Milion demonstrací proti Havlovi

16. 11. 2019 / Tomáš Korda

čas čtení 2 minuty

Demonstrace proti premiérovi Babišovi se mimo jiné, ale především zaštiťují disidentem a posléze prezidentem Václavem Havlem. Leč využívat Havlův odkaz proti Babišovi je nešikovné.

Během svého života v disidentském prostředí si Havel vypěstoval takové představy o politice, které lze při nejlepší vůli považovat za amatérské. Zlý jazyk by ale šel dále a poukázal by paralely mezi fašistickými představami o politice a těmi Havlovými. Havel totiž mluvil o jakési politice sítí bez „standartních politických stran“. Politika by neměla být dělena na pravici a levici a nijak nestrukturované politice by měl vládnout morální jazyk, jehož nositeli by byly charismatické osobnosti, nejspíše umělci, herci a básníci, čili zhruba všichni ti, které už před dva a půl tisíci lety Platón z politiky vyhnal, a věděl proč.


 

Co je ale nesmutnější, že s tímto intelektuálním zázemím se někdo vrhne do boje demonstrovat proti Babišovi. Vždyť přece Babišovo ANO svým vstupem do politiky zdevastovalo „standartní politické stany“ a rozbilo ze Západu převzaté dělení politiky na pravici a levici. A nakonec právě Babiš mluví morálním jazykem – jazykem výkonu. To on přesně odpovídá charismatické osobnosti v Havlově smyslu slova.

Původně sice nebyl Babiš básníkem, leč tím se nic nemění na věci, že je skutečnou osobností, kterou charakterizuje právě to, že ji nic nesvazuje. Babiše neomezuje ani jeho strana, protože je jeho, jeho hnutím, byť shora. Také ho neomezuje již neexistující struktura politiky. Stejně jako Havel zažil po vstupu do politiky šok z těch nesnesitelně nudných a zdlouhavých úředních procedur. Oba by nejraději chtěli mít všechno hned. To Babiš ztělesňuje Havlův sen o tom, jak má politika vypadat. Můžeme být ještě rádi, že původně nebyl básníkem, který mívá daleko menší smysl pro realitu než podnikatel.

Má proto smysl prostřednictvích Havlových idejí o politice demonstrovat proti charismatické osobnosti, která tyto ideje ztělesňuje? Demokracii a zvláště té naší postkomunistické pomůže občan asi nejvíce tím, když si v neděli 17. listopadu zjistí, jaké měl Platón vlastně důvody pro to, že básníky vykopal z politiky.

-1
Vytisknout
10996

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2019