V Trumpově vítězství a brexitu sledujeme tichou ultrapravicovou revoluci na Západě

14. 11. 2016


To co sledujeme v Trumpově vítězství a brexitu není nic menšího než revoluce, napsala Mary Dejevsky. Jsou tu paralely s léty 1789, 1848, nebo nejbližším revolučním rokem 1989? Je možné, že takto probíhají revoluce v moderních průmyslových demokraciích? Přihlížíme fakticky lidové revoltě vedené jinými prostředky: Pokojně a prostřednictvím volební urny?


V té míře, v jaké v Británii i USA demokratické volby provedené podle platných pravidel nejen vyústily v odmítnutí statu quo, ale podpořily další odklon od něj, to nevypadá jako důležitý práh. Ať už to je revoluce nebo jak navrhují jiní konec "Západu", nebo přinejmenším zánik sociálního a ekonomického řešení, které fungovalo od konce poslední světové války, existuje pocit, že je to nevratné.

Ať už je změna definována jakkoliv, společné příčiny - ekonomickou frustraci, chybějící vyhlídky, obavy o identitu, resentiment, že občanství a náležení už nepřinášejí žádné výhody - je těžké od sebe oddělit. A zdá se, že nejen spojují dvě země, které se nadšeně hlásily ke globalizaci a tomu, co bylo označováno za anglosaský model. Zdá se, že i v jiných částech Evropy nacionalismus rezonuje.

Zdá se že většina všude změnila postoj. Možná ke skutečné změně došlo již před nějakou dobou, ale většina se držela bohatší, vzdělanější menšiny, chyběla jí důvěra k tomu, aby udeřila. Možná sociální média umožnila, aby si většina uvědomila svou sílu. Možná v Británii většinu válcoval volební systém. Výsledek to každopádně nemění.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2337

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2016