RFE/RL: Ukrajinská krize "rozbila visegrádskou skupinu"

6. 9. 2014

"Velmi zajímavý článek o tom, jak ukrajinská krize rozbila visegrádskou skupinu," napsal na Twitteru analytik britského Royal United Services Institute Jonathan Eyal a doporučil text, který naleznete na stránkách amerického Rádia Svoboda/Svobodná Evropa. Článek Roberta Coalsona není nejobjektivnější, vyjadřuje otevřeně kritický postoj vůči těm středo- a východoevropským politikům, kteří stoprocentně nepodporují to, co by Rádio Svoboda/Svobodná Evropa zjevně rádo vidělo, totiž otevřeně nepřátelský postoj středovýchodní Evropy vůči Rusku.

V úvodu článek cituje "hněvivou" výměnu informací mezi českým prezidentem Zemanem a švédským ministrem zahraničí Carlem Bildtem na summitu NATO ve Walesu, kde, jak známo, se Bildt Zemana ptal, zda má ČR nějakou rozvědku, když tam Zeman tvrdil, že dosud neviděl "jasný důkaz" ruské vojenské intervence na Ukrajině.

"Některé země na východní hranici NATO "nejsou vůbec, jak se zdá, znepokojeny ruskou intervencí na Ukrajině a jeho všeobecně bojovným, agresivním postojem," píše Coalson a poukazuje na to, že tzv. Visegrádská skupina středo a východoevropských zemí se v důsledku ukrajinské krize rozpadla. "Od alarmistického Polska až po prokremelské Maďarsko najdeme nyní ve Visegrádské skupině celou řadu různých postojů. A právě jejich nejednotnost je faktorem, který způsobuje, že nejsou Evropská unie a NATO schopné zaujmout jednotný postoj vůči Moskvě."

Podle Mariana Majera z Ústavu pro středoevropskou politiku v Bratislavě "ochromila strategické uvažování v těchto zemích rozšířená hospodářská spolupráce s Ruskem od devadesátých let". "Ekonomické argumenty převažují nad dlouhodobějšími strategickými argumenty a dlouhodobou strategií pro budoucnost," tvrdí Majer.

S tím podle RFE/RL souhlasí i Edward Lucas z týdeníku Economist: "Polsko je vynikajícím, nepochybným vůdcem postkomunistického světa," míní Lucas. "Jinde je to opravdu odlišné. Slovensko zaujalo téměř proputinovskou linii, aspoň co se týče sankcí. I Češi, zejména Zeman, zastávají obdobný pocit," a ten Lucas označuje za "politováníhodný". Za nejhoršího však Lucas označuje maďarského premiéra Viktora Orbana a cituje jeho "explicitní odmítnutí liberálnědemokratických zásad, které ostatní Evropa považuje za mainstreamové."

Česká, slovenská a maďarská vláda nechtějí podle tohoto článku podpořit novou vlnu sankcí proti Rusku. Otázkou prý je, zda vlády a veřejnost těchto zemí s výjimkou Polska skutečně nevnímají Rusko jako hrozbu, anebo zda si nejsou jisty, zda by je v případě vážné konfrontace NATO skutečně ochránilo.

"Středo a východoevropské země prostě nedůvěřují svým spojencům a obávají se, že ve chvíli krize nesplní své sliby," napsal 4. září ruský analytik Fjodor Lukjanov.

Avšak podle Majera je prozápadní postoj mezi občany ČR a Slovenska stále ještě silný. Průměrný občan chce, aby jejich země zůstaly součástí Západu a nemají zájem o návrat do ruské sféry vlivu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6333

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2014