Khanův oponent se zdiskreditoval svou špinavou předvolební kampaní

7. 5. 2016

Londýn je jedno z nejvlivnějších měst na světě. Kdyby tu zvítězila předvolební kampaň na primátora, založená na protimuslimské nenávisti, důsledky by pocítil celý západní svět.

Zac Goldsmith prohrál ve volbách na funkci londýnského primátora. Má zničenou pověst, je zdiskreditován a odsunut do historie. Mohl využít své pověsti jako liberálního, ekologicky zaměřeného konzervativce, mohl vystupovat nadstranicky a vystupovat konstruktivně a pozitivně v městě, které se stalo labouristickou baštou. Původně měl v průzkumech veřejného mínění u voličů náskok nad Sadiquem Khanem, píše v deníku Guardian Owen Jones.

Namísto toho se Goldsmith rozhodl vést rasistickou kampaň - a to v jednom z etnicky nejrozrůzněnějších měst na světě. Pokoušel se bezostyšně zneužívat protimuslimských předsudků ve snaze zajistit si ostudné vítězství. Khan byl podle něho kandidát, který "opakovaně legitimizoval držitele extremistických názorů," napsal Goldsmith v deníku Daily Mail. Goldsmith Londýnu nabídl kampaň strachu, pomluv a bigotnosti. A Londýn mu drtivou většinou vzkázal, aby s tím šel kamsi.

Khan je pokrokový muslim, který dostával hrozby smrti za to, že hlasoval za rovnost v manželství, na rozdíl od většiny Goldsmithových konzervativních kolegů. V Kahnově eklektickém volebním týmu byli homosexuálové i židovské ženy.

Londýn je jedno z nejvlivnějších měst na světě. Kdyby tu zvítězila předvolební kampaň na primátora, založená na protimuslimské nenávisti, důsledky by pocítil celý západní svět. Byli by Londýňané schopni pohlédnout svým spoluobčanům do obličeje? Pověst Londýna jako tolerantního a multikulturního města by byla zničena, možná na celou generaci.

Po výrazném vítězství vždycky existuje pokušení zachovat se velkomyslně vůči poraženému. Tentokrát to ale neplatí. Poražený kandidát zneužíval předsudků a nenávisti a vyvolával je. Podvracel soudržonoste komunity. Dával najevo mladým muslimům, že se nemají ani snažit účastnit se demokratického procesu, protože i ti nejpokrokovější muslimové budou považováni za pomocníky extremistů. A tím se Zac Goldsmith stal verbířem přímo pro ty extremisty, tvrzeními o jejichž spojení se Sadiqem Khanem se snažil svého oponenta pomluvit.

Na to nesmíme zapomenout a nemůžeme to odpustit. Ať se Goldsmith nyní objeví kdekoliv, musí se tam setkat s protesty. Musí být považován mezi už tak odmítanou politickou elitou za zcela nežádoucí osobu.

To není sadismus. Pokud nebude Goldsmith za své činy trpět, hrozí nebezpečí, že politikové budou tyto kampaně strachu a nenávisti používat znovu. Využili takovéto kampaně strachu přece už před dvěma lety proti skotské nezávislosti. "Funguje to!" vykřikli, jako by to na skotské politické scéně nemělo dlouhodobé důsledky.

Konzervativci zvítězili i prostřednictvím zlovolné kampaně proti Labouristické straně a Edu Milibadovi v loňských všeobecných volbách. Milibanda tvrdě démonizovali a vyvolávali protiskotské nálady.

Avšak Goldsmith není jediným viníkem. Jeho předvolební kampaň zorganizoval a řídil úřad britského premiéra Camerona. Pomluvy proti Sadiqu Khanovi šířil dokonce i David Cameron v parlamentě.

Proti tomu jasně zářila slušnost konzervativců, jako je komentátor Peter Oborne, který tuto kampaň pomluv proti Kahnovi označil za "odpornou". Nyní Goldsmithovu pomlouvačnou kampaň odsuzují i vysocí činitelé Konzervativní strany jako "jedovatou" a "šokující". Příliš pozdě. Pro konzervativce je rasismus užitečná zbraň, kterou zneužívají pro své politické cíle.

Odpovědnost za Goldsmithovu špinavou kampaň nese Konzervativní strana jako celek. To nesmí být nikdy zapomenuto.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2277

Diskuse

Obsah vydání | 9. 5. 2016