23. 8. 2017
Jde o temnou stránku globalizace. Západní národní stát a relativně volný trh, které dominovaly globálnímu politickému a ekonomickému řádu, z velké části nahradily letité formy vládnutí a sociálního života. Lidé po celé planetě byli proměněni v konkurenční hráče usilující o naplnění prostřednictvím hromadění materiálních statků a jejich symbolů. Ale nucená účast a hazard na trhu často selhávají, zejména u těch kdo měli málo času se přizpůsobit. Když k tomu dojde, vzniká sklon k výbuchu údajně vykupitelského násilí.
Snaha o odstranění nejistoty spojená s tím, čemu sociální psycholog Arie Kruglanski říká "hledání významnosti", jsou osobní sentimenty nejčastěji se vynořující v mých rozhovorech s násilnými džihádisty a militantními příznivci populistických etnonacionalistických hnutí. V Maďarsku jsme objevili silnou podporu pro vládní výzvu k obnově "národní soudržnosti" ztracené s pádem fašistického režimu Miklóse Horthyho v závěru 2. světové války. V Iráku jsme zjistili, že takřka všichni mladí lidé, kteří upadli pod vládu IS v Mosulu, zpočátku přivítali stabilitu a jistotu, navzdory brutalitě, tváří v tvář chaosu, který následoval po americké invazi.
Ve světě liberální demokracie a lidských práv je násilí, zejména extrémní formy masového krveprolévání, obecně považováno za patologické nebo za projev špatných stránek lidské povahy. Avšak po větší část lidské historie a ve většině kultur je násilí proti jiným skupinám označováno pachateli za výraz morální ctnosti. Bez nároku na ctnost je samozřejmě obtížné, pokud ne přímo nepochopitelné, zabíjet velké počty nevinných, kteří nikomu přímo neublížili.
Od 2. světové války revolucionáři a povstalci ochotní obětovat se pro svou věc a skupinu vítězí s výrazně menší palebnou silou a počty nad státními armádami a policií. Mimochodem, podle průzkumu World Values Survey, většina Evropanů není přesvědčena, že demokracie je pro ně "absolutně důležitá"; a ve Francii a Španělsku nacházíme málo dokladů ochoty obětovat pro demokracii cokoliv - v protikladu k ochotě bojovat a zemřít mezi příznivci militantního džihádu.
Nezbytným středobodem zájmu musí být mládež, která tvoří hlavní část potenciální základny příznivců dnešních radikálů a nejzranitelnější populaci zítřka. Dobrovolníci al-Kájdy, IS a mnoha extrémních nacionalistických uskupení jsou často mladí lidé v přechodové etapě života - přistěhovalci, studenti, nezaměstnaní a hledající životní partnery. Opustili domovy a rodiče, hledají přátele a souputníky, aby získali pocit smyslu a významnosti.
Potřebujeme strategii, jak přesměrovat radikalizovanou mládež tím, že oslovíme její vášně, místo abychom je ignorovali a obávali se jich. Samozřejmě že tolerance je omezena a nebezpečí plynoucí appeasementu je netolerovatelné. Stále existuje společná půda ve světě, kde všichni až na ty kdo zašli už opravdu daleko mohou žít s větší dávkou než s minimem svobody a štěstí, pokud dostanou šanci. Za tuto šanci někteří z našich předků bojovali v revolucích, občanských válkách a světových válkách.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse