Problém Evropy s uprchlíky lze vyřešit jedině přímo v Africe

15. 5. 2015

Jednoho dne v říjnu 2013 stál tehdejší italský premiér Enrico Letta před 302 rakvemi v místnosti na ostrově Lampedusa. Byly v nich mrtvoly uprchlíků, kteří zahynuli ve Středozemním moři, při do té doby zatím největší imigrační námořní katastrofě, píše Natalie Nougayrède v deníku Guardian.

Některé ty rakve byly velmi malé: byly v nich mrtvoly dětí. Vzduch byl plný zápachu smrti. Letta si najednou uvědomil, že nezájem Evropy a její bezmoc vyvolaly situaci, kdy jde o lidské životy.

Vážným problém je, že se všichni zabývají jen místním problémem uprchlíků. Nikdo se nezabývá tím, odkud tito uprchlíci pocházejí a proč a nikdo neuvažuje nad žádným strategickým řešením.

Nikdo si neklade otázku, proč se najednou rozhodly miliony lidí v Africe vydat se na hledání lepšího živobytí v Evropě.

Největší množství uprchlíků, kteří se letos snaží dostat přes Středozemní moře do Evropy, pochází ze subsaharské Afriky. Jeden evropský činitel, pracující v Římě, dokonce tvrdí, že 90 - 95 procent migrantů, kteří v posledních měsících dorazili na italskou pevninu, pochází ze zemí v západní a v subsaharské Africe, jako je Senegal, Mali či Pobřeží slonoviny.

Nejsou to nutně uprchlíci z válek, ale často mladí muži, kteří prchají před chudobou, nezaměstnanosti, útlakem a zkorumpovanými politickými režimy. Jsou si vědomi, že je riskantní snažit se dostat přes Středozemní moře, ale jsou ochotni to riziko podstoupit ve snaze dosáhnout bohatšího světa a vybudovat si tam budoucnost. Subsaharská Afrika je demografická časovaná bomba - podle některých odhadů se do roku 2050 počet jejích obyvatel zdvojnásobí.

Ani Evropská unie, ani její jednotlivé členské země nezahájily podrobnější dialog s těmito africkými zeměmi o důvodech k migraci. Evropa ani neklade africkým zemím tvrdé otázky ohledně sítí pašeráků lidí, které v jejich zemích vznikají. Ani nikdo nezjišťuje, kam jdou zisky z pašování lidí - pokud se na tom vydělávají stamiliony dolarů ročně, ty peníze někde jsou uloženy.

Zjistit, kam tyto peníze plynou, by bylo zřejmě daleko efektivnější než bombardovat rybářské čluny. Celkem je zapotřebí daleko strategičtějšího, systematičtějšího a hlubšího přístupu k tomuto problému.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3205

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2015