Summit OSN schválil dvě klíčové dohody o biodiverzitě

2. 11. 2026

Téměř 200 zemí v pátek přijalo na summitu OSN o biodiverzitě těžce vybojované dohody, jejichž cílem je vrátit svět zpět na správnou cestu v úsilí zastavit ničení přírody do roku 2030.

Delegáti jásali, když byly klíčové texty schváleny v prodloužení po dvou týdnech napjatých jednání na konferenci COP17 v arménském hlavním městě Jerevanu.

"A to je vše. Perfektní," řekl prezident COP17 Hambarcum Matevosjan za potlesku, když spustil kladívko na dokumenty, jejichž finální verze nebyly okamžitě zveřejněny.

Svět přijal v roce 2022 historickou dohodu, která stanovila ambiciózní cíle zastavit úbytek biodiverzity do roku 2030.

Ale před summitem OSN varovala, že země nesplní cíl, pokud urgentně nezmění směr.

Většina cílů nedosahuje, včetně ochrany 30 % pevniny a oceánů Země, řešení znečištění a poskytnutí většího financování na ochranu přírody chudším zemím. Návrh textu COP17 dříve vyzýval země, aby "urychlily" úsilí o udržení paktu naživu a zdůraznil, že je třeba "posílených opatření" k řešení hlavních příčin ničení přírody.

Dokument zdůrazňuje neshody, které jednání provázely a navrhl různé možnosti dosažení cíle do roku 2030. Nebylo hned jasné, která z těchto možností se dostala do výběru.

Během jednání se země hádaly o reformu dotací a dalších pobídek, které podporují činnosti škodlivé pro přírodu, jako jsou fosilní paliva, intenzivní zemědělství a nadměrný rybolov.

Jiný spor se točil kolem hledání nových zdrojů peněz na financování ochranných opatření po celém světě – což je palčivé téma, kdy veřejné rozpočty jsou pod tlakem v důsledku energetické krize a konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.

K obnově degradovaných ekosystémů, záchraně ohrožených druhů a ochraně lesů, mokřadů a dalších důležitých přírodních stanovišť potřebuje svět odhadem o 700 miliard dolarů ročně více, než kolik nyní utrácí.

Evropská unie vedla výzvu, aby bohaté rozvíjející se ekonomiky, jako je Čína, připojily k financování globálních ochranářských snah – což je kontroverzní téma na COP17.

Jako znamení, že kompromis je na obzoru, další návrh textu, který koloval dříve v pátek, vyzval země z rozvinutých zemí mimo seznam dárců, aby se ke skupině dobrovolně připojily.

Věda pod útokem

Snahy o zdokonalení nevýrazného Cali Fund – mechanismu OSN pro sdílení zisků korporací využívajících genetická data rostlin a dalších organismů – se také ukázaly jako obtížné.

Fond si stanovil za cíl získat 1 miliardu dolarů ročně na ochranu přírody v rozvojových zemích, když byl začátkem roku 2025 spuštěn. Zatím přilákal přibližně 10 000 dolarů.

Státy se také hádaly o klíčové vědecké zprávy, přičemž několik málo zemí bylo obviněno z blokování snah přijmout referenční výsledky orgánu pro biodiverzitu podporovaného OSN.

"Útoky na vědu mě velmi znepokojují," řekla francouzská ministryně ekologické transformace Monique Barbut.

Přibližně 70 ministrů se minulý týden připojilo k jednáním ve snaze posunout věci kupředu, zatímco domorodí vůdci a aktivisté občanské společnosti vyzvali národy, aby jednaly naléhavěji.

Na posledním summitu o biodiverzitě v Kolumbii v roce 2024 se jednání protáhla, protože státy smlouvaly o financování ochrany přírody a skončily bez dohody. Jednání byla obnovena v Římě v roce 2025, kde bylo dosaženo dohody.

Summit COP17 měl také v pátek rozhodnout, zda příští summit o biodiverzitě v roce 2028 bude hostit Panama nebo Ekvádor.

Zdroj v angličtině: ZDE