Dobový citát jako by byl napsán dnes: Zpěvy staré Číny Bohumila Mathesia

4. 7. 2014 / Zdeňka Petáková

Vezmete-li do ruky tři útlé a krásně podle návrhu Františka Muziky graficky zpracované svazky Zpěvů staré Číny, vydané v letech 1947 a 1949 a projdete jimi, na první pohled vás zarazí kontrast doslovů. Ty dva z roku 1947 (Zpěvy staré Číny a Nové zpěvy staré Číny) nesou pravdu, jak ji z celého srdce a talentu hledal, nacházel a sděloval čtenářům překladatel, Bohumil Mathesius.

Poslední svazek, Třetí zpěvy staré Číny z roku 1949, začíná "Soudruhu a příteli" a končí "Vydal a vytiskl v říjnu roku 1949 jako svou sedmdesátou osmou knihu od začátku pětiletky Melantrich v Praze." Ty krásné verše v Mathesiových překladech jsou doplněny špatně uvěřitelným doslovem plným ideologie a dobových frází. Jako autor tohoto doslovu je uveden Jaroslav Průšek. Tak šel v naší zemi čas.

Podívejme se však blíže na jednu velmi zajímavou pasáž z pera Bohumila Mathesia, v doslovu datovaném do března 1939. Zde je -- v citátu -- charakterizovaná Evropa v mnoha ohledech tak, jako by o ní bylo psáno dnes.

Jen se podívejte: "V roce dvacátém pátém dostalo se mi do rukou dílko anonymního (také charakteristické!) konservativního čínského učence, který studoval a procestoval Evropu. Vydal je anglicky G. L. Dickinson pod názvem "Dopisy čínského učence". Pod zdvořilou formou je to asi tak nejostřejší lekce dnešní Evropě, jakou jsem kdy četl. Uvedu několik ukázek, aby se objasnilo, jak oni se dívají na nás.

"Jako čarodějův učeň duchy -- píše nám Číňan -- rozpoutali jste vy, Evropané, hospodářskou soutěž, jen proto, abyste došli k poznání, že nejste s to ji ovládnout. Za posledních sto let bylo vaše zákonodárství jen nepřetržitým a neplodným pokusem urovnat vaše spletené hospodářské poměry. Vaši chudáci, vaši opilci, vaši lidé práce neschopní, vaši nemocní, vaši starci a vaši nezaměstnaní tíží vás jako noční můry. Uvolnili jste sami všechna lidská i osobní pouta a pokoušíte se teď marně nahradit je neosobní činností státního aparátu. Nejnápadnější známkou vaší civilisace je vaše neodpovědnost. Osvobodili jste síly, které neumíte uhlídat, upadli jste do pastí, které jste si sami nastražili. Váš kapitál žije a chce být krmen; necháte-li jej hladovět, obrací se proti vám a škrtí vás. Produkujete, co musíte produkovat, a nekonsumujete, co konsumovat chcete, ale co konsumovat jste přinuceni... Jako hladové bestie vrháte se, vy Evropané, na nevykořistěné oblasti zeměkoule. Až dosud jste se omezili na plundrování mimo pohraniční sloupy. Ale při dělení kořisti se pozorujete závistivýma očima a dříve nebo později, až bude všecko rozděleno, přepadnete se navzájem. To je vlastní smysl vašeho zbrojení. Musíte pohlcovat, abyste nebyli sami pohlceni. A právě tyto obchodní vztahy, o nichž jste předpokládali, že budou vztahy míru, udělaly z vás navzájem smrtelné nepřátele a posunuly vás do bezprostřední blízkosti zničující války... Rubem vašich triumfů v mechanice je rozpad duchovního myšlení... Vaše smysly jsou mrtvé pro vnější dojmy a vnitřní zážitky. Jste slepí a hluší. Váš celý život je nekonečná řada závěrů z premis, které nezkoušíte, až k soudům, které jste nečekali, ani nechtěli. Všude samé prostředky, nikde cíl... Kde jsou vaše výhody? Váš lid je nepochybně vybaven líp bezvýznamnými prostředky než náš, jí víc a pije víc, víc spí -- ale tady přednosti přestávají. Je méně veselý, méně spokojený, méně pilný. V posledním stu let zničili jste celou svou společnost, vlastnictví, rodinu, náboženství, morálku, rozdíly tříd, všechny věci, které jsou nejvyššího významu v lidských vztazích, jsou vámi vyvráceny a plovou jako lodní trosky v řečišti času..."

Tolik Bohumil Mathesius a mudrc jím citovaný. Kompletní Mathesiovy Zpěvy staré Číny v elektronické verzi je možné nalézt ZDE.

0
Vytisknout
6328

Diskuse

Obsah vydání | 7. 7. 2014