lze pořídit vybavení a částečně přispět i na jejich platy. Mimochodem náklady státu na 1 nezaměstnaného představují ročně částku převyšující 190 tisíc. Vezmeme li v úvahu fakt, že mezi 24 až 30% peněz vyplacených na podporu zaměstnání vybraných osob na společensky účelná pracovní místa stát dostane obratem zpět na daních z příjmů, odvodech na zdravotní a sociální pojištění a DPH, tak je to pro stát výhodné i ekonomicky.

Výše úhrady od klientů je rovněž limitována zákonnou výší příspěvku na péči, kterou postižení čerpají od státu. Během prvního roku poskytovatel nečerpá jinou podporu od státu ani od krajů či obcí. To je možné až po roce, kdy lze novou organizaci zařadit do komunitních plánů.

Vybrané osoby byly během prvého pololetí 2013 ve třech vlnách vyškoleny, podstoupily zkoušky a začaly v terénu pracovat. Většinou v okolí svého bydliště. Obce o jejich práce projevili obrovský zájem. Stejně jako tělesně postižení, přestárlí a občané se sníženou pohyblivostí nebo jinými problémy. Během půl roku MSS začala pracovat ve více než 697 malých obcích Jihomoravského kraje. Obsluhuje několik tisíc postižených, kteří před tím na profesionální péči nedosáhli. K jejich maximální spokojenosti. Při jednání s dalšími obcemi, které si vyžádaly reference o konzumentů, projevilo zájem o působení v místě téměř dalších 200 obcí.

V červenci však ÚP zastavil přísun dalších nezaměstnaných. A odmítl podepsat dílčí podsmlouvu na jejich zaměstnání. Od července 260 lidí, kteří byli vyškoleni čeká na slíbenou pracovní smlouvu. Podle předsedy správní rady MSS Martina Zemana jim bylo ředitelskou krajského úřadu práce v Brně Marií Ceckovou sděleno, že tak činí na základě ústního zákazu z ústředí. Po Zemanově upozornění, že mají podepsanou smlouvu a že takový postup je porušením zákona ředitelka jen pokrčila rameny s tím, že se nenechá vyhodit. Oficiálně písemně nebylo MSS nic sděleno. "A to již po dobu déle než 3 měsíců", konstatoval Zeman. Takový postup -- tichá sabotáž formou nevyřizování věci je porušením správního řádu, který nařizuje věci vyřídit do 30 dnů -- v odůvodněných případech do 60 dnů.

MSS se po neúspěšném jednání na ÚP v Brně obrátila na nadřízené GŘ ÚP. Zde jim bylo sděleno, že celý projekt je přezkoumáván. Ovšem opět ústně. Písemné vyjádření představitelé úřadu odmítli poskytnout. "Neoficiálně nám též sdělili, že mají ústní příkaz z MPSV program tiše sabotovat formou nečinnosti", řekl Zeman BL.

MSS se následně obrátili na MPSV. S ministrem v demisi Koníčkem se jim nikdy nepodařilo setkat. Neměl čas, byl nemocen, účastnil se předvolební kampaně. Nedokázal si najít ani 15 minut na schůzku, během níž by organizaci postižené činností nečinností jím řízeného úřadu vysvětlil proč se tak děje a co mají dělat aby se situace změnila. Více než měsíc dělal "mrtvého brouka".

Představitelé MSS se proto obrátili se žádostí o pomoc a zprostředkování či intervenci na řadu dalších politiků a vysokých státních úředníků a v neposlední řadě i funkcionářů strany SPOZ za níž ministr Koníček kandiduje ve volbách.

Jako první se jim nabídl navázat spojení blízký spolupracovník ministra vnitra Martina Peciny (SPOZ). Na druhou schůzku přivedl osobu blízkou ministru Koníčkovi, která MSS učinila nabídku, že "problém lze vyřešit 50 tisíci pro úředníka na MPSV, který má případ na starosti". Toto řešení Martin Zeman striktně odmítl. "Nejen z principiálních důvodu, ale i proto, že to vypadalo jako zjevná provokace", řekl Zeman BL. Podle něj měl pocit jako by mělo jít o nějaký test integrity. Nebo také, že dotyčný může mít v kapse mikrofon a nahrávat si jej.

S tím, že za dveřmi by jej mohla "sebrat" UOOZ. "Celé to vypadalo zcela absurdně", řekl Zeman. Ze schůzky znechuceně odešel a obrátil se na další politiky.

U ministra Koníčka pak opakovaně intervenovali:

  • Místopředseda Senátu a bývalý ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD)
  • senátor a bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD)
  • ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout (SPOZ)
  • ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (ČSSD)
  • ministr pro místní rozvoj v demisi a lídr kandidátky SPOZ v Jihomoravském kraji František Lukl
  • poslanec a bývalý předseda zdravotně sociálního výboru Sněmovny Jaroslav Krákora (ČSSD)
  • poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Roman Sklenák
  • vedoucí kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář
  • předseda SPOZ Zdeněk Štengl
  • člen zakládajícího výboru SPOZ a bývalý ministr školství Eduard Zeman.

Teprve po těchto intervencích a žádostech o zjednání nápravy a zákonného stavu ministr Koníček začal jednat. Tedy pověřil jednáním náměstka Romana Chlopčíka (ODS). Ten na osobní schůzce představitelům MSS sdělil, že MPSV má o projektu pochybnosti. Že proti němu projevila výhrady Asociace krajů a že podle informací, které má je celý projekt vyšetřován policí. Dále uvedl, že na vyvrácení těchto pochybností nařídil provést interní audit na krajském úřadu práce a rovněž audit projektu.

Audit se skutečně urychleně uskutečnil. Během auditu projektu a kontrole na místě v MSS nebyly shledány žádné závady. Kontrolory byl projekt chválen jako příkladný a skvěle vedený. Při interním auditu na ÚP byly sice shledány určité administrativní pochybení (spíše písařského rázu jako překlepy ve smlouvách), čerpání peněz však bylo shledáno v souladu se zákonem.

Představitelé MSS se rovněž obrátili na policii. Vedení kriminální policie bylo kontaktováno s tím, že MSS obdržela informaci z MPSV, že její projekt je blokován údajně proto, že je vyšetřován policií. Vedení MSS nabídlo policii okamžitou a plnou součinnost s cílem urychleného došetření případu. Včetně možnosti neomezeného nahlížení do dokumentace a účetnictví firmy. Policisty však bylo MSS sděleno, že policie sice v minulosti případ prošetřovala na základě udání. Po provedení prověřování však byl případ odložen a uzavřen jako nedůvodný. A to již před několika měsíci.

MSS tedy vstoupila v jednání s předsedou Asociace krajů Jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD). S cílem odstranit poslední možnou námitku. Hašek byl velmi překvapen, že se někdo jménem Asociace krajů (AK) obrací na ministerstvo ve věci, která se krajů ani jejich peněz nebo pravomocí nijak nedotýká. Po prověřování bylo zjištěno, že dopis zaslala sociální komise AK, která o tématu jednala na jednom svém zasedání. Dostalo se jí podnětu a neúplných informací o údajně nekalé konkurenci od jiných poskytovatelů sociálních služeb. Protože si s tím nevěděla rady, tak podnět postoupila k VYJÁDŘENÍ na MPSV a na ÚOHS. ÚOHS odpověděl promptně, že tato oblast není v jeho kompetenci. MPSV se naopak oním dopisem začalo "zaklínat".

Hejtman Hašek následně nařídil projednat věc s představiteli MSS v komisi. Na zasedání v Blansku v září 2013 byl představitelům krajů projekt prezentován a vysvětlen. Bylo dohodnuto, že případný vstup do dalších krajů bude MSS konzultován s vedením příslušného kraje. Projekt jako takový se však radním pro sociální věci líbil.

Po jednání komise se projektem seznámil i sám Michal Hašek. Poté se osobně obrátil na ministra Koníčka s tím, že projekt má nejen jeho plnou podporu jako hejtmana kraje, ale že jej podporuje i AK. Ministr mu slíbil s věcí pohnout. Nestalo se však nic.

Po skandálu s "nervózními" odpověďmi ohledně anonymních akcií v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se ministr "stáhl z úřadu". Tedy ne že by rezignoval, ale přesunul práci na podřízené a šel "marodit". A poté se opět věnovat kampani. Osobě však nařídil zastavit jednání s MSS. Což na jeho pokyn náměstek Chlopčík učinil. Zrušil schůzku plánovanou na pondělí 14. 10. 2013.

Zoufalí členové vedení MSS se pokoušeli s ním navázat nějaký kontakt. Podařilo se jim to oklikou až přes členy oblastního sdružení ODS v Olomouci, kde je Clopčík členem. Teprve s touto pomocí se přísně neoficiálně dozvěděli, že ministr Koníček osobně nařídil projekt "zaříznout". Údajně se slovy, že "na Moravu již nesmí jít ani koruna". Oficiální postup má být "mrtvý brouk".

BL se ze zdroje ze sekretariátu ministra, který si nepřál být jmenován, podařilo zjistit, že se tak stalo na základě toho, že ministr to měl slíbit členu statutárního orgánu společnosti, která dodává MPSV informační technologie za více než miliardu. Ten je shodou okolností osobním přítelem Oldřicha Hajčmana, ředitele Diecézní Charity Brno. Jednoho z největších příjemců dotací na sociální služby. Teoreticky konkurenta MSS. Jenže MSS a Charita si ve skutečnosti vůbec nekonkurují. Nepřetahující si ani klienty ani zaměstnance.

MSS působí tam, kde Charita nemá své lidi. MSS pokrývá "bílá místa".

Celý příběh působí zcela absurdně. Možná, že za koncem tohoto slibného a užitečného projektu stojí jen papalášská arogance ministra Koníčka. Nabubřelost a lenost jakou jsem u politika neviděl od dob Milouše Jakeše.

0
Vytisknout
8909

Diskuse

Obsah vydání | 25. 10. 2013