Pozor na věcně nesprávná tvrzení

9. 5. 2018

Jsem dlouholetým a věrným čtenářem Britských listů. Vážím si Vaší práce a věřím, že Britské listy jsou v dnešní době jedním z mála seriózních liberálních deníků, vydávaných v České republice, a jsem za to rád, že ještě stále zde máme platformu, kde dochází k opravdové a inteligentní diskuzi na celospolečenská témata.

Přestože ideové zaměření autorů je z obsahu patrné, nebráníte se názorovým střetům, jste schopni dát prostor lidem všemožných názorů, a přesto se Vám daří internetovou diskuzi držet na slušné, seriózní úrovni. Jev v internetovém prostředí opravdu kuriózní.

Dost již ovšem chvály, přečetl jsem si dnes na Vašich stránkách email od Vladimíra Chlupa, který jste zveřejnili 3. 5. a nedalo mi to, abych nezareagoval, píše Kvido Lotrek.
 

Autor píše, že Češi stále méně rozumí psanému textu. S tímto výrokem naprosto souhlasím, je ovšem asi jediným z celého textu. Ponechám stranou výroky, že demokracie není vládou většiny, vládou lidu, ani vládou volených zástupců. Sám si neumím představit, čím jiným tedy demokracie je, nicméně může se stát, že autor chtěl těmito tvrzeními vyjádřit nějaké vlastní stanovisko k pojmu demokracie a já celému vysvětlení jen špatně porozuměl. Ve velké části dopisu se ovšem pan Chlup odvolává na nejvyšší právní dokumenty naší země a při tomto úsilí se dopouští fatálních faktických přehmatů. To mi jako studentu čtvrtého ročníku právnické fakulty a věrnému čtenáři Britských listů nedá spát.

Cituje preambuli Listiny základních práv a svobod, která deklaruje svrchovanost zákona jako jednu ze základních hodnot, na kterých stojí naše společnost a směšuje ji s myšlenkou demokracie. Ta je ovšem jako hodnota jmenována o kousek dál, s principem právního státu, kterým je myšlena ona svrchovanost zákona, jde v ruku v ruce, ale principiálně se od něj liší a vůbec, jedná se o něco úplně jiného. Jejím projevem je mimo jiné princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, jehož zákonnou definici autor o pár řádků dál cituje. Není mi ovšem jasné v jaké souvislosti. Tvrdí také, že Ústava navazuje na Listinu a nikoli naopak.

Ústava České republiky je prvním zákonem České republiky vzniklé 1. 1. 1993 a čistě z právního hlediska nenavazuje na žádní právní dokument. Listinu naopak ve svém článku 3 předpokládá. Sama o sobě dokonce Listina nemá ani právní sílu ústavního zákona, ta se odvozuje až z již právě zmíněného článku Ústavy. Pokud to bylo myšleno tak, že Listina základních práv a svobod byla přijata Federálním shromážděním dříve, potřebovalo by to další dovysvětlení.

Největší nedostatek ovšem spatřuji v přímé citaci čl. 54 odst. 2, kdy autor píše: "Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor." To je ovšem naprostý nesmysl! Článek 54 odst. 2 Ústavy naopak říká: "Prezident republiky je volen v přímých volbách." Autor cituje znění článku, které není účinné již téměř šest let! (od 1. října 2012, kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č.71/2012 Sb.)

Jelikož nestuduji jenom právo, ale i filozofii, dovolte mi, abych se vyjádřil i k autorovým odkazům na Aristotela a Platóna. Autor zmiňuje ochlokracii, kterou přísně odlišuje od demokracie a za její nejvyšší formu považuje komunismus. Termín ochlokracie, neboli lůzovláda nicméně poprvé použil Aristotelés a popisoval jím zvrhlou formu demokracie v Athénách. V dnešním západním světě se klade veliký důraz na práva menšin, bez jejichž dodržování není myslitelné, aby demokracie zůstávala demokracií, nicméně ochlokracie je, alespoň v původním významu toho slova, demokracií! Proto ani Platón, ani Aristotelés nebyli jejími horlivými zastánci. Již na střední škole jsme se učili o Platónově Ústavě, kde popisuje své utopistické uspořádání společnosti, ve které vládnou ti nejmoudřejší a nejvzdělanější. Tento systém se nazývá sofokracie a s demokracií nemá nic společného. Nechápu tak, co má autor na mysli, když píše: "Takto ji chápal [demokracii] i Platón v Ústavě..." Ani Aristotelova Etika Nikomachova, pokud si z vlastní četby tohoto veledíla dobře pamatuji, nikde o demokracii nemluví. Je pravda, že Aristotelova etika má velice blízko k politice, neboť etika nás učí, co je ctnostné, politika nás pak k této ctnosti vychovává. Kde ovšem autor nalézá spojist myšlenek představených v Aristotelově díle s demokracií, nevím.

Věřím, že všechny tyto informace autor neuvedl ve zlém úmyslu mystifikovat, a že se jedná pouze nedopatření, když byly takto prezentovány čtenářské obci Britských listů. Jak to ovšem vnímám já, jedná se o čistý projev dezinformace, proti které Britské listy tak dlouho a cíleně bojují a diskredituje tak vlastní myšlenku o stále upadající schopnosti správného porozumění textu. Děkuji, že jste dočetl až sem.

0
Vytisknout
2380

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2018