Demokracie a volba menšího zla

21. 1. 2013 / Jiří Matuszek

Během kampaně před prvým kolem prezidentských voleb hledalo mnoho lidí odpověď na otázku: Mám volit kandidáta svého srdce i v případě, když nemá příliš vysoké preference a pravděpodobně do druhého kola neprojde? Nemám raději dát svůj hlas někomu sice méně ale stále ještě vyhovujícímu, a zabránit tak vítězství pro mě zcela nevyhovujícího kandidáta?

Toto dilema se samozřejmě odrazilo i v tisku, internetových blozích a diskusích pod nimi. Tam většinou vítězil názor, že bychom se jako národ už konečně měli oprostit od kompromisní volby. Vždyť v parlamentních volbách volíme kompromisně už přes 20 let, nevolíme malé strany aby náš hlas nepropadl, a padáme do stále většího marasmu. Kompromisní volba v diskusích propadla. Přiznám se, že i já sám jsem v prvém kole volbu menšího zla zavrhl, a nelituji toho.

Ve druhém kole prezidentských voleb, v situaci kdy si máme zvolit jen ze dvou alternativ, se mnohým odpůrcům volby menšího zla zdá, že snad bude lepší ani k volbám nejít. Z jejich pohledu to vypadá tak, že volby nic neřeší. Dvacet let chodíme k parlamentním volbám a nijak jsme si nepomohli1), a teď v první přímé volbě prezidenta, jsme zase v té známé pasti. Zase nám zbývá jenom volba menšího zla!

Jako člověka, který vidí naději v zavádění prvků přímé demokracie, mě to zarazilo a vedlo k poněkud hlubšímu zamyšlení. Znovu jsem konstatoval, že demokracie je podle své definice vláda lidu. Že demokracie je zatím posledním článkem vývoje uspořádání společnosti, a že ji většina z nás chápe jako vývojově vyšší oproti předchozím uspořádáním jako např. monarchie, oligarchie, teokracie atd. Demokracie je tedy vláda lidu, přičemž osobně pod pojmem lid chápu množinu všech občanů daného státu. Při řešení našeho problému menšího zla můžeme lid chápat jako množinu všech oprávněných voličů. Je pochopitelné, že každý člověk, v našem případě volič, má své vlastní problémy, zájmy, zkušenosti a názory.

Je jasné, že se nenajdou dva lidé se zcela shodnými názory. Jsme lidé, ne roboti produkovaní na výrobních linkách! Z toho vyplývá, že žádná otázka, která vyžaduje společnou odpověď lidu, nemá odpověď vyhovující všem. Pokud se dopustíme té chyby, že volbu něčeho, co nám nevyhovuje na 100%, nazýváme zlem, nezbývá nám nic jiného než ta již zmiňovaná volba menšího zla. Ukazuje se tedy, že volba menšího zla je přirozenou součástí demokracie.

Je samozřejmě také možno nejít volit, a přenechat tak rozhodnutí v dané věci těm, kterým účast ve volbách stojí za to. To dokonce považuji za rozhodnutí moudré, pokud ovšem je nám položená otázka lhostejná a důsledky obou nabízených odpovědí jsou stejně bezvýznamné. Nezkreslujeme tak aspoň lhostejným a neinformovaným rozhodnutím výsledek, který může být pro jiné i životně důležitý. Aktuální volba prezidenta, i když se to snad někomu tak může jevit, objektivně nepatří k otázkám, jejichž zodpovězení je pro významnou část voličů nevýznamná. Výsledek volby ovlivní životy nás všech, i když si to možná mnozí neuvědomují. Dobrá, ať tedy nejdou volit. Nedělejme tu chybu ale my, kteří si význam voleb uvědomujeme, ale nechceme se "snížit" k volbě, i když menšího, zla. Jak jsme si ukázali, volba "menšího zla" k demokracii patří.

Pozorný čtenář si na tomto místě jistě uvědomil rozpor. Ve druhém odstavci jsem tvrdil, že nelituji toho, že jsem v prvém kole volbu menšího zla zavrhl. Přiznám se, že jsem použil tuto formulaci záměrně, abych mohl poukázat na to, že pojem "volba menšího zla" může být někdy chápán i nepřesně. V prvém kole jsme měli k dispozici celkem devět kandidátů. Stejně jako ve druhém, ani v prvém kole nenalezl každý volič kandidáta, který by mu na 100% vyhovoval. Vzhledem k většímu výběru si však většina lidí mohla vybrat někoho, kdo se se více blížil jejich ideálu. Nemusel proto volit menší zlo ze zel dvou, ale nejmenší zlo z více zel.

Představme si, že všichni voliči byli rozumní, a volili své nejmenší zlo bez ohledu na výsledky volebních preferencí. V takovém případě by počet těch, kteří mohou i ve druhém kole volit nejmenší zlo, byl největší. Ve skutečnosti ale, pod vlivem předvolebních průzkumů, volila část voličů nejmenší zlo předčasně a opustila svého favorita protože "neměl šanci". Místo něho volila menší zlo ze dvou favoritů předvolebních průzkumů, nebo ještě nějak jinak. Někde jsem četl, že pokud byly průzkumy zmanipulované, volili tito voliči tak, jak chtěli autoři průzkumů. V opačném případě volili s davem.

0
Vytisknout
3286

Diskuse

Obsah vydání | 22. 1. 2013