Jihokorejský prezident vyhlásil stanné právo, pak ustoupil

4. 12. 2024

čas čtení 7 minut

Zrušil stanné právo pod tlakem sjednocené opozice

Pravicový jihokorejský prezident ustoupil po nejvážnějším ohrožení demokracie v zemi od 80. let 20. století.



Jihokorejský pravicový prezident byl nucen ustoupit poté, co nečekaně vyhlásil stanné právo a čelil jednomyslné opozici národního shromáždění, což byla nejvážnější výzva demokracii v zemi od 80. let.

Prezident Yoon Suk Yeol vyhlásil v úterý pozdě večer stanné právo uprostřed sporu s opozičními stranami, které obvinil z údajných proseverokorejských sympatií a protistátní činnosti.

Po několika nejnapínavějších hodinách v nedávné historii země však pak Yoon uvedl, že se vojáci vrátí do kasáren a že rozkaz bude zrušen po zasedání vlády.

 
„Před chvílí zazněl požadavek národního shromáždění na zrušení výjimečného stavu a my jsme stáhli armádu, která byla nasazena na prosazení stanného práva,“ řekl Yoon v televizním projevu ve středu brzy ráno.

„Požadavek Národního shromáždění přijmeme a stanné právo zrušíme prostřednictvím zasedání vlády.“

Vláda krátce poté schválila návrh na zrušení příkazu, což vyvolalo radost mezi protestujícími, kteří vyšli do mrazivých ulic a shromáždili se před parlamentem.

Bílý dům uvedl, že se mu „ulevilo“, když Yoon změnil svůj postoj k vyhlášení stanného práva. „Demokracie je základem spojenectví USA a Korejské republiky a my budeme situaci nadále sledovat,“ uvedl mluvčí, který Jižní Koreu označuje iniciálami jejího oficiálního názvu Korejská republika.

USA předtím uvedly, že s „vážným znepokojením“ sledují dění ve svém klíčovém asijském spojenci, kde je umístěno 28 500 vojáků na ochranu před Severní Koreou.

Hlavní jihokorejská opoziční Demokratická strana označila prezidentův krok za „v podstatě státní převrat“ s tím, že je nezákonný a v rozporu s ústavou země.

Zákonodárci se shromáždili na mimořádném zasedání Národního shromáždění, když se parlamentní asistenti snažili zabránit vstupu ozbrojených policistů do budovy. V návaznosti na Yoonovo prohlášení náčelník generálního štábu armády Park An-su prohlásil, že „stávky, přerušení práce a shromažďovací akce, které podněcují sociální nepokoje, jsou zakázány“. Válečný stav v Jižní Koreji rovněž umožňuje zatýkání bez soudního příkazu a stanoví, že všechna média by měla být pod kontrolou vojenských orgánů.

Po desetiletích demokracie se však neobjevily žádné známky toho, že by se jihokorejská společnost podřídila. Místní média informovala o protestech a politickém vývoji, zatímco Korejská konfederace odborových svazů a Federace korejských odborových svazů svolaly mimořádné schůze, na nichž se jednalo o zahájení stávky.

Stovky protestujících se předtím shromáždily před budovou národního shromáždění poté, co Yoon oznámil, že jedná s cílem vymýtit „nestoudné proseverokorejské protistátní síly“.

Dav v Soulu jásal, když národní shromáždění odhlasovalo zamítnutí jeho dekretu a vyzvalo k Yoonovu zatčení, a skandoval „Zrušte stanné právo“ a „Proti stannému právu“. Nad hlavami kroužily vrtulníky,  ozbrojení policisté se  pokusili se násilím vniknout do budovy, kde se je zaměstnanci parlamentu pokusili zatlačit zpět hasicími přístroji, aby umožnili poslancům svolat schůzi k hlasování o zamítnutí dekretu.

Krok vyhlášení stanného práva vyvolal okamžitý odpor politiků, včetně vůdce Yoonovy vlastní konzervativní strany Lidová síla Han Dong-hoona, který jej označil za „špatný“ a slíbil, že jej „spolu s lidem zastaví“.

Lee Jae-myung, vůdce opoziční Demokratické strany, která má v parlamentu většinu, uvedl v živém internetovém vysílání: „Tanky, obrněné transportéry a vojáci se zbraněmi a noži budou vládnout zemi. Ekonomika Korejské republiky se nenávratně zhroutí. Vážení spoluobčané, přijďte prosím do Národního shromáždění.“

Yoon je známý tím, že své politické oponenty označuje za „protistátní síly“ a šiřitele „fake news“. Jeho vláda, která se ujala vlády v květnu 2022, masivně posílila používání žalob proti tisku za pomluvu.

Dostal se také do patové situace s liberální opoziční Demokratickou stranou ohledně rozpočtu na příští rok a vysloužil si výtky od svých politických soupeřů za to, že odmítl výzvy k nezávislému vyšetřování skandálů, do nichž byla zapletena jeho manželka a vrcholní představitelé, ale nenaznačil, že by měl v úmyslu vyhlásit stanné právo.

Mluvčí americké Rady národní bezpečnosti rovněž uvedl, že USA nebyly o Yoonových plánech předem informovány. „Jsme vážně znepokojeni vývojem, který vidíme na místě,“ uvedl mluvčí.

Yoon ve svém prohlášení uvedl, že neměl jinou možnost, než se uchýlit k tomuto opatření, aby zajistil svobodný a ústavní pořádek, a prohlásil, že opoziční strany se zmocnily parlamentního procesu, aby zemi uvrhly do krize.

„Vyhlašuji stanné právo, abych ochránil svobodnou Korejskou republiku před hrozbou severokorejských komunistických sil, abych vymýtil podlé proseverokorejské protistátní síly, které drancují svobodu a štěstí našeho lidu, a abych ochránil svobodný ústavní řád,“ prohlásil Yoon.

Yoon neuvedl žádnou konkrétní hrozbu ze strany Severu, který disponuje jadernými zbraněmi, a místo toho se zaměřil na své domácí politické oponenty. Proti Yoonovi se v posledních týdnech uskutečnilo několik protestů, z nichž některé volaly po jeho odvolání z funkce. Jeho rating nedávno klesl na rekordní minimum 19 %.

Jihokorejská ústava stanoví, že prezident, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, může vyhlásit stanné právo „v době války, ozbrojeného konfliktu nebo podobného mimořádného stavu v zemi“.

Bývalý prezident Mun Če-in v úterý prohlásil, že země je „v kritickém stavu“, a vyzval Národní shromáždění, aby „rychle zasáhlo a ochránilo hroutící se demokracii“.

Překvapivý krok prezidenta vyvolal šokové vlny v zemi, která měla na počátku své historie řadu autoritářských vůdců, ale od 80. let 20. století je považována za demokratickou. Jeden z taxikářů v Soulu, který si přál zůstat v anonymitě ze strachu z odvety, uvedl:  „Kdykoli se jejich režim ocitne v krizi, použijí k jejímu zakrytí válečné štvaní a stanné právo.“

Park a Chun byli vojenskými diktátory v Jižní Koreji v letech 1961-1988. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že se to bude opakovat,“ řekl taxikář.

Nevládní organizace Centrum pro vojenská lidská práva uvedla, že vyhlášení stanného práva je nezákonné, a označila tento krok za „vyhlášení války proti lidu Korejské republiky“.

Skupina obvinila Yoona ze zinscenování převratu a vyzvala armádu, aby se zdržela použití síly proti občanům.

V pondělí jihokorejští ministři kritizovali krok Demokratické strany z minulého týdne, která z vládního návrhu rozpočtu škrtla více než 4 biliony wonů. Yoon uvedl, že tento krok podkopává základní fungování státní správy.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1129

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2024