V Baltimore vznikla spontánní iniciativa za obydlení prázdných domů. Je něco takového možné v ČR?

Prázdných bytů je několikanásobně více než bezdomovců

14. 5. 2015 / Bohumil Kartous

Deník Washington Post ve svém článku upozorňuje na velmi nešťastnou skutečnost. Na příkladu Baltimore ukazuje, že spousta lidí, kteří nedobrovolně žijí na ulici, by mohla bydlet v některém ze 16 000 prázdných domů, které v relativně chudém městě tvoří často celé neobydlené bloky. Ve městě vznikla iniciativa, která chce docílit toho, aby byly opuštěné a nevyužívané domy a byty poskytnuty těm, kdo v důsledku chudoby, ztráty zaměstnání a jiných případů tíživé sociální situace přišli o střechu nad hlavou. Kdy vznikne podobná iniciativa v ČR?

Podle Libora Prudkého, sociologa, který se tématem bezdomovectví zabývá a jenž poskytl Britským listům rozhovor, je v ČR ohroženo bezdomovectvím na 200 tisíc lidí, což je však jen kvalifikovaný odhad. Z toho zdaleka ne všichni o bydlení přijdou, nicméně spousta těchto lidí žije na ubutovnách, případně v jiném provizoriu a jejich ekonomická situace je může ze dne na den vystavit do situace, kdy se ocitnou na ulici. Každopádně v ČR je podle aktuálních informací na 600 000 prázdných bytů, tedy kapacita, která přesahuje problém bezdomovectví nebývalou měrou. Podle článku v Lidových novinách by čtvrtina z těchto bytů mohla být využita k sociánímu bydlení, což by stačilo k řešení naléhavých případů. 

Jenže česká společnost má problém: nejedná příliš spontánně v rámci komunit, zejména ne v případě chudých či ohrožených lidí. Existuje tzv. platforma pro sociální bydlení, ale jako v mnoha jiných případech jde o "ideový" projekt, sdružující organizace, které sice často přímo pomáhají bezdomovcům, ale žádná z nich nedělá to co Housing Our Neighbours v Baltimore, tedy že by mapovala prázdné byty a snažila se dotlačit obec k tomu, aby je zprostředkovala lidem bez domova.

Jak ve výše zmíněném rozhovoru říká Libor Prudký, v české společnosti je velký problém v cynismu společnosti a v tom, že se velká část lidí domnívá, že chudí lidé si za své problémy mohou sami a že konkrtně bezdomovci chtějí být dobrovolně na ulici. Jak uvádí Prudký, ve společnosti je rozšířen mýtus o tom, že bezdomovci nechtějí pracovat, týká se to ale asi jen 5 % z nich, což je pravděpodobně číslo srovnatelné  se stavem v celé populaci.

0
Vytisknout
3286

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2015