Rusko chce mít právo spolurozhodovat o evropské bezpečnosti

19. 3. 2016

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vydal dlouhý článek v moskevském časopise Rusko v globální politice. Vysvětluje tam, co Moskva chce: Oficiální, na dohodách založené právo pro Rusko rozhodovat o politické a bezpečnostní architektuře Evropy. Dokud toto právo Rusko nedostane, na evropském kontinentu nebude stabilita. Klíčovou větou v Lavrovově článku je tato věta: "Během posledních dvou století vedly jakékoliv pokusy sjednotit Evropu bez Ruska nevyhnutelně k děsivým tragediím."

Lavrov není samostatný myslitel, který by fungoval nezávisle na svém šéfu, Vladimíru Putinovi, argumentuje Natalie Nougayrède v deníku Guardian. Je pravda, že západní diplomaté svědčí o tom, že Lavrov v roce 2014 soukromě zuřil nad Putinovou anexí Krymu - která porušila tradiční tvrzení Ruska, že chce dodržovat "mezinárodní právo", avšak přidržel se oficiální ruské verze událostí. Není náhodou, že Lavrovův článek vyšel zrovna v době, kdy Rusko svou intervencí hraje o Sýrii a Evropa se zoufale snaží vytvořit si strategii pro uprchlickou krizi.

Je fascinující, jak Lavrov interpretuje evropskou historii na podporu svého tvrzení, že bez spolupráce Ruska skončí evropský kontinent v chaosu. Hovoří o Kateřině Veliké (jejíž kancléř se kdysi vyjádřil, že "žádné dělo v Evropě nemůže střílet bez našeho souhlasu"), o napoleonských válkách a o krymské válce v letech 1853-1856. Líčí generalizující, paranoidní verzi historie, v níž se   "západní" Evropané opakovaně spikli během staletí ve snaze ponižovat Rusko a dělat z něho oběť.

Lavrov srovnává Putina a Petra Velikého, který praktikoval "tvrdou domácí politiku a rezolutní, úspěšnou zahraniční politiku" a podařilo se mu učinit Rusko "klíčovým evropským hráčem" "za dobu kratší než dvě desetiletí". Lavrov opakuje mantru Moskvy, že Rusko studenou válku neprohrálo, ale že ta skončila "nešťastným sledem událostí", které vedly k rozpadu Sovětského svazu. EU a rozšíření NATO neznamenaly, píše Lavrov, osvobození "menších evropských zemí", ale prostě jen změnu "vedení". Důsledek: dnes "menší evropské země nemohou samy o sobě rozhodovat bez předchozího svolení Bruselu nebo Washingtonu". V této divoké směsici jsou instituce Evropské unie srovnávány se sovětským totalitarismem.

Avšak hlavním Lavrovovým argumentem je, že po roce 1991 "jsme měli vytvořit nový základ evropské bezpečnosti" a nyní je načase to udělat, mají-li být vyřešeny "systémové problémy", které vznikly mezi Ruskem a Západem. Minulý měsíc požadoval na mnichovské bezpečnostní konference Dmitrij Medveděv otevřeně revizi "euroatlantické bezpečnosti".

V letošním roce má Rusko bezprecedentní příležitost tento požadavek prosazovat. Uprchlická krize ohrožuje instituce Evropské unie, v Británii hrozí referendum o odchodu této země z EU, francouzsko-německá osa se dostala do potíží, Angela Merkelová je politicky oslabená, Ukrajina je nestabilní, po celé Evropě se šíří populistická hnutí, na Balkáně vzniká nové napětí, Spojené státy se soustřeďují na domácí předvolební politickou kampaň a jsou posedlé izolacionismem.

Putin počítá s tím, že jeho geopolitické vítězství bude v Evropě. Tam leží historické obsese Ruska. Novým problémem pro Evropu bude jak se vyrovnat s tímto novým tlakem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5352

Diskuse

Obsah vydání | 22. 3. 2016