Úskalí geoinženýrství: Obohacování mořské vody železem nemusí změnu klimatu nijak ovlivnit

26. 2. 2020

čas čtení 1 minuta
Železo představuje živinu zásadně důležitou pro růst fytoplanktonu, ale nová studie zjistila, že umělé přidávání velkého množství železa do oceánu nepodpoří růst populací mikrobů, ani jejich kapacitu ukládat oxid uhličitý, informuje Jennifer Chuová.


Historicky vzato plnily oceány značnou část role úložiště atmosférického oxidu uhličitého. Mikroskopické organismy známé kolektivně jako fytoplankton, které rostou ve sluncem ozářených částech oceánu a absorbují oxid fotosyntézou jsou tu klíčovým hráčem.

Někteří vědci navrhují, aby bylo do oceánů přidáváno železo - zásadní přísada, která může stimulovat růst fytoplanktonu - a tím došlo k omezení růstu atmosférických koncentrací skleníkového plynu. Takové "hnojení železem" by mělo vypěstovat obrovská nová pole s fytoplanktonem, zejména v oblastech, kde normálně mořský život neexistuje.

Nová studie MIT však ukazuje, že hnojení železem nemusí mít významný vliv na růst fytoplanktonu, přinejmenším v globálním měřítku.

Výzkumníci studovali interakce mezi fytoplanktonem, železem a dalšími živinami v oceánu, které napomáhají růstu fytoplanktonu. Jejich simulace ukázaly, že v globálním měřítku si mořský život prostřednictvím zmíněných interakcí přizpůsobil chemické složení oceánu a vyvíjel se tak, aby udržel takovou úroveň obsahu železa, která podporuje křehkou rovnováhu mezi živinami v různých částech světa.

"Podle našeho rámce hnojení železem nemůže mít významný celkový efekt na množství uhlíku v oceánu, protože celkové množství železa, které mikrobi potřebují, je již úplně správné," tvrdí hlavní autor studie Jonathan Lauderdale z katedry geologie, meteorologie a planetologie při Massachusetts Institute of Technology (MIT).

Spoluatory jsou Rogier Braakman, Gael Forget, Stephanie Dutkiewiczová a Mick Follows z MIT.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6016

Diskuse

Obsah vydání | 28. 2. 2020