Rozkol v pravoslavné církvi je porážkou Vladimira Putina

17. 10. 2018

Nadcházející vznik nezávislé pravoslavné církve na Ukrajině představuje neúspěch pro pokusy Vladimira Putina udržet zemi v pozici ruského satelitu a ruskou pravoslavnou církev bolí, napsal Konstantin Eggert.

V katedrále Svaté Sofie v Kyjevě, která je dnes muzeem, se ozývá šumění a hluk. Počátkem října jsem navštívil kostel, který obsahuje jedny z nejúžasnějších středověkých mozaik v Evropě. Není náhodou, že se tu pracuje. Katedrála se nejspíše stane místem, kde emisaři Ekumenického patriarchy Bartoloměje I. slavnostně přečtou jeho "tomos" udělující ukrajinské pravoslavné církvi autonomii.

I když přesné datum udělení autokefalie, čili nezávislosti, ještě nebylo určeno, rozhodnutí ekumenického patriarchátu v Istanbulu (od dob byzantského impéria tradičně nazývaného konstantinopolský patriarchát) vedlo k úplnému přerušení vztahů s ruskou pravoslavnou církví.

"Moskevská církev", jak se o ní často hovoří na Ukrajině, je největší pravoslavnou komunitou v zemi. Těší se administrativní nezávislosti, ale považuje Moskvu za svůj spirituální domov. Patriarchové moskevští měli Ukrajinu pod svou kanonickou jurisdikcí od roku 1688, kdy patriarcha konstantinopolský Dionysius IV. udělil právo jmenovat metropolity v Kyjevě.

S historií takřka sedmnáctisetletou je konstantinopolský patriarchát nejstarší z patnácti autokefálních pravoslavných církví. Je ostatními pravoslavnými hierarchy považován za "první mezi rovnými". Patriarcha Bartoloměj tvrdí, že dekret z 17. století byl dočasným řešením a označuje své rozhodnutí ujmout se kontroly nad Ukrajinou za legitimní. V přípravě k udělení nezávislosti budoucí ukrajinské církvi zrušil exkomunikaci dvou dosud neuznaných ukrajinských pravoslavných církví, která byla uplatněna poté, co se v 90. letech rozešly s Moskvou.

To vedlo k hněvivé reakci moskevského patriarchy Kyrila. V pondělí předsedal mimořádnému svatému synodu ruské pravoslavné církve. Nařídil přerušit všechny oficiální vztahy s ekumenickým patriarchátem. To znamená, že ruští klerikové se nemohou účastnit bohoslužeb spolu s příslušníky konstantinopolské církve a věřící nesmějí brát svaté přijímání v kostelech ekumenického patriarchátu.

Rivalita mezi ekumenickým patriarchátem a ruskou církví není ničím novým. Konstantinopolská církev je nejstarší, ale početně dosti slabá. Ruská je nezávislá až od 16. století, ale nejbohatší a má nejvíce příznivců. V roce 1996 moskevský patriarcha Alexis II. také na pár týdnů přerušil všechny vztahy s Konstantinopolí kvůli sporu o pravoslavnou jurisdikci v Estonsku. Země má dnes dvě pravoslavné církve - jednu loajální vůči Moskvě, druhou k ekumenickému patriarchátu.

Nicméně krize kolem ukrajinské autokefalie je nejvážnější v nedávné historii. Po anexi Krymu a faktické invazi na východní Ukrajinu v roce 2014 patriarcha Kyril věrně následoval kremelskou linii. Ve veřejných prohlášeních odsuzuje "občanskou válku v bratrské zemi" a označuje Rusy a Ukrajince za "jeden lid". Tato tvrzení popírají realitu ruské invaze a ukrajinské státnosti. Místní hlava promoskevské církve metropolita Onufrij dělá totéž - i když opatrněji.

Prezident Porošenko, který v roce 2019 bude usilovat o znovuzvolení, si připsal velké vítězství. Patriarcha Kyril a Vladimir Putin velkou porážku. Vinu mohou připisovat jenom sami sobě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2483

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2018