OSN a Lékaři bez hranic se odmítli podílet na dohodě EU s Tureckem o uprchlících

23. 3. 2016

Zásadní rána byla udělena dohodě EU s Tureckem o uprchlících: Vysoké komisařství OSN pro uprchlíky uvedlo, že ruší většinu své činnosti na řeckých ostrovech, protože jsou nyní zneužívány jako vězeňská infrastruktura pro deportaci lidí zpět do Turecka. Totéž oznámila organizace Lékaři bez hranic, která poukázala na to, že hromadné deportace uprchlíků jsou porušením mezinárodního práva.

Mluvčí Vysokého komisařství OSN pro uprchlíky Melissa Flemingová uvedela: "UNHCR není součástí dohody mezi EU a Tureckem o uprchlících a nebude se podílet na věznění ani na deportaci uprchlíků."

Marie Elisabeth Ingres, šéfka mise Lékařů bez hranic v Řecku, zdůraznila: "Nedovolíme, aby naše pomoc byla zneužita k masovým deportacím uprchlíků a odmítáme být součástí systému, který ingornuje humanitární potřeby a potřebym ochrany žadatelů o azyl a migrantů."

Podrobnosti v angličtině ZDE

New York Times: Reakcí na terorismus musí být odmítnutí xenofobů, kteří zneužívají strachu veřejnosti

23. 3. 2016

Úřady musejí učinit, co je v jejich silách, aby zatkly pachatele a ubránily své země proti takovýmto činům. Avšak reakcí na terorismus musí být také potvrzení základních demokratických hodnot a odmítnutí demagogů a xenofobů, kteří chtějí zneužívat strachu a slz veřejnosti.

Brusel, Evropa a svět se musí připrvit na dlouhý boj proti této formě terorismu. To znamená zintenzivnění protiteroristického úsilí a daleko vyšší míru spolupráce mezi ohroženými státy. To také znamená odvahu a pevný postoj vůči hrozbě, jejíž odstranění bude trvat mnoho let. Je nutno důrazně podtrhnout, že to naprosto neznamený hysterické vyvolávání strachu, jak to dělají politikové jako Donald Trump.

Co se týče okamžitých opatření, bezpečnostní operace v Belgii musejí být pozvednuty na daleko vyšší úroveň. Brusel je nejznámější jako de facto hlavní město Evropy, ale také se rychle stává hlavním městem islámského radikalismu v Evropě.

Nutkáním po barbarském útoku je vždycky omezit občanská práva a svobody. Ve Spojených státech vedl po 11. září spěšně schválený Vlastenecký zákon k zneužívání špehovacích pravomocí, které posktla vláda. Francouzská vláda vyhlásila po listopadových pařížských útocích kontroverzní mimořádný stav, který byl prodloužen až do května.

Po bruselských útocích znovu opakoval Donald Trump své požadavky na zabránění muslimům v cestě do Ameriky a pro obnovení mučení a jeho soupeř Ted Cruz požaduje zavedení policejních hlídek v muslimských čtvrtích v USA.

Avšak taková opatření jen slouží cílům teroristů, jimiž je oslabení západních společností šířením strachu a paniky, vyvoláváním zášti občana proti občanovi, šířením xenofobních nálad a dalším odcizením a radikalizací muslimské mládeže.

Změny bezpečnostních a vyšetřovacích praktik jsou nutné, ale musejí být zaváděny opatrně, po vážné debatě a při dodržování lidských práv a zákonnosti.

Lid Belgie a jeho evropští sousedé reagovali na toto nejnovější vraždění solidaritou ve smutku a rozhodností vydržet. Úřady musejí učinit, co je v jejich silách, aby zatkly pachatele a ubránily své země proti takovýmto činům. Avšak reakcí na terorismus musí být také potvrzení základních demokratických hodnot a odmítnutí demagogů a xenofobů, kteří chtějí zneužívat strachu a slz veřejnosti.

Zdroj v angličtině ZDE

Belgičtí muslimové odsoudili bruselské útoky, darují krev

23. 3. 2016

Někteří muslimští předáci vyjádřili obavy, že dojde k útokům a k projevům rasismu proti jejich komunitě

Čelné belgické a evropské muslimské organizace odsoudily úterní útoky v Bruselu, píše prestižní list Politico.eu s redakcí v Bruselu.

"Byly to barbarské činy," řekl Said Kamli, ředitel Federace islámských organizací v Evropě, a dodal, že ISIL a jeho teroristické aktivity nemají nic společného s islámem. "My lidi, kteří dělají takovéto věci, nepodporujeme. Doufáme, že budou čelit spravedlnosti."

Útok v Bruselu spáchali dva bratři

23. 3. 2016

Dva sebevražední atentátníci, kteří zaútočili na letiště Zaventem v Bruselu, byli bratři Khalid a Brahim el-Bakraou. Belgická televize RTBF uvedla, že policie o obou z nich věděla. Třetí muž, kterého kamery zachytily na letišti s nimi, se hledá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Teror v Bruselu

23. 3. 2016


Krátce po osmé hodině ráno stovky cestujících začaly sbíhat z rampy před bruselským letištěm, mezi nimi hrkala kolečková zavazadla. Někteří se nevěřícně ohlíželi k rozbité skleněné zdi, z níž stoupal kouř. Dva sebevražední atentátníci se právě odpálili v odbavovací hale, napsal Ben Taub.

Belgická novinářka: Dosud byla v Belgii s džihádisty nepsaná dohoda, že tu budou žít mírumilovně

23. 3. 2016

(Od 1'10')

Belgická novinářka Laurence D'Hondtová: Myslím, že my jako Belgičané jsme velmi překvapeni tímto útokem, ke kterému tu došlo. Protože víme, že tady v Bruselu žije hodně džihádistů, ale nikdy jsme si nemysleli, že se naše země pro ně stane terčem. Džihádisté měli prostě pocit, že existuje mlčenlivá dohoda s úřady, že tady budou žít mírumilovně.

Reportér Matt Frei: To se ale teď změnilo, že?

Laurence D'Hondtová: No, změnilo se to, protože útok v Bataclanu 13. listopadu vyvolal množství tlaku na belgické úřady, aby nalezly podezřelou osobu číslo 1, Abdelaslama. A tento tlak pocházel z Francie a to změnilo chování policie a já si myslím, že když ho chytili, pravděpodobně to také změnilo postoj džihádistů vůči nám Belgičanům a Belgie začala být sama považována za reálný terč. A to je změna a to je pro nás překvapení.

Matt Frei: Vedla Belgie sama se sebou dostatečně poctivý rozhovor o podstatě belgické hrozby, o počtech islámských Belgičanů odcházejících bojovat v džihádu v Sýrii a v takových zemích?

Laurence D'Hondtová: No, to je tady velká otázka. My Belgičané máme všeobecně pocit, že úřady nikdy neměly pořádné informace o podstatě té hrozby. Po Bataclanu se tu zavedl svého druhu mimořádný stav, z toho vznikl velmi podivný pocit, velmi to zvýšilo strach lidí a nakonec nikdo nebyl zatčen. Takže nejsme překvapeni, že jsme nikdy nečekali, že se něco takovéhoto stane v Belgii.

Rozhovor Britských listů 49:

Jak jsem přišla o zaměstnání

18. 3. 2016



Jan Čulík hovoří s básnířkou Kateřinou Bolechovou o tom, jaké to je, když vás náhle po osmnácti letech vyhodí z práce. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 18. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Hysterická reakce médií napomáhá teroristům

22. 3. 2016

Poskytování publicity atentátům a emocionální reakce jsou idiotstvím, které slouží teroristům. Není ale stupidní snažit se umenšit, a nikoliv zvětšovat hněv, který lidi vede k páchání atentátů, a také zmenšovat sílu samotného incidentu. To první vyžaduje moudřejší zahraniční politiku, než jakou západní státy za posledních deset let provádějí vůči muslimskému světu. To druhé je dokonce ještě obtížnější. Vyžaduje to trpělivost a uměřenost při poskytování publicity teroristickým incidentům a reakcím na ně.

Účelem terorismu není ničit či zabíjet. Cílem terorismu je dosáhnout politických důsledků prostřednictvím obrovské publicity, která přichází s děsivými incidenty. Záměrem úterních atentátů v Bruselu je právě toto. Zabíjet náhodné kolemjdoucí nemá žádný válečný účel. Výbušná síla vzniká v důsledku naší reakce, v důsledku toho, že útokům věnujeme obrovskou pozornost a že na ně politikové houfně reagují.

Poskytování publicity atentátům a emocionální reakce jsou idiotstvím, které slouží teroristům, argumentuje Simon Jenkins.

Neexistuje žádná možnost jak by nějaká společnost mohla zabránit teroristickým útokům. Vzhledem k tomu, že jsou náhodné, žádná míra ochrany nemůže žádnou komunitu před útoky ubránit. Žádná míra policejní práce či sledování, žádná míra použití armády či námořnictva, nemluvě o střelách či jaderných zbraních, nemůže lidi před teroristickými útoky ochránit. Atentátníci a vrahové vždycky uniknou sledování a atentát provedou.

Politický terorismus je tak starý jako válka sama. Vyvolávání strachu v civilním obyvatelstvu bylo vždycky standardní zbraní. "Boj proti terorismu" je stejně nesmyslný jako "boj proti zbraním".

Není ale stupidní snažit se umenšit, a nikoliv zvětšovat hněv, který lidi vede k páchání atentátů, a také zmenšovat sílu samotného incidentu. To první vyžaduje moudřejší zahraniční politiku, než jakou západní státy za posledních deset let provádějí vůči muslimskému světu. To druhé je dokonce ještě obtížnější. Vyžaduje to trpělivost a uměřenost při poskytování publicity teroristickým incidentům a reakcím na ně.

Totální pozornost médií, která je automaticky zajištěna pro každý teroristický atentát, je neodpovědná. Média samozřejmě musejí "informovat", avšak nesmějí bláznit a hysterčit a vyžívat se ve způsobeném násilí tak, jak to zjevně dělají v souvislosti s brutalitou Islámského státu.

A co je vážnější, cílem teroristů je zjevně zlikvidovat západní společnost, ukázat, že liberální demokracie je podvod a vyvolat pronásledování muslimů.

Avšak přesně takto reaguje bezpečnostní průmysl na tyto incidenty. Bezpečnostní průmysl je arogantně přesvědčen, že je mocný, a že není schopen si přiznat, že jsou některé věci, proti nimž nemůžeme být ochráněni. Takže když k atentátům dojde, automaticky vyžadují více peněz a ještě více moci. Ty se jim nesmějí dát.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Ve čtvrtek bude vydán rozsudek nad Radovanem Karadžičem

23. 3. 2016

Mezinárodní soudní dvůr pro bývalou Jugoslávii v Haagu, často nazývaný haagský tribunál pro válečné zločiny, vydá ve čtvrtek svl rozsudek nad předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, který je souzen za genocidu a zločiny proti lidskosti, spáchané v letech 1992-1995 ve válce v Bosně a v Hercegovině. Pro mezinárodní spravedlnost to bude nejdůležitější chvíle od norimberských procesů s nacisty.

Téměř všichni očekávají rozsudek "vinen". Karadžič se postavil do čela separatistického srbského státečku a začal provádět "etnické očišťování", systematický teorri proti bosenským muslimům a Chorvatům.

Belgické úřady jsou zahlceny vyšetřováním teroristických kauz

23. 3. 2016


Úterní útoky přišly po týdnu napětí, během nějž belgické bezpečnostní složky dostihly Salaha Abdeslama, který je považován za posledního přežívajícího člena buňky ISIS, která provedla útoky v Paříži. Přepad v bruselské čtvrti džungle před týdnem vedl k úmrtí Alžířana podezřelého z vazeb na ISIS, ale Abdeslam zřejmě uprchl do míst, kde strávil dětství, do Molenbeeku, z velké části muslimské čtvrti hned vedle centra Bruselu. S využitím kombinace elektronického vyhledávání mobilních telefonů a informací od obyvatel bezpečnostní složky v pátek obklíčily, zranily a zatkly Abdeslama.

Dokáže Evropa zajistit svou obranu?

23. 3. 2016


Personální výdaje tvoří lví podíl evropských obranných rozpočtů. Protože lidi nelze dost ocenit, je to z pohledu ozbrojených sil zřejmě pochopitelné. Nicméně takové rozpočtové priority mají znepokojivé dlouhodobé důsledky. Akvizice a náklady na výzkum a vývoj se vyznačují prudce sestupnou trajektorií.

Němečtí ultrapravičáci poděkovali syrským uprchlíkům za první pomoc při autonehodě jejich předáka

23. 3. 2016

Ultrapravicová německá strana NPD veřejně pochválila uprchlíky za jejich lidskost poté, co skupina Syřanů poskytla první pomoc jejich kandidátu, který se zranil při autonehodě.

Stefan Jagsch, čelný kandidát NPD v nadcházejících místních volbách v Hessensku, ztratil 16. března kontrolu nad svým automobilem na silnici mezi Altenstadtem a Büdingen a narazil do stromu.

Podle místních hasičů vážně zraněného Jagsche vytáhli z trosek jeho automobilu dva syrští uprchlíci a poskytli mu první pomoc, než dorazila sanitka.

Jean Christoph Fiedler, šéf strany NPD v Hessensku, konstatoval podle deníku Frankfurter Rundschau, že se Syřané zachovali "velmi dobře, velmi lidsky".

Letos v lednu se Jagsch účastnil neonacistické demonstrace, na níž se útočilo na uprchlíky jako na "dobyvatele", "turisty za sociálními dávkami" a "opice bez povědomí o zákonnosti".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Finská studie: Více než čtvrtina přistěhovalců má vysokoškolské vzdělání

23. 3. 2016


Průzkum přijímacích center nacházejících se ve finském regionu Uusimaa ukázal, že většina žadatelů o azyl dokončila základní školu, kolem poloviny z nich absolvovalo nějaký typ střední školy. Sedm z deseti dokončilo přinejmenším sedmiletou základní školní docházku a 27 % má vysokoškolské vzdělání, přičemž 16 % má titul, typicky bakalářský. Asi 7 % nemá formální vzdělání a zhruba stejný podíl je zcela negramotný.

Prosíme, nezapomínejte na finanční podporu Britských listů

10. 3. 2016

Vážení čtenáři,

je nám to blbé připomínat, ale pokud si přejete aby Britské listy přinášely do českého prostředí informace z otevřeného světa a narušovaly - tak jak to letos dělají už dvacátý rok - uzavřený, často na nesmyslech vybudovaný narativ, převládající od normalizačního období v České republice - je nezbytné, abyste finančně přispívali na jejich provoz aspoň minimálními částkami.

To, jak reagují mnozí občané, jak tolerují a šíří a podporují rasismus a nenávist, je šokující. Mimo jiné je to také i pro ně samotné nesmírně nebezpečné. Považujeme za svou povinnost proti tomu rázně vystupovat.

Snažíme se samozřejmě udržovat své výdaje na minimu - za provoz serveru už léta neplatíme nic, v důsledku vstřícnosti našeho pražského správce sítí. Rádi bychom mu také veřejně poděkovali, že léta z vlastní kapsy hradí výdaje na elektřinu, které v důsledku relativně vysoké čtenosti Britských listů náš server spotřebovává - my sami nemáme zdroje na to, abychom to uhradili.

Máme však v současnosti tři čtyři vynikající spolupracovníky, jimž musíme samozřejmě za odvedenou práci platit aspoň zcela minimální honorář. Nemohou pro nás pracovat zadarmo.

Prosíme, nezapomínejte tedy, že Britské listy nemohou být vydávány bez finanční podpory svých čtenářů. Na jejich provoz potřebujeme přibližně 60 000 Kč měsíčně a nejméně dvě třetiny z této částky se musejí sebrat. Ostatní vyděláváme reklamou.

Bez toho server nemůže fungovat, je to tedy na vás.

Vydáváme Britské listy jako veřejnoprávní službu českým občanům, k nimž se normálně běžný kulturněpolitický diskurs z vnějšího světa nedostane. Jsme přesvědčeni, že zvlášť v nynější době, kdy je česká společnost destabilizována hysterickými iracionálními nesmysly a řítí se slepě do evropské izolace, čímž ohrožuje svou ekonomickou, politickou i vojenskou bezpečnost, je Britských listů zapotřebí více než kdy jindy.

Pokud tento názor sdílíte, prosíme, přispějte finančně.  

Jan Čulík

šéfredaktor

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Norsko po útocích v Bruselu vyzbrojí policii

23. 3. 2016


Norská policie zahájila mimořádné hlídkování a nařídila všem policistům v Oslu, aby nosili zbraně. Norští policisté za obvyklých okolností mají povinnost zamknout zbraně ve služebním autě.

Úřadující šéf policie Roger Andresen oznámil, že rozhodnutí dočasně vyzbrojit policii sleduje účel podpořit důvěru veřejnosti po úterních útocích v Bruselu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Běloruští "atentátníci" se distancují od ruského obvinění

23. 3. 2016


Některá ruská a běloruská média na základě informací běloruské KGB obvinila několik osoby z provedení útoků v Bruselu. Rádio Svoboda kontaktovalo prostřednictvím sociálních sítí dva z označených "pachatelů" sebevražedných atentátů. Oba muži běloruského původu, Sulejman Doubaš i Chalíd Doubaš, odmítli zprávy o své cestě do Sýrie. Uvedli, že žijí v Belgii a nemají s místními úřady žádné problémy.

Podrobnosti v běloruštině: ZDE

Donald Trump zpochybňuje roli USA v NATO

23. 3. 2016


Přední kandidát na Republikánskou prezidentskou nominaci Donald Trump zpochybnil roli USA v NATO a naznačil, že si Washington už nemůže dovolit závazky vůči osmadvacetičlenné vojenské alianci.

Řada lidí zemřela při útocích na bruselské letiště a metro

22. 3. 2016

Nejméně 14 lidí bylo usmrceno a 80 zraněno na bruselském letišti Zaventem

20 lidí bylo usmrceno a 106 zraněno při výbuchu na stanici metra

Odpoledne přijal odpovědnost za )toky Islámský stát.

Lekce z Bruselu: Soužití s džihádisty nefunguje

22. 3. 2016 / Karel Dolejší


Bruselská čtvrť Molenbeek je od 90. let místem, kde si zřídili základnu alžírští džihádisté ZDE. Úřadům to bylo dávno známo, rozhodly se však nezasahovat, protože extrémisté zde působící prováděli své útoky dlouho většinou v Africe. To se však vloni změnilo - přišly atentáty v Paříži nebo útok na židovské muzeum přímo v Bruselu. Po nejméně dvaceti letech soužití "hlavního města EU" s džihádisty přišel policejní zátah kvůli organizátorovi pařížských útoků. Základna přestala být bezpečná. Následovaly bombové atentáty.


Džihádisté nemají nic společného s normálními, pokojnými muslimy.

OSN: Je šílené zaměřovat hněv nad bruselskými útoky proti uprchlíkům

22. 3. 2016

Amin Awad, regionální koordinátor úřadu OSN pro Střední východ a severní Afriku, jehož úkolem je pomáhat uprchlíkům z Blízkého východu, kritizoval osoby, kteří zaměřují svůj hněv nad bruselskými útoky proti osobám prchajícím před krvavou válkou v Sýrii či před násilím jinde v tomto regionu:

"Považovat všechny lidi za stejné a tvrdit, že uprchlíci jsou bezpečnostním rizikem, to není pravda. Jakékoliv nepřátelství proti uprchlíkům kvůli útokům v Bruselu či v Paříži naprosto není na místě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Evropská asociace na obranu lidských práv:

Nepřijmeme jménem boje proti terorismu omezování rovných práv a svobod

22. 3. 2016

Brusel 22. března 2016

Útoky v centru a na letišti v Bruselu usmrtily více než 30 lidí a více než 100 jich zranily.

Se smutkem a soucitem myslí Evropská asociace na obranu lidských práv na oběti, jejich rodiny a jejich blízké.

Nic neospravedlňuje tyto strašlivé činy. Stíhat jejich pachatele a zároveň bránit demokracii, zákonnost a lidská práva je jedinou možnou reakcí na teroristické útoky. Jakékoliv protizákonné procedury, jakékoliv porušení spravedlnosti, jakákoliv generalizace činěná na úkor jakékoliv komunity, jakákoliv stigmatizace vůči někomu podezřívanému kvůli jeho původu jsou povzbuzením pro vrahy, hledají je horečně.

Evropská asociace na obranu lidských práv nepřijme omezování rovných práv a svobod jménem boje proti terorismu. Tato asociace nepřijme stigmatizaci lidí pro jejich předpokládaný či skutečný původ.

Braňme společně otevřenou společnost založenou na hodnotách solidarity, demokracie a základních práv.


Dominique Guibert, President
AEDH, European Association for the Defence of Human Rights
33, rue de la Caserne. B-1000 Bruxelles

Proč se atentátníci zaměřili na Belgii?

22. 3. 2016

Špatná integrace muslimů, politická nestabilita země a rostoucí důkazy o extremismu znamenají, že bruselské útoky nejsou překvapivé

V Belgii žije dosti podstatná a málo integrovaná menšina muslimů, v níž je vysoká míra nezaměstnanosti. Jsou v ní k dispozici zbraně, v zemi jsou k dispozici vysoce rozvinuté komunikace a celostátní dopravní síť. Úřady se extremismem efektivněji nezabývají, mají nedostatečné financování a v zemi je politická nestabilita.

Neměli bychom podléhat xenofobii a jednat v rozporu s evropskými ideály

22. 3. 2016

Tisková zpráva

"Sdílím s pozůstalými obětí teroristických útoků v Bruselu velký smutek a lítost nad ztrátou blízkých. Cítím hlubokou a upřímnou solidaritu s belgickými občany. Událost je o to smutnější, že oběťmi sebevražedných atentátníků jsou civilní a náhodní občané, kteří cestovali metrem nebo byli v tu dobu na letišti. Jakékoliv projevy terorismu jsou odsouzeníhodné, obzvláště pokud mají na svědomí lidské životy. Bezpečnost je jedna z nejdůležitějších hodnot, které musí Evropská unie ctít a bránit za každou cenu. Jedná se o útok na evropské hodnoty, na symboly Evropské unie. Tyto útoky vzedmou pravděpodobně další vlnu xenofobie, rasismu a náboženské nesnášenlivosti. Jde o snahu do současné Evropy vnést další vlnu chaosu. Neměli bychom tomu podléhat a jednat v rozporu s evropskými ideály. Ať již za útoky stojí kdokoliv, věřím, že se podaří původce vypátrat a podniknout vše pro to, aby se podobné tragické události neopakovaly."

Jan Hamáček, předseda PSP

V Británii pokračuje likvidace univerzitního vzdělání v jazycích a kulturách jiných zemí

22. 3. 2016

Univerzita v anglickém Nottinghamu chce drasticky omezit slovanská studia, němčinu a portugalštinu. Chce vyhodit na dlažbu 12 univerzitních učitelů. Tamější postgraduální studenti žádají mezinárodní veřejnost o pomoc.

Dear All,  

Please consider lending your support to our petition to defend Modern Languages at the University of Nottingham. The University is proposing compulsory redundancy of at least 12 teaching staff from across the school, with at least three to come from the department of Russian and Slavonic Studies. We are fighting to maintain our school and our department as diverse centres of research and language excellence. 

https://www.change.org/p/jeremy-gregory-nottingham-ac-uk-defend-modern-languages-at-university-of-nottingham-fd05831b-e323-4700-af36-5bd44d58186b

Further updates and information can be found at our blog: https://resistrestructuringnottingham.wordpress.com/

and through our Twitter and Facebook feeds: https://www.facebook.com/resistnotts/?fref=nf

@ResistNotts

Many thanks,

Russian and Slavonics Postgraduates at the University of Nottingham

V Británii jde do tuhého

22. 3. 2016

Začal už rozklad Evropské unie?

Je nyní naprosto možné, že ministr financí Osborne bude donucen rezignovat, že Cameron bude muset čelit konkurečním kandidátům na premiéra, že dojde k odchodu Británie z EU, že vzniknou v Británii předčasné volby a pak bude následovat nové referendum o nezávislosti Skotska.

Britská vláda konzervativního premiéra Davida Camerona v pondělí ustoupila a zrušila drastické škrty sociální podpory pro invalidy, ve výši 4,4 miliard liber, které minulý týden oznámil britský ministr financí George Osborne ve své výročním rozpočtu. K ústupku došlo poté, co před víkendem dramaticky odstoupil ze své funkce ministr sociálních věcí Iain Duncan Smith, sám proslulý škrty sociální pomoci těm nejslabším členům společnosti, pro něhož však byly údajně Osbornem navrhované další škrty příliš mnoho.

Ministr financí George Osborne se ve sněmovně v pondělí vůbec neukázal. Hovořil za něj jeho třetí náměstek a obhajoval ho také premiér Cameron. Ten oznámil, že zrušené škrty nebudou nahrazeny žádnými jinými škrty, které se nyní "neplánují". Nikdo ovšem nevysvětlil, co vláda nyní udělá s dírou ve státním rozpočtu ve výši 4,4 miliardy liber, která se tímto nově otevřela.

Okkupert, čili Jak se správně znormalizovat

22. 3. 2016 / Karel Dolejší


Prezidentský kandidát Donald Trump ve vyjádření pro list Washington Post právě zpochybnil členství Spojených států v NATO ZDE. Nechtěně se tak přiblížil zápletce kontroverzního norského televizního seriálu "Okkupert" (Okupováni) ZDE, která byla kritizována jako údajně naprosto nerealistická.

Britská Horní sněmovna hlasováním schválila přijetí 3000 uprchlických dětí do Británie

22. 3. 2016

Členové britské Horní sněmovny varovali, že vláda musí přijmout uprchlické děti rychle, vzhledem k strašlivým podmínkám, v nichž žijí v uprchlickém táboře v Calais

Britská konzervativní vláda utrpěla porážku v Horní sněmovně, když angličtí lordi hlasováním schválili, že Británie přijme 3000 uprchlických dětí bez doprovodu rodičů. Odhaduje se však, že v Evropě je více než 24 000 dětí bez doprovodu rodičů.

O americko-kubánských vztazích aneb Obamova historická návštěva Kuby

22. 3. 2016 / Daniel Veselý

Po dlouhých 88 letech na kubánskou půdu vkročil americký prezident. Barack Obama, kterého doprovází jeho rodina, na Kubě stráví celkem tři dny. Obama se setkal s kubánským prezidentem, má v plánu vystoupit s projevem, který odvysílají kubánské televizní stanice, a pohovořit si s představiteli kubánského disentu. Přestože napjaté vztahy mezi nevelkým karibským ostrovem a Spojenými státy v posledních měsících postupně tály, zůstává řada nedořešených otázek, v první řadě přetrvávající ekonomické embargo, které dlouhodobě poškozuje kubánské hospodářství, a existence věznice na Guantánamu nacházející se na území, jež USA v podstatě anektovaly.

Šokující video: Turecké pobřežní hlídky útočí na gumový člun s uprchlíky v hlubokých a nebezpečných vodách

21. 3. 2016

Pobřežní hlídky mají příkaz, aby čluny přiměly se vrátit do Turecka. Turecké pobřežní hlídky útočily na člun s uprchlíky tyčemi déle než 30 minut. Posléze se ho pokusily zaplavit vodou. V přeplněném člunu bylo 20 mužů, 5 žen a 15 dětí.

Peril at Sea

Shocking video appears to show the Turkish coastguard striking an inflatable dinghy carrying refugees and migrants in deep and dangerous waters.The officers are under instructions to get the boats to turn back.

Posted by Channel 4 News on Friday, March 18, 2016

Nejde o názor, ale o strohá fakta: Státy mají právní POVINNOST postarat se o uprchlíky

21. 3. 2016 / Jan Čulík

Šéfredaktor Britských listů nemá na uprchlickou krizi žádný "názor". Britské listy v této věci prezentují fakta.

Těmi je, že státy mají podle Ženevské úmluvy z roku 1951 POVINNOST postarat se o uprchlíky. Je s podivem, že žádná česká média nezveřejnila text této úmluvy. Veškeré české úvahy ohledně toho, že "uprchlíky bychom přijali pouze, pokud by to pro nás bylo výhodné", nebo "uprchlíky nechceme, protože jsme rasisti", nebo "musíme nejprve pomoci českým bezdomovcům" jsou zcela irelevantní.

Evropští politikové dobře vědí, že jejich státy mají povinnost uprchlíky přijmout. Jak na to znovu a znovu poukazují odborníci, nedávno například v deníku New York Times Nils Muiznieks, komisař pro lidská práva v Radě Evropy, státy, které tuto povinnost nesplní, budou pohnány před Evropský soud pro lidská práva, jako se to například stalo Belgii v roce 2002.

V Britských listech prezentujeme fakta.

Názor je dávání přednosti něčemu anebo úsudek týkající se něčeho. "Moje oblíbená barva je černá." "Myslím, že máta má hnusnou chuť." "Doctor Who je nejlepší televizní pořad." Toto jsou názory. Mají jednu věc společnou: nelze je verifikovat kromě skutečnosti, že je zastávám.

Na tom, že lidé mají na různé věci názory, není nic špatného. Problémy vznikají s lidmi, jejichž "názory" jsou ve skutečnosti věcně chybné postoje. Názory lidí ohledně ověřených faktů nepotřebujeme. Mohli byste rovnou uspořádat průzkum veřejného mínění o otázce: "Jaké číslo je větší, 5 nebo 15?" nebo "Existují sovy?" nebo "Jsou klobouky?"

Hluboký věcný zmatek v některých českých myslích

21. 3. 2016 / Jaroslav Polák

V řadě českých médií se opakuje falešná mantra, že většinou uprchlíků jsou mladí muži vybavení „pokročilými“ mobilními telefony – zejména typu iPhone. Tito muži se tedy na základě informací získaných s použitím výše uvedených zařízení vydali na cestu – tedy tato (s)myšlenka je obecně přijímána českou populací a opět živena různými (ne všemi) médii. No připusťme, že je to pravda. Jak je ale tedy možné, že nadále do tábora v Idomeni přicházejí další a další uprchlíci – že by si informaci o uzavření řecko-makedonské hranice na iPphonech nepřečetli? To mi přijde dost podezřelé. Zřejmě jedna z výše uvedených premis neplatí, píše Jaroslav Polák.

Ženevská úmluva o uprchlících

21. 3. 2016

V České republice vládne děsivá právní nevědomost. Netušíme, proč česká média dávno nezveřejnila Ženevskou úmluvu o uprchlících, definující povinnosti signatářských států vůči uprchlíkům. V ČR se neustále uvažuje o tom, "že přijmeme uprchlíky jen potud, pokud by to pro nás bylo výhodné, a jen některé". Je to porušením zákona, a státy, které zákon porušují, budou stíhány.

Kompletní text Ženevské úmluvy o uprchlících je ZDE. Upozorňujeme zejména na tato ustanovení:

Článek 31

Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení.

Článek 32

Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem.

Článek 33

Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoliv způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.

Z Ženevské úmluvy o uprchlících je naprosto zjevné, že státy, které zablokovaly balkánskou cestu, hrubě porušují mezinárodní právo, protože tím ohrožují uprchlíky na životě. Budou terčem stíhání u Mezinárodního soudního dvora pro lidská práva, lidem, kteří mezitím zemřeli v důsledku jejich nehorázných protiprávních akcí už ovšem nikdo život nevrátí. Státy nesou přímou odpovědnost za tisíce mrtvých utonulých ve Středozemním moři, protože uprchlíkům nevytvořily bezpečnou cestu na jejich území.

Na řecké ostrovy dál připlouvají čluny s uprchlíky

21. 3. 2016

Police uvedla v neděli za úsvitu, že na ostrově Lesbos přistálo přes noc více než 10 člunů s uprchlíky. Dva muži byli vytaženi z prvních tří člunů v bezvědomí a později byli prohlášeni mrtvými.

Na řeckých ostrovech o víkendu zavládl chaos a napětí, když se řecké pobřežní stráže pokusily bránit pašerákům v přistání. Zatímco řecké úřady dopravují nejméně 7 000 uprchlíků, kteří přistáli na řeckých ostrovech, na pevninu, řecké pobřežní stráže začaly střílet na turecké pašeráky uprchlíků, kteří se pokoušeli dopravit další lidi na ostrůvek Oinousses nedaleko ostrova Chios. Řecká policie uvedla, že incident ukázal, jak obtížné bude si vynucovat dohodu o uprchlících, právě uzavřenou s EU.

Řecko signalizovalo, že bude nemožné začít deportovat uprchlíky zpět do Turecka, pokud Evropská unie nepošle do Řecka 4 000 tlumočníků, bezpečnostních odborníků a expertů na azylovou problematiku. "Je jasné, že se tohle nedá realizovat do 24 hodin," řekl Giorgos Kyritsis, mluvčí athénského migračního koordinačního střediska.

EU tvrdí, že rychlé masové deportace uprchlíků do Turecka jsou v souladu se zákonem. Nejsou, jsou protizákonné.

21. 3. 2016

Pouhé tvrzení, že masové deportace uprchlíků z Řecka do Turecka "budou legální", je tím legálními nečiní. Jakto, že rozhodnutí "Všichni budou deportováni" není masová deportace, která je ilegální? ptá se Human Rights Watch. Případ skončí u Evropského soudního dvora. Mezitím poveden k obrovskému, zbytečnému a nesmyslnému utrpení, vyvolanému evropským rasismem.

PŘEČETLI JSME:

Dopis rodiče redakci Blesku: vedete zlou kampaň proti právům dětí

21. 3. 2016

Dne 22. února jste otiskli článek vašeho šéfredaktora Radka Laina „Slovo šéfredaktora Blesku: Stop škodlivé inkluzi“.

Na vzdělávání dítěte s postižením ve spádové škole mají děti v České republice právo již jedenáct let.

Inkluze znamená nikoliv vyloučení, ale naopak přirozené začlenění dítěte mezi zdravé spolužáky. [Blesk zveřejňuje] množství nepřesných, jednostranných, zavádějících či přímo lživých informací.

Váš list rezignoval na byť jen zdání objektivity a namísto informování vede kampaň – kampaň proti několika tisícům dětem.

Útočíte na malou, zranitelnou a mediálně bezbrannou skupinu lidí, jejichž možnosti se ozvat jsou z mnoha důvodů prakticky nulové.

Kompletní článek ZDE

Idomeni 2016

21. 3. 2016 / Tomáš Fiala


Na vratkých člunech do Evropy plují,
vždyť v její přízeň všichni doufali.
Z bláta se dětské ruce natahují,
o pomoc prosí lidé zoufalí.

Však proti nim teď silný kordon stojí,
ostnaté dráty tvoří pevnou zeď.
„Kulturní“ země se těch lidí bojí
a tak je chtějí deportovat zpět.

Otázka Lenočky Jarvinské

21. 3. 2016 / Miroslav Tejkl

Názory šéfredaktora Britských listů ve věci migrantské krize příliš nesdílím, nicméně způsob argumentace Jana Kellera ve čtvrtečním Právu a jeho zdánlivě tak „třeskutá logika“ se mi zdají natolik zákeřné, že musím reagovat následující burleskou – osoby v burlesce jsou ovšem vymyšlené, netýkají se ani tak České republiky jako spíš zvláštního konstruktu a paralelního světa, který Keller svou argumentací vytváří, píše Miroslav Tejkl.

Noví Neználkové

21. 3. 2016


Když se objevil populistický lídr Donald Trump, pozorovatelé americké politické scény to překvapilo. Zpočátku si dělali z okrajového kandidáta legraci, ale nyní je hlavním uchazečem o prezidentskou nominaci Republikánské strany. A právě proto, že Trump už nemůže být ignorován a vysmíván, bylo by hloupé ignorovat zdroje jeho přitažlivosti, napsal Johann N. Neem.

Ruské stahování ze Sýrie se nekoná

21. 3. 2016


Ohlášené ruské stahování ze Sýrie bylo politickým gestem. Ve skutečnosti Kreml vrátil vojenskou přítomnost na úroveň před sestřelením bombardéru v tureckém vzdušném prostoru, napsali Dmitrij Gorenburg a Michael Kofman.

Německý soudce varuje násilníky útočící na uprchlíky

21. 3. 2016

Německo se potýká s rostoucí vlnou násilí proti uprchlíkům. Německý soudce vydal německým násilníkům vážné varování formou tvrdého rozsudku.

Dva muži a žena byli odsouzeni na čtyři a půl až osm let do vězení za to, že do ubytovny pro uprchlíky loni vhodili bezínovou bombu.

"Tato trojice pachatelů byla motivována "nacionálně socialistickou xenofobní a rasovou nenávistí," zdůvodnil svůj rozsudek u Okresního soudu v Hanoveru dne 17. března soudce Wolfgang Rosenbusch.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2016

12. 3. 2016

V únoru 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 75 580,90 Kč. Příjem z reklamy byl 8189  Kč.

Zůstatek byl koncem února 2016 131 994,10 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
24659