Mohou se evropské země vyhnout další plošné karanténě?

21. 9. 2020

čas čtení 2 minuty
Od prázdných center měst až po uzavřené podniky - jarní plošná karanténa se usadila v paměti mnoha Evropanů. Vlády na kontinentě se zoufale snaží vyhnout se znovuuvalení takových drastických opatření, píše Mirjam Beneckeová.


"Katastrofální", "nešťastné" a "devastující" - to jsou slova používaná evropskými lídry k popisu důsledků druhé plošné karantény.

Kvůli omezení šíření viru letos na jaře se veřejný život v Evropě takřka úplně zastavil. Během léta mnoho zemí tato omezení uvolnilo. Nyní však již řadu týdnů počty nově infikovaných takřka ve všech evropských zemích rostou.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) Evropa hlásí denně 40 - 50 000 nově nakažených. Údaje za září by však podle WHO měly být varováním, protože týdenní čísla jsou dokonce vyšší než na jaře.

Ekonomické důsledky plošné karantény byly zvlášť vážné ve Francii, která doufá, že se navzdory nárůstům vyhne plošným opatřením. Místo toho uplatňuje omezení ve zvlášť postižených městech jako Paříž, Marseille, Bordeaux, Nice a Toulouse. Zde byla zakázána veřejná shromáždění, bary mají otevřenou otevírací dobu a návštěvy domovů s pečovatelskou službou jsou omezeny. V Paříži a ostatních městech je povinné nošení roušky, jakmile vyjdete z domu.

Madrid začíná s drastickými opatřeními dnes. V šesti okresech a sedmi municipalitách mohou lidé vycházet jen kvůli základním nezbytnostem: Do práce, do školy, k lékaři, nebo pokud jsou předvoláni k soudu. Podobná opatření existují v dalších částech země.

Obytné oblasti jsou zasaženy v okamžiku, kdy výskyt infekce v uplynulých čtrnácti dnech překročil tisíc osob na sto tisíc obyvatel. Pro srovnání: Obdobný údaj v Německu za sedm dní je zhruba 13.

I v Německu obchodní komory varují před vlnou bankrotů, pokud přijde další plošná karanténa. Podle jejich výpočtů by mohla zasáhnout až pětinu podniků.

Ale ačkoliv Německo zaznamenává růst infekcí, další plošná karanténa není na pořadu dne. Ministr zdravotnictví země, kde většina opatření je dobrovolná, apeluje na osobní odpovědnost jednotlivců.

Zatímco německé úřady druhou plošnou karanténu zjevně neočekávají, výzkumníci britské Scientific Advisory Group doporučili zavést v říjnu dvoutýdenní celostátní karanténu.

Evropané se snaží vyhnout tomu typu plošné karantény, který byl nyní zaveden v Izraeli. (Kde je nyní situace srovnatelně špatná jako v ČR - pozn. KD.) Politici uplatňují lokální opatření a apelují na disciplínu občanů.

Podle britského ministra zdravotnictví Hancocka jde nyní o to, zda všichni "budou dodržovat pravidla... nebo budeme muset přijmout další opatření".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6142

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2020