Moldavsko: Příští evropský sud s prachem?

4. 3. 2015

Válka na východní Ukrajině dál znepokojuje EU a NATO. Nyní se však pozornost obrací k malé republice Moldavsko na východní hranici EU a jejímu odtrženému území, Podněstří.

Poslední varování NATO ohledně možnosti ruské agrese v Moldavsku v bývalé sovětské republice vyvolalo různé reakce.

Vrchní velitel NATO v Evropě Philip Breedlove řekl Kongresu, že ruské jednotky jsou v odtrženém Podněstří proto, aby zabránily Moldavsku "přiklonit se k Západu". Dodal, že Moskva také zahájila širokou informační kampaň prostřednictvím ruských médií.

Německá kancléřka Angela Merkelová také vyjádřila znepokojení nad vývojem v regionu. Po rozhovorech s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem v Berlíně prohlásila, že doufá, že se situace na Ukrajině nebude opakovat v Moldavsku. Dodala, že konflikt o postavení Podněstří zůstává nevyřešen a všechny předchozí mezinárodní pokusy nalézt řešení selhaly.

V Podněstří je nyní rozmístěných asi 2 000 ruských vojáků, třebaže Rusko v roce 1999 slíbilo stáhnout své zbraně a ukončit vojenskou přítomnost. Po krvavé válce začátkem 90. let se území Podněstří oddělilo od Moldavska vyhlásilo nezávislost. Proruské vedení doufá, že se Podněstří stane součástí Ruské federace.

Politická změna v Kišiněvě?

Nové moldavské vládě se dosud nepodařilo nalézt odpověď na poplašné signály. Země je otřesena politickou krizí, která může zkomplikovat užší vztahy s EU. Po pouhých dvou týdnech v úřadu se premiér Chiril Gaburici pokouší přesvědčit Brusel, že Moldavsko je stále odhodláno udržet předchozí proevropský kurs. Jenže kritici pochybují.

Trojčlenná koalice, která v listopadu vyhrála parlamentní volby, se ukázala být neschopná sestavit vládu. Dvě ze stran, Liberální demokraté a Demokraté, vytvořily menšinovou vládu závislou na hlasech opozičních komunistů. Proevropsky orientovaní Moldavané se nyní obávají, že se jejich země nyní více obrátí k Moskvě.

Varování je třeba brát vážně

Moldavský politolog Oazu Nantoi tvrdí, že zemi zasahuje řada hrozeb. Jednou z nich má být "ruská pátá kolona" v parlamentu: Nejen Socialistická strana, která svou proruskou orientaci nikdy neskrývala, ale také poslanci jiných stran, kteří se staví proti směřování Kišiněva do EU.

Nantoi také varoval před ruským vlivem na nadcházející volby v autonomní oblasti Gagauzie. Proruští separatisté zde také vyhrožují připojením k Ruské federaci. I Nantoi hovoří o informační ofenzívě Moskvy; ruské televize mají v Moldavsku dominantní vliv.

Největší nebezpečí však vyrůstá z všudypřítomné korupce a slabosti vlády. Moldavsko nedokáže zaručit spravedlnost, pořádek a politickou stabilitu. A zatímco na hranici probíhá válka, "nebude v postavení, které by umožňovalo odolat agresívní expanzívní politice Ruské federace," říká Nantoi.

"Situace eskaluje"

Bývalý velvyslanec v Moskvě Anatol Taranu je přesvědčen, že jeho země bude čelit dalším provokacím. "Když evropští a američtí politici začnou hovořit o možné hrozbě, je to jasná známka, že situace eskaluje," řekl Taranu. Vláda by podle něj měla zvýšit bezpečnostní standardy, aby zabránila možným vojenským aktivitám. A jediný způsob zajištění trvalé bezpečnosti vidí diplomat v prohloubení vztahů s EU a NATO.

Je však skeptický ohledně toho, zda nová vláda bude tento cíl skutečně sledovat. Podle jeho názoru ústavně zakotvená neutralita již byla zkompromitována. Dokud jsou na moldavském území bez smlouvy přítomni ruští vojáci, nelze hovořit o neutralitě.

Podle nového ministra obrany Viorela Cibotarua neexistuje konkrétní riziko rozšíření ukrajinského konfliktu. Nicméně přesto je znepokojen. V nedávném rozhovoru prohlásil, že obranné struktury jsou ve stavu permanentní pohotovosti, aby byly s to neprodleně reagovat na možnou hrozbu.

Poslední zpráva britského Mezinárodního institutu pro strategická studia (International Institute for Strategic Studies, IISS) tvrdí, že Moldavsko má 5 300 vojáků. V případě konfliktu může povolat dalších 700 000 záložníků. Většina zbraňových systémů pochází ze sovětských dob. V roce 2014 činil obranný rozpočet 20 milionů eur, neboli 0,3% HDP. To je srovnatelné s rozpočtem Moldavské akademie věd.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9399

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2015