Proč Putin může lhát a stejně být pro Rusy důvěryhodný?

2. 7. 2014 / Pavel Gajdošík

Ve Frankfurter Allgemeine Zeitung vyšel nedávno zajímavý analytický článek, jenž se pokusil odpovědět na otázku, proč Putin může něco chvíli rezolutně popírat (například skutečnost, že za ozbrojenou proruskou "domobranou" na Krymu stála už v březnu ruská armáda), aby to o pár týdnů později v jiném interview zcela bezelstně připustil (a třeba onu podporu ruské armády dokonce veřejně pochválil jako "správnou, rozhodnou a profesionální").

Podle německého autora článku může Putin alespoň pro Rusy opakovaně beztrestně lhát, a dokonce se při tom nechávat klidně přistihnout, protože v ruském světě je lež projevem suverenity a síly, a nikoli něčím odpudivým, co by mělo každého politika zdiskreditovat a v etických společnostech přimět k tomu, aby svoji funkci ihned opustil.

U Putina, který vzešel z prostředí KGB, kde pro něj byly klamy, lži a triky každodenním chlebem, cynický postoj ke lži a pravdě až tak nepřekvapuje, ale německý autor připomínal, že dosti vlažný vztah Rusů k pravdě a lži může pocházet už z dob, kdy se tam ústřední komunistický deník absurdně nazýval právě "Pravda" a Rusové si za desetiletí zvykli na to, že byli tou "Pravdou" denně obelháváni.

Mne ale napadá i souvislost s jedním Masarykovým výrokem proneseným při kritice padělaných obrozenských Rukopisů, které měly jako "lež" povzbudit české národní sebevědomí, ale Masaryk je právě jako "lež" rezolutně odmítal a marně se s akademickými kolegy v 80. letech 19. století pokusil prokázat jejich nepravost:

"Lež bývá zbraní slabého, potlačeného, a lež sama je slabá. Jest sebeklamem, sebeobelháváním. Falešné Rukopisy nám nepomohly."

Rusové si jako slabí a potlačení vědomě určitě nepřipadají, ale když Putin lže Západu a Rusku to takticky pomáhá, tak je pro ně úspěšný hráč, který silné protivníky chytře vodí za nos.

Masaryk by řekl, že když Rusové Putina nadále podporují, propadají sebeklamu, že je to silný lídr, a určitě by jim radil, ať si zvolí někoho, jehož zbraní je pravda, ale s tou nefunkčností lží to bohužel není tak jednoznačné, protože třeba zrovna Rukopisy našemu národu ve své době asi vážně pomohly a lidé, pro které není pravda něco posvátného, mají díky možnosti lhát mnohdy jasnou výhodu.

V Americe už třeba léta běží reality show Survivor (česky "Kdo přežije"), kde 16 až 18 soutěžících během 39 dnů bojuje o to, kdo někde v tropech přelstí ty druhé a jako hlavní cenu pro "přeživšího" získá milion dolarů.

Všichni soutěžící vědí, že je to hra, ale někteří si i přesto chtějí za každou cenu zachovat svou morální integritu, říkají samou pravdu a dodrží každý slib, a tak bývají většinou brzy vyřazeni intrikány, kteří svatosvatě přísahají na duši svých dětí, aby vzápětí těm důvěřivým "vrazili kudlu do zad".

Ti slušní pak bývají šokováni, že někdo mohl být tak nečestný, ale intrikáni na konci hry vždy zdůrazňují, že to přece byla jen hra a v té jsou lži součástí strategii, a ne něčím, za co by se museli stydět i poté, až s výhrou odjedou domů.

Podobně zjevně uvažuje i Putin, a tak mu Západ sice bude morálně nadřazen, ale ještě dlouho s ním může ve hře o vliv "naivně" prohrávat.

0
Vytisknout
4400

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2014