Současná ultrapravice pochází z komunismu

22. 6. 2020



Bývalí komunisté pomáhají nynější Johnsonově vládě šířit pohrdání vůči jejím nepřátelům

Munira Mirza, nyní v Downing Street, původně ze serveru Spiked, který je následnickou organizaci britské Revoluční komunistické strany, naléhá na Borise Johnsona, aby znovu vybudoval svou rozpadlou popularitu "válkou proti lidem, kteří bojují proti rasové diskriminaci".

Johnson by podle této šéfky oddělení v premiérském úřadě pro vytváření politické strategie měl začít aktivně útočit na liberály, na politickou korektnost, na levičáky a na sluníčkáře. Měl by začít využívat minimálních hrozeb proti sochám Winstona Churchilla k vyvolání kuturního strachu u svých spojenců, a odvést tak pozornost od země, zničené pandemií a propadající se do ekonomické katastrofy, píše Nick Cohen.
 

Přítomnost bývalých revolucionářů v pravicové debatě ukazuje, že vzdálenost od extremní levice k paranoidnímu konzervatismu není vůbec velká. Není náhodou, jak říkával Stalin, že bývalí komunisté nyní pomáhají Konzervativní straně ve snaze vytvářet pohrdání nad liberály. Není náhodou, že Claire Fox přešla z Revoluční komunistické strany do BBC, pak do Brexit Party a spolu s třemi svými původně komunistickými kolegy kandidovala s Nigelem Faragem v roce 2019 ve volbách do Evropského parlamentu. Ani není náhodou, že americká plutokratická pravice, bratři Kochové, nyní financují původně ultralevicový server Spiked.

Moderní pravice má k bolševismu velmi blízko. V Polsku a v Maďarsku obnovila státní kontrolu sdělovacích prostředků, soudnictví a státní služby, jaká tam naposledy existovala za sovětského režimu, a ospravedlňuje toto rozšíření absolutistické moci jako životě důležitý manévr v boji proti globalistickým liberálním nepřátelům. Trump mobilizuje nenávist vůči lidem protestujícím proti rasové diskriminaci s cílem aktivizovat své stoupence a Boris Johnson s jeho taktikou flirtuje, stejně jako flirtuje se vším ostatním. Po celém světě se stalo pohrdání nástrojem k ospravedlnění moci a totální pohrdání ospravedlňuje absolutní moc.

Dnešní pravicové pohrdání je dobře známé každému, kdo studuje historii extremní levice. Britská Revoluční komunistická strana byla založena r. 1978. Vladimír Iljič Uljanov přijal válečné přízvisko "Lenin". Josif Džugašvili si začal říkat "Stalin", když se postavil do čela jedné z nejhorších tyranií v historii. Aby se jim vyrovnal, šéf Revoluční komunistické strany Frank Furedi si začal říkat "Frank Richards", když učil studenty sociologii na Kent University, kam chodila i Mirza.

V té době jeho strana se stavěla k liberálním názorům, k Labouristické straně a k odborům s nenávistí, která se rovnala nenávisti, kterou vůči nim pociťuje dnešní pravice. Revoluční komunistická strana pohrdala lidskými právy. Nadchla srbské válečné zločince, když popřela, že během balkánských válek začátkem devadesátých let etnicky očišťují muslimy. Dávno před Trumpem či Johnsonem žila Revoluční komunistická strana ve světě postpravdy, kde se genocida dala odmítnout jako "fake news".

Když se Revoluční komunistické straně nepodařilo skoncovat s imperialismem a s kapitalismem, vzdala se revoluční politiky, ale uchovala si své absolutní pohrdání pro liberalismus, sociální demokracii a lidská práva. Přešli k nové politice jako celek.

Straničtí aktivisté se dostali do médií a do akademických funkcí. Brzo budete jejich svědky v akci. Mirza nyní zakládá Johnsonovu spěšně vytvořenou komisi o rasové nerovnosti a nepotřebujete nadpřirozené schopnosti, abyste věděli, že ta komise dojde k závěru, že instituční rasismus v Británii "neexistuje".

Mirzu dnes mnozí chválí, že útočí na levičáky se vzděláním v Oxfordu a kritizuje je, že jejich odsouzení "bělošských výsad" neznamená nic pro dělnickou třídu, která žádné výsady nemá. Jenže Mirza a její oddělení v Downing Street, ani Brexit Party, ani BBC ani konzervativní tisk, ani žádné další instituce, kde jsou nyní lidé z Revoluční komunistické strany, nic neudělali pro chudé děti, které potřebují letos v létě pomoc - a poukázky na jídlo. Musel to udělat až černošský fotbalista Marcus Rashford, který svou kampaní donutil vládu, aby tyto poukázky zajistila. Bělošskou dělnickou třídu provokuje pravice, aby proti liberálům užitečně zuřila - avšak ignoruje ji, když její rodiny hladovějí.

Johnson není Trump. Británie také není jednou ze vznikajících diktatur ve východní Evropě. Avšak před koronavirovou pandemií Johnsonova vláda vyhrožovala BBC a Channel 4 News a naznačovala docela otevřeně, že chce odebrat moc nezávislým soudcům. Jak začne být ohromující nekompetence Johnsonovy "vlády" stále více zjevná, pravice se bude snažit znovu umlčovat své kritiky a až to začne dělat, bude to činit prostřednictvím hlasů, které se naučily svému pohrdání pro demokratickou kontrolu nad vládní mocí od ultralevice.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 




0
Vytisknout
3734

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2020