Britská ekonomika ve vážném ohrožení v důsledku idiocie premiérky Trussové a jejího ministra financí

11. 10. 2022

 

“The shelf-life of a lettuce.” Brutal @TheEconomist leader on why it’s over for Liz Truss. pic.twitter.com/84sF94bOpv

— Ian Fraser (@Ian_Fraser) October 11, 2022

Liz Trussová je už historickou postavou. Ať bude ve funkci jakkoliv dlouho, bude se na ni vzpomínat jako na premiérku, jejíž moc byla nejkratší v britské historii. Paní Trussová vstoupila do premiérského úřadu dne 6. září. 23. září vyhodila svou vládu do povětří balíkem nefinancovaných daňových škrtů a zastropování cen energií. Odečtěte od toho deset dní truchlení po úmrtí královny a z toho vyplyne, že Trussová vládla jen sedm dní. To je životnost salátu na polici v supermarketu."

Bank of England varovala před "významným rizikem" pro finanční stabilitu Británe a učinila nový nouzový krok ve snaze uklidnit investory, píše BBC.

Banka uvedla, že bude nakupovat další státní dluhopisy, aby se pokusila stabilizovat jejich cenu a zabránila jejich výprodeji, který by mohl ohrozit některé britské penzijní fondy.

Je to již potřetí, co banka musela zasáhnout od chvíle, kdy vládní minirozpočet Trussové a Kwartenga vyvolal mezi investory paniku

Ministr financí totiž oznámil  obrovské snížení daní, aniž by vysvětlil, jak je bude financovat.
Vláda prohlásila, že si je i nadále jistá svým plánem, a Kwasi Kwarteng poslancům řekl, že se "neúnavně soustředí na růst ekonomiky" a "zvyšování životní úrovně".


Proč znovu vydává Bank of England  miliardy liber?

Varování banky před finanční stabilitou je mimořádné a naznačuje, že nemůže bez obav ignorovat hrozbu, kterou vidí pro finanční systém.

Několik vysokých manažerů banky naznačilo, že část viny za otřesy je na straně vlády, což je důsledek její politiky.

Banka byla nucena zasáhnout poté, co náklady na vládní půjčky prudce vzrostly navzdory opatřením, která v pondělí přijala ona i ministerstvo financí, aby uklidnila investory.
 
Banka nyní rozšíří nouzový program, který zahájila 28. září, když několik dní po přijetí Kwartengova nefinancovaného rozpočtu začali investoři požadovat vyšší úrokové sazby z vládních dluhopisů a náklady na vládní půjčky se vyšplhaly na znepokojující úroveň. Stouply, protože investoři už nevěří, že britská vláda bude schopna tyto vládní půjčky splatit.

Zmatky přinutily penzijní fondy prodávat dluhopisy kvůli obavám o jejich solventnost a hrozí, že s dalším odprodejem dluhopisů se vytvoří klesající spirála cen dluhopisů, kvůli níž se některé fondy ocitly blízko krachu.

Krize se rozšířila také na trh s hypotékami, kde byly pozastaveny stovky produktů kvůli obavám, jak tyto dlouhodobé úvěry ocenit.

Minulý týden úrokové sazby typických dvouletých a pětiletých hypoték s pevnou úrokovou sazbou poprvé za více než deset let překročily 6 %.
 

Prudký nárůst nákladů na nové vládní půjčky - úroků z těchto dluhopisů - však odráží obavy investorů, že nefinacované plány Spojeného království na snížení daní z nich činí rizikovou investici.

Banka doufá, že nákupem dluhopisů pomůže udržet jejich stabilní cenu a zabrání investorům v jejich výprodeji.

V úterý však výpůjční náklady zůstaly blízko úrovní, které byly zaznamenány na vrcholu tržních turbulencí minulý měsíc.

Pod tlakem svých poslanců byla vláda od zveřejnění Kwartengova rozpočtu nucena k řadě trapných ústupků, včetně obratu v plánu zrušit nejvyšší sazbu daně z příjmu.


V úterý think-tank Institute for Fiscal Studies varoval, že až 31. října Kwarteng konečně zveřejní svůj ekonomický plán, vládní resorty by se mohly dočkat "velkých a bolestivých škrtů" ve výši až 60 miliard liber ročně, aby vyrovnaly státní účetnictví.