Kácením české lesy nezachráníme
14. 10. 2020
tisková zprávaLesníci a biologové apelují na ministerstvo: Podpora těžby uschlých stromů lesu nepomáhá5. 8. 2021
Charitativní
organizace Oxfam varuje, že
vlády a podniky, které chtějí
vysazovat stromy a obnovovat lesy, aby dosáhly
nulových čistých emisí, musí tyto snahy výrazně omezit, aby se zabránilo zvyšování cen potravin v rozvojovém světě.
Podle zprávy
s názvem Tightening the net (Utahování
sítě)
je vysazování stromů jedním z klíčových
způsobů řešení klimatické krize, ale plocha potřebná pro takové
lesy by byla obrovská. Výsadba jen
zlomku plochy potřebné ke
kompenzaci globálních emisí skleníkových
plynů by zasáhla do
půdy potřebné k pěstování
plodin určených pro rostoucí
populaci, informuje list Guardian.
K dosažení globální
nulové emisní
bilance do roku 2050 pouze prostřednictvím
výsadby stromů by bylo zapotřebí osázet nejméně 1,6 miliardy hektarů, což je plocha pětkrát
větší než
rozloha Indie. To odpovídá veškeré
půdě, na které se nyní
na planetě hospodaří. Ačkoli nikdo nenavrhuje
vysazovat stromy v takovém rozsahu,
autoři zprávy uvedli,
že tato zpráva poskytuje představu o
potřebném rozsahu výsadby a o tom,
jak omezená by měla být kompenzace emisí, má-li se zabránit růstu cen potravin.
Vedoucí
oddělení klimatické
politiky v Oxfamu a spoluautor zprávy
Nafkote Dabi vysvětluje:
"Je obtížné určit, kolik půdy by bylo zapotřebí, protože vlády nebyly transparentní ohledně
toho, jak plánují splnit své závazky
týkající se nulové emisní produkce. Mnoho zemí
a společností však hovoří o zalesňování a obnově
lesů, zatímco první otázka zní: odkud se tato půda vezme?"
Podle některých
odhadů by se ceny potravin mohly do roku 2050 zvýšit o 80%, pokud se bude nadměrně
využívat kompenzace
emisí prostřednictvím lesnictví. K vyrovnávání emisí
by mohlo být využito asi
350 milionů hektarů půdy, což
je plocha zhruba o rozloze Indie, aniž
by bylo narušeno zemědělství
na celém světě,
ale dohromady by plány na
vyrovnávání
emisí od zemí a společností
z celého světa mohly tuto plochu brzy překročit.
Dabi pokračuje: "Stovky milionů lidí na celém
světě již
nyní trpí hladem. Musíme
se poradit se zeměmi o tom,
jak budou využívat
svou půdu; země a firmy musí nejprve snížit
své emise, než se začnou spoléhat na kompenzaci. Musíme také snížit emise v zemědělství,
které je druhým největším zdrojem emisí
na světě."
Zpráva také zjistila, že dvě z nejčastěji
používaných
kompenzačních opatření, opětovné zalesňování
a výsadba nových lesů, patří
k těm, která nejvíce ohrožují potravinovou bezpečnost.
Daleko lepší by podle
analýzy byla přírodě blízká
řešení, která
se zaměřují na hospodaření v lesích; na agrolesnictví
- praxe kombinující pěstování plodin nebo pastevectví s pěstováním
stromů - a také na
hospodaření na
pastvinách a hospodaření na orné půdě.
Tato řešení by lidem umožnila využívat půdu k produkci potravin a zároveň vázat
uhlík.
Dabi vysvětlil: "Nejsme proti zalesňování ani obnově lesů a nechceme lidem bránit, aby tyto věci dělali. Nemělo by se to však realizovat ve velkém měřítku a mělo by se to kombinovat s dalšími metodami, jako je agrolesnictví."
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse