Papež František ostře zkritizoval Evropu za její přístup k mladým lidem a k uprchlíkům

6. 5. 2016



Evropa neplní vizi svých zakladatelů, varoval papež František v silném a přesvědčivém projevu, v němž vznesl otázku: "Co se s tebou stalo, Evropo humanismu, obránkyně lidských práv, demokracie a svobody?"

Při projevu v rámci ceremonie při přijímání prestižní Ceny Karla Velikého za svou práci ve prospěch evropské solidarity papež požadoval, aby se Evropa vrátila k zásadám, na nichž byla po druhé světové válce založena. Předvším podle Františka musí Evropa přijmout integraci a restrukturalizovat svůj hospodářský model, "ku prospěchu obyčejných lidí a společnosti jako celku".

František je prvním Argentincem a čtvrtým Neevropanem, který obdržel Cenu Karla Velikého. Tuto cenu založil r. 1949 Kurt Pfeiffer. Je udělována těm, kdo nejvíce přispěli "k porozumění v západní Evropě".

Výbor, udělující cenu, poukázal na Františkův projev v Evropském parlamentě v roce 2014, v němž František přirovnal Evropu ke stařeně, "která už není plodná ani živá a dynamická". Výbor ocenil, že Františkova slova obsažená v tomto projevu pomohla milionům Evropanů orientovat se směrem k hodnotám Evropské unie, včetně respektu pro lidskou důstojnost a občanská práva.

V pátek František pronesl daleko kritičtější řeč. Nezmínil se o ničem, v čemž by byli Evropané úspěšní. Namísto toho pochválil předchozí generaci, která položila "základy míru, budovu, postavenou ze států sjednocených nikoli silou, ale svobodným rozhodnutím podporovat obecné dobro".

"Tato nová a vzrušující touha vytvářet jednotu, jak se zdá, mizí. My, dědici jejich snu, jsme obětí pokušení vzdát se čistě vlastním sobeckým zájmům a stavět všude ploty."

František tím přímo kritizoval Rakousko a další země, které stavějí znovu ploty v reakci na uprchlickou krizi, dvacet let poté, co byly zrušeny.

František pokračoval: "Co se ti stalo, Evropo, domove básníků, filozofů, umělců, hudebníků a literátů? Co se ti stalo? Matce velkých mužů a žen, kteří bojovali za důstojnost svých bratří a sester a někdy za ni i obětovali své životy?"

František citoval laureáta Nobelovy cenu Elieho Wiesela, že Evropa potřebuje "transfuzi paměti", aby si uvědomila, jak se zakladatelé Evropy "odvážili radikálně změnit modely, které předtím vedly jen k násilí a ničení a měli odvahu hledat mnohostranná řešení stále více společných problémů".

Evropa je podle Františka i nadále schopna zrodit nový humanismus založený na třech myšlenkách: na schopnosti se integrovat, vést dialog a "tvořit".

V projevu se soustředil na dvě otázky: Na způsob, jímž se Evropa postavila k uprchlické krizi, a na to, jak zachází se svými mladými lidmi. Evropa, zdůraznil František, měla vždy multikulturní totožnost, která vyžaduje kulturu dialogu a "respektu pro cizince, imigranta a pro lidi z jiných kultur, kteří si zaslouží, aby se jim naslouchalo".

"Solidaritu bychom si nikdy neměli plést s charitativní pomocí, ale musíme jí rozumět jako prostředku pro vytváření příležitostí pro všechny obyvatele našich měst - i tolika jiných měst - aby v nich lidé žili důstojně," řekl. "Čas nás učí, že nestačí jen přijmout osoby zeměpisně - naším úkolem je hluboká kulturní integrace."

Zároveň není spravedlivé rozdělování bohatství jen otázkou filantropie, je to morální povinnost.

"Máme-li být schopni nově přemyslet svou společnost, musíme vytvářet důstojná a dobře placená zaměstnání, zejména pro mladé lidi. Nemůžeme pohlížet do budoucnosti, aniž bychom jim poskytli skutečnou možnost být katalyzátorem změn a transformace. Nemůžeme si představovat Evropu, aniž bychom jim dovolili být účastníky i protagonisty svých snů."

Papež František požadoval totální změnu hospodářské politiky a vytvoření "nových, inkluzivnějších a spravedlivějších hospodářských modelů".

"Musíme opustit likvidní ekonomiku, která je ochotna používat korupce jako prostředku pro získávání zisků, a přejít k sociální ekonomice, která prací zajístí přístup k půdě i přístřeší."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2144

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2016