Volby v Bavorsku nesignalizují vzestup populismu, ale něco nového a složitého

19. 10. 2018

Po mnoha měsících spekulací o "obrovském nárůstu preferencí ultrapravice" v Bavorsku bylo tak trochu vystřízlivěním, když seultrapravicová strana   Alternative fuer Deutschland umístila až na čtvrtém místě, získala jen 10,2 procent hlasů, píše Cas Mudde.

Výsledky voleb v Bavorsku však přece jen odrážejí širší evropský trend fragmentace a nestability politických stran, který pozorovatelé většinou ignorují, když obsesivně píší o "vzestupu populismu a ultrapravice".
 

Ve volbách v Bavorsku neprohrála jen Křesťansko-sociální strana CSU, která přišla o 10.4 procent svých hlasů a o absolutní většinu v parlamentě, ale také sociální demokraté, kteří podobně jako předtím v Holandsku a v Nizozemí získali méně než 10 procent hlasů (9,7 procent) a přišli o 10,9 procent.

Největší zisky v Bavorsku zaznamenala strana AfD. Hned po ní následovali zelení, kteří, podobně jako sesterské strany v Belgii a v Lucembursku, zaznamenali obrovské zisky. Zelení v Bavorsku více než zdvojnásobili své hlasy, umístili se jako druzí se 17,5 procenty.

Avšak jak konstatovali politologové Stefano Bartolini a Peter Mair ohledně změn voličských preferencí v osmdesátých letech, tyto ztráty a zisky nicméně stále signalizují relativní stabilitu na úrovni politických bloků. Výsledky levicových stran (sociálních demokratů a zelených) se navzájem víceméně vykompenzovaly, a totéž platí i pro pravicové strany CSU a AfD. Kupodivu největší zisky byly v centru politického spektra, kde Svobodná demokratická strana a Svobodní voliči získali celkem 4,4 procenta hlasů.

Znamená to, že se nic nezměnilo? Vůbec ne. Zaprvé, oba "bloky" se ideologicky posunuly, pravice k radikální pravici a levice více doleva. To zaznamenáváme po celé (západní) Evropě, kdy nejenže získávají větší podporu radikální pravicové strany, ale i mainstreamové pravicové strany se posunují více doprava. Obdobně, v mnoha zemích včetně Belgie a Holandska, silně prohrávají sociálnědemokratické strany a někdy zelení a další radikálně levicové strany silně vyhrávají. V těchto případech se blok trochu posunuje doleva.

Zadruhé, stranický systém, včetně levicového i pravicového bloku, je nyní více roztříštěný. Většina stran je nyní střední velikosti, takže už neexistuje velká sociálnědemokratická strana a vedle toho malá Strana zelených, ale dvě stejně velké strany.  To mění mocenskou dynamiku uprostřed bloků i mezi nimi.

Zatřetí dochází k individuální nestálosti voličů. Například, skoro stejný počet voličů odešel od CSU k AfD jako k zeleným a od sociálních demokratů přešlo skoro tolik voličů k pravicovým stranám (CSU a AfD) jako k zeleným.

Znamená to proměnu evropských politických stran. Týká se to všech stran, ne jen populistických stran. Hlavní ztráty zaznamenávají centristické levicové strany, zelení a radikální pravicové strany z toho mají největší prospěch a centristické strany přežívají (a někdy prosperují) ostrým posunem doprava.

Tyto změny evropské politiky si zaslouží větší pozornosti od akademiků a novinářů, kteří často nechávají odvést svou pozornost zjednodušenou představou o "populismu proti establishmentu". Zatím není vůbec jasné, co se děje.

https://www.theguardian.com/commentisfree/2018/oct/18/populism-european-politics-right-left-bavaria
0
Vytisknout
3232

Diskuse

Obsah vydání | 23. 10. 2018