Místní sociální služby: Problematický podnikatelský záměr

28. 10. 2013 / Jiří Plocek

Místní sociální služby (MSS) asi nebudou tím pravým způsobem, jak naplňovat potřeby v sociální oblasti.

Se zájmem jsem si přečetl v Britských listech článek Martina Kunšteka o likvidaci dle něj nadějného projektu Místní sociální služby (MSS). Téma je to závažné, chtěl jsem o něm napsat pro naše Kulturní noviny, protože oblast sociálních služeb považuji za podceňovanou a systémově nedostatečně zvládnutou, zvláště pak po působení nedávných pravicových vlád. Také není od věci neustále upozorňovat na aroganci a mafiánské praktiky vládních představitelů a státních úředníků, jak se jevila v onom článku. Po rešerši dostupných zdrojů se mne však zmocnily pochybnosti.

Pochybnosti o MSS

Zaprvé, pan Kunštek je asistentem bývalého ministra Františka Bublana, který je také jedním z úctyhodné řady politiků, kteří měli intervenovat u ministra Koníčka ve prospěch MSS. Jistě chvályhodné. Zajímalo by mne, co má tento pan Bublan společného s Františkem Bublanem ze Cvrčovic, který je uveden jako člen správní rady obecně prospěšné společnosti Místní sociální služby.

Datum zápisu společnosti je 21. března 2013.

Zadruhé, rozklikl jsem stránky této společnosti. Kdo jenom trošku kdy pracoval s lidmi a v sociální oblasti, ale ono se to vlastně týká všech oblastí lidských aktivit, tak ví, že velmi důležité je vědět nejenom, co za služby která společnost poskytuje, ale také, kdo je poskytuje. Jména vedení společnosti, konkrétní kontaktní osoby. Musí tu zkrátka být přítomen člověk. Na stránkách MSS není uvedeno ani jedno jméno a celé to působí jako velmi neosobní projekt. Navíc, nepřítomnost jmen signalizuje ještě něco jiného -- fluktuaci řadových i vedoucích pracovníků.

Sociální podnikání po česku

Zatřetí, narazil jsem na článek v MF DNES ze 6. srpna 2013, který na celou situaci přináší ještě jiný pohled. Ať už je absolutně důvěryhodně zpracovaný či ne, přináší přinejmenším jeden zásadní fakt: Na scénu se dostal dravý projekt, který využívá určitých systémových možností, ale je otázkou, zdali je kompetentní odborně a také lidsky. V sociální oblasti tento v byznysu často vysmívaný faktor hraje neobyčejně důležitou roli, protože lidská, vztahová část poskytované služby jde ruku v ruce s konkrétním úkonem. Zde znovu upozorňuji na datum založení společnosti -- 21. března 2013(!). To zavání velkou rychlokvaškou.

Pan zakladatel společnosti Martin Zeman je dle Martina Kunšteka původně podnikatel v oblasti IT, takže není bezdůvodné se domnívat, že svůj "bohulibý" záměr pojal skutečně jako razantní podnikatelský projekt, který využívá problému nezaměstnanosti (a dotací na její řešení) a současně má vyplnit "místo na trhu" v sociálních službách (s patřičnými dotacemi též). Koneckonců pro někoho jsou sociální služby především dobrým byznysem, to je známo. Ale pochopitelně to není žádoucí stav. Na odbornou pochybenost záměru ukazuje i jednoduchá koncepční úvaha projektu, že nezaměstnaní se prostě přeškolí na pečovatele. Jako kdyby to bylo tak jednoduché!

Razanci záměru, který se nyní dostal do ohrožení, odpovídá i kampaň, jež vede MSS na obecních webech v Jihomoravském kraji, aby nabrala klienty. Viz například ZDE nebo ZDE. Přičemž zcela příznačně pro takovýto přístup k podnikání působí "úhradovník" služeb.

Úkony jsou vyčíslovány po minutách, takže například zalití květin staré babičce bude stát 4 koruny, pokud bude trvat 2 minuty. Jak exaktní a seriózní oproti jiným pečovatelům, kteří vykazují hodiny či půlhodiny činnosti, že? To vše -- úkon za úkonem − bude pečovatel(ka) vyplňovat do speciálního softwaru, který dodá firma pana Zemana.

Začtvrté, lidský rozměr celé akce lze vycítit z velmi zajímavé a dlouhé diskuse, která se odvinula na maminkovských stránkách po nevinném dotazu jedné z nezaměstnaných maminek, zdali má zkusit konkurz u společnosti MSS. Tento blog poskytuje zrcadlo vnitřního vývoje společnosti a jejích lidských i podnikatelských kvalit. A pravděpodobně i předzvěst blízkého konce. Námitku, že je to odraz zhrzených a neúspěšných aspirantů či zaměstnanců, nelze po důkladném přečtení příspěvků přijmout. Není to pochopitelně -- bez ověření − zdroj relevantních faktických údajů, ale psychologická výpověď o jednotlivých aktérech a o společnosti MSS je zřetelná. Často je ze strany těch, kteří s MSS udělali nějakou zkušenost, skloňována arogance, neserióznost v jednání a odborná nekompetence.

Česká specifika a německé tradice

Nebudu zde spekulovat o detailech celého tohoto promyšleného podnikání, kde sociální služba sice stojí ve středu určitého podnikatelského systému, ale rozhodně není jeho středem. Je to víceméně zřetelné, jde o záměr, který se skutečnou povahou sociálních služeb nemá moc společného.

Nevím, jaká skutečná motivace vedla ministra Koníčka k "zaříznutí" projektu MSS. Jestli to byla pouze věc konkurenčního boje, jak naznačuje Kunštek, tak by to bylo slabé. Tato věc si zaslouží důkladnou analýzu odbornou. Nevím také, jak se na problematiku dívá František Bublan, jehož jsem považoval za relativně slušného a seriózního člověka v prostředí politiky. Otázek k zodpovězení tu zbývá dost.

Mne v rané historii té "maminkovské" diskuse zaujaly ještě příspěvky, které tam napsal člověk jménem Marián Ferenčík, jenž se v té době představil jako personalista projektu a pobízel k účasti na konkurzu. Není bezdůvodné se domnívat, že se jedná o téhož člověka, který původně působil jako vojenský psycholog, pak personalista ve VZP a posléze jako ředitel odboru lidských zdrojů v Českém rozhlase, odkud počátkem roku 2013 za velkých vnitřních tlaků odešel. Titulek článku na www.borovan.cz "Z Českého rozhlasu odchází ,zlý` muž Ferenčík" není bez opodstatnění. O jeho způsobu komunikace a práce se v rozhlase mluví dodnes... Nepřekvapilo by mne, kdyby realizace podnikatelského záměru byla svěřována takovému typu lidí, personálním poradcům a manažerům čehokoli kdykoli. Pro sociální služby je to ovšem katastrofa.

Sečteno a podtrženo: Nad Kunštekovým textem se rozevírá celá řada otázek, z nichž podstatné směřují k jádru, jak vůbec dále v oblasti sociálních služeb?

V září tohoto roku jsem měl možnost navštívit zařízení velké německé organizace AWO ve Schwerinu (Arbeiterwohlfahrt), která byla založena v roce 1919 a působí v celém Německu na decentralizované bázi. Jejím základem jsou místní spolky s mnoha tisíci členy a kromě poskytovatele služeb starým a postiženým občanům je současně i jedním z největších zaměstnavatelů v Německu. O filosofii AWO a jejím způsobu fungování připravuji článek.

(Vyjde též v Kulturních novinách.)

0
Vytisknout
2689

Diskuse

Obsah vydání | 25. 10. 2013