Chleba se pro Tunisany stává nedostupným luxusním zbožím

23. 7. 2021

čas čtení 3 minuty
  • Zdražování chleba odráží upadání Tuniska do nezvladatelného zadlužení a sociální černé díry. 
  • V současné pandemii trpí Tunisané také podfinancováním zdravotnictví, na něž kvůli splácení státního dluhu nezbývají peníze. 

V Tunisku na počátku 80. let minulého století stál bochník bílého chleba 80 millimů (0,08 dináru). Ale tato cena byla v roce 1984 více jak zdvojnásobena: Vláda rozhodla o seškrtání dotací na chleba, aby splnila podmínky půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Město Dúz na pokraji Sahary jako první povstalo proti tomuto rozhodnutí na konci prosince 1983. Stala se z toho celostátní revolta, napsala Layli Foroudiová.

Vláda ustoupila a 6. ledna zdražení zrušila.

Dotovaný chleba lze považovat za synekdochu tuniského státu blahobytu. Kdysi před pečením vážil kilo, ale v 80. letech se zmenšil na 800 g a od té doby se dále zmenšuje. V dnešních městech ten větší, 450 g vážící bochník známý jako chobza, stojí 240 millimů, ale je málokdy k sehnání. Většina pekařství prodává pouze čtvrtkilovou bagetu za 200 millimů.

Lidé tento rozdíl pociťují. "Bageta je aristokratický chléb pro ty, kteří si přejí zůstat zdraví a konzumovat tak málo uhlovodíků, jak je jen možné," říká Hassan Hichri, čtyřicetiletý zedník a aktivista z Tunisu. "Velký chleba utiší hlad rodin a lidu!" Pětičlenná rodina by potřebovala koupit šest baget za 1 200 millimů, zatímco si může koupit tři "velké chleby" za 720 millimů.

Letos v létě je opět na stole rušení dotací na chleba, když tuniská vláda jedná o čtyřmiliardové půjčce od MMF - čtvrté za deset let. Státní dluh nyní přesahuje 90 % HDP. Vláda také dluží pekárnám platby dotací za sedm měsíců, což v červnu vyvolalo třídenní stávku.

Tuniská chlebová revolta v letech 1983-84 byla jedním z mnohých potravinových nepokojů, které vznikly v zemích, na něž byly uvaleny škrty v souvislosti s půjčkami MMF. Chlebové nepokoje v Egyptě v roce 1977 donutily Sadata, aby obnovil dotace na potraviny. V Maroku v roce 1981 došlo k výraznému zdražení cukru, mouky, másla a oleje na vaření; během dvoudenních protestů byly v Casablance zabity stovky demonstrantů.

V Tunisku se revolta rozšířila z Dúzu do sousedního města Kebilí. Někdo koho jsem zde potkala mi řekl, že se přidal k protestům poté, co viděl těla zraněných při střetech s policií v Dúzu odvážená do nemocnice.

Průzkum Tuniského statistického institutu a Světové banky zjistil, že během pandemie nejchudších 40 % populace změnilo své jídelní návyky a kvůli ekonomické nezbytnosti přešlo k "méně ceněné stravě". Ekonom Světové banky, který -pracoval na studii, je návrhy současné reformy znepokojen. "Dotace na potraviny jsou zde, aby pomohly chudým," řekl mi. "Pokud dotace odstraníte a nemáte záchrannou síť, je to krveprolití."

Diskuse o chlebu v Tunisku přecházejí v diskuse o dalším zboží a veřejných službách jako jsou nemocnice nebo školy. Současná vlna COVIDu upozorňuje na zanedbanost zdravotnictví, které z rozpočtu dostává pouze 6 %. Na splácení dluhu je alokováno 36 %.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1753

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2021