Osadnictví po Palestinsku

21. 1. 2013 / Jiří Kalát

Svatá země 2. a 3. týdne roku 2013: Kvapem se blíží izraelské volby, a i když jejich vítěz překvapením nebude, nějaké novinky se tam rozhodně najdou. Krize mezi Obamou a Netanjahuem se prohlubuje. Další mrtví ve Svaté zemi a k tomu několik významných drobností.

Není osada jako osada

Ještě když jsem bydlel v Jeruzalémě, několikrát si moji přátelé (Izraelci i Arabové), a vlastně i já s nimi, dělali srandu z toho, jak by asi reagovala vláda židovského státu na "palestinskou osadnickou politiku." Tedy nechápejte to špatně, nikdo nechtěl nic kolonizovat. Jen nás tak napadlo, vzít několik stanů, najít neobydlený kopec na dohled od Tel Avivu, tam postavit osadu a území prohlásit za integrální součást Palestiny. Vzít si Korán do ruky a společně s několika pseudohistorickými knihami, si začít nárokovat tuhle zem, protože nám ji dál Hospodin, Alláh, Mickey Mouse a nebo někdo podobný. Prostě nás napadlo, vyzkoušet si klasickou taktiku sionistických osadnických hnutí.

Byla to utopie, to věděl každý. Za námi nestála mocná armáda, ani všehoschopný premiér, podporující naše snažení a to nejenom materiálně, ale i morálně a legislativně. Nejdříve nás to bavilo, poté se připojilo několik více pravicových přátel a myšlenka začala děsit. Reakce armády by mola být dosti divoká a to nemluvím o členech osadnických hnutí. Krvavá lázeň anebo minimálně pár přes hubu. Představovali jsme si utopii, která ale mohla vyvolat řadu otázek a žádajících si odpovědi.

Proto mě překvapilo, když jsem si přečetl, že se něco podobného opravdu stalo. Asi stovka Palestinců, s patnácti mezinárodními aktivisty (dva z nich byli Češi) v zádech, si postavili stany v oblasti E1 (tedy East Jerusalem 1 / Východní Jeruzalém 1), kde je plánována výstavba několika tisíc izraelsko-osadnických bytových jednotek. Nápad vzešel z celkem logické úvahy. Předpokládali totiž, že na svém území mohou kempovat a "pasivně" tak bránit (no spíše jen teoreticky) další výstavbě. Očividně se spletli. Přestože soud nařídil "týdenní nedotknutelnost tábora," premiér Netanjahu použil oblíbenou izraelskou kličku, no možná spíše pořádnou kliku, a vyhlásil dané území uzavřenou armádní zónou a kemp nechal vyklidit. Tolik k izraelské demokracii.

"Palestinci i aktivisté byli odvezeni v autobusech na vojenské stanoviště, kde jim zkontrolovali doklady, pak byli puštěni zpět na palestinské území a žádné právní problémy s úřady nemají," musím se přiznat, že tahle věta na webu Českého rozhlasu mě velice pobavila ZDE

. Většina z těch aktivistů (nyní předpokládám z vlastní zkušenosti) určitě vstoupila do Svaté země přes letiště Ben Gurion v Tel Avivu, logicky tedy budou odtud odlétat. Tedy nyní, když je vrátili na palestinská území (což je samo o sobě paradox, jelikož je zatkli v E1, což je Palestina) problémy mít nebudou. Ty nastanou, až se budou pokoušet dostat zpět do Izraele, aby mohli odletět domů, anebo ještě později, když se časem pokusí vrátit do Svaté země. Na letišti je prostě otočí a vrátí prvním letadlem do vlasti. Nebylo by to poprvé ani naposledy. Holt "jediná skutečná demokracie na Blízkém východě."

Tedy první pokus palestinského osadnictví nevyšel. Druhý však již odstartoval a zatím se drží. Přesně týden od vybudování tábora prvního, vyrostl v blízkosti Jeruzaléma u vesnice Beit Iksa další. Tentokráte má mešitu a pár stanů. Tedy, že by nám tu vypukla "osadnická válka" o svatou zemi? Tak hrozné to prozatím není a ani nebude. Toto střetnutí by bylo krvavé a jednostranné. Zvláště pokud by se někteří pobláznění levicoví aktivisté společně s Palestinci pokusili postavit takovou osadu přímo v Izraeli. Snad to nikoho nenapadne, a když napadne, tak mu to doufám někdo rozmluví. O další mrtvé snad nikdo nestojí.

Celý incident je další ukázkou morální zkorumpovanosti nynější izraelské vlády i Benjamina Netanjahua jako jejího premiéra. Nedemokratické praktiky, kdy jedny zákony platí pro skupinu protěžovaných a druhé pro skupiny utiskovaných, jsou pro mnohé denním chlebem jejich života za ostnatým drátem. Jak dlouho, kolik porušení mezinárodních pravidel i zákonů, je potřeba k tomu, aby minimálně evropské společenství (v čele s Českou republikou) konečně učinilo kroky (a tím nemyslím, podepsání dalšího papíru s hlavičkou OSN, ale akci, která povede k nápravě či alespoň k jejímu počátku) vedoucí k zastavení arogantního a absolutistického chování Bibiho vlády? To se opravdu čeká na další intifádu a další mrtvé?

Jen tak krátce ze Svaté země:

Bílý Izrael. Sníh není v Izraeli zrovna doma, a pokud čirou náhodou pokryje Jeruzalém, stane se z něj další turistická atrakce. Tento rok však nastala výjimka a ve Svaté zemi se snesla pořádná nadílka. Děti si hrály, jelikož školy byly zavřené. Dospělí diskutovali, kdo jim zaplatí ušlou mzdu, protože těch deset centimetrů na silnici je nebezpečných a do práce se nepojede. Zde na podobné počasí, na rozdíl od Evropy či USA, nejsou zvyklí a tak si "bouře" vyžádala mnohá uzavření silnice a zrušení linek hromadné dopravy. Na některých místech dopadlo až 80% celoročního přídělu srážek a vodní toky v Judské poušti, stejně jako ty na Golanech se rozbouřily k radosti místních. Galilejské jezero se plnilo další vodou a mnozí jásají. Jenomže pravým měřítkem vody v regionu je Mrtvé moře, které za poslední rok ztratilo 18 centimetrů a jeho hladina se tak propadá stále hlouběji pod hladinu moře. Ekologická katastrofa je tu na spadnutí. (Více v NJ:

Zdroj v angličtině ZDE

Další útok na Sinaji. K již několikátému střetu došlo mezi islamistickými radikály a příslušníky egyptské armády na Sinajském poloostrově. Vojáci zde prováděli hlídkovou činnost podél plynového vedení, jež se za poslední dva roky stalo již více než dvanáctkrát terčem útoků teroristů. Sedm vojáků bylo zraněno. Napětí na Sinaji stále stoupá, Jedním z několika důvodů jsou důsledky arabského jara a druhým je mírové dohoda mezi Egyptem a Izraelem, která prvnímu ze jmenovaných, svazuje ruce v použití velké vojenské síly na poloostrově.

Zdroj v angličtině ZDE

Mrtvých přibývá. Na seznam obětí palestinsko-izraelského konfliktu se zapsala další jména. Jedním z nich je šestnáctiletý Samir Ahmad Akad ze západního břehu Jordánu, přesněji vesnice Budrus, který byl zastřelen během lednových střetů izraelské armády a palestinských mladíků podél separační bariéry.

Zdroj v angličtině ZDE

Dalším mrtvým je jednadvacetiletý Palestinec, jenž byl zastřelen při pokusu nelegálně projít do Izraele jižně od města Hebron. Jmenoval se Uday Kamil Muhammad Darwin a byl z vesnice Dura. Další dva muži byli také zastřeleni na hranici mezi Izraelem a Gazou.

Zdroj v angličtině ZDE

Uprchlíky zatím nechceme. Zatímco Palestinci v syrském uprchlickém táboře umírají a část z nich utíká do Jordánska, Mahmoud Abbás odmítl izraelský návrh, který některým z nich dovoloval odchod na západní břeh Jordánu nebo do Gazy. Podmínkou totiž bylo, že se musejí zříct "práva na návrat" na území Izraele. To je okolnost pro prezidenta palestinské samosprávy nepřijatelná a to i přesto, že mu návrh předložil i sekretář OSN Ban Ki-moon.

Zdroj v angličtině ZDE

Mrtvý barman. Možná je to podřadná zpráva a na politickém boji o Svatou zemi vůbec nic nemění. Kdo ale žil v Jeruzalémě a snažil se rozumět místním problémům, dokáže pochopit potřebu někam zapadnout, ztratit se, uzamknout a přemýšlet o tom marastu, co se děje kolem. Bar Agard bylo přesně takové místo. Jediná hospoda v Jeruzalémě, kde bylo vyhláškou na zdi zakázáno mluvit o politice. Barman Saša, hlídač klidu a pohody. On a jeho sklenka vodky, kterou vždy podával jako lék, jedno kolikátou, byli záchranou v tomto světě plném konfliktů. Nyní už není ani on - někdo si na něj počkal s nožem a nechal ho umřít v kaluži krve. Kdo nyní nabídne klid v rozbouřené Svaté zemi?

Zdroj v angličtině ZDE

Rozloučení nerozlučných přátel? Slovní přestřelky mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Barakem Obamou nabírají na intenzitě. Bibi se stále častěji dostává do hledáčku ostré kritiky představitele "hlavního spojence" židovského sátu. Obama tvrdí, že nynější vláda "neví, co je nelepší pro Izrael" s čímž souhlasí i řada komentátorů zabývajících se Blízkým východem. Vztahy mezi Netanjahuem a Obamou jsou na nejhorší úrovni, na jaké kdy byly. Obama před časem označil Bibiho za lháře, na což Netanjahu reagoval silnou podporou Mitta Romneyho v podzimních prezidentských volbách v USA.

Zdroj v angličtině ZDE

Emigrace charedim. Rabín a představitel ultra ortodoxní strany Shas Ovadia Josef vyzval všechny "bohabojné", aby raději emigrovali ze země, než splnili svoji vojenskou povinnost a připojili se tak k zástupcům mladých Izraelců (na 3 roky) i Izraelek (na 2 roky), které každoročně nastoupí na vojenskou službu do IDF. Duchovní vůdce argumentuje tím, že tato služba odporuje Tóře. To však nevadí několika stovkám charedim vojáků, kteří už u IDF slouží. Toto téma se stalo i jedním z témat předvolebních a bude mít vliv na uspořádání povolební koalice stran.

Zdroj v angličtině ZDE

Stát Palestina. Palestinská samospráva na základě dekretu prezidenta Mahmúda Abbáse změnila své oficiální jméno a to nyní zní: stát Palestina. K čemu jim to bude, když nemají svoje území, armádu a vláda se jim rozpadá pod rukama díky nedostatku peněz a korupci, nevím, ale i tak gratuluji.

Zdroj ZDE

V tomto týdnu, přesněji 22. ledna, čekají Izrael volby. Ty vyhraje s největší pravděpodobností Benjamin Netanjahu, otázkou jsou tedy spíše pozice dalších stran a počty křesel k nim příslušejících, ale o tom více za týden.

0
Vytisknout
3583

Diskuse

Obsah vydání | 22. 1. 2013