Analýza: Ultrapravicová média svou emocionální manipulací veřejnosti radikálně mění společenskou atmosféru

7. 3. 2017

Analytikové v datech nalezli síť navzájem se posilujících a podporujících extremistických serverů, které obnovily paranoidní styl americké politiky tím, že sloučily dekontextualizované pravdy, opakované lži a logické zkraty a tím vytvořily naprosto falešný obraz světa. Opakováním těchto nepravd, jejich variacemi a jejich šířením na mnoha spřízněných serverech způsobily tyto sítě, že jejich tvrzení se stala pro čtenáře důvěrně známá. Právě tato důvěrná známost poskytuje nesmyslům plnou důvěryhodnost.

Směsice lživých tvrzení a faktů, propojených paranoidní logikou, charakterizuje většinu sdílených článků, pocházejících od Breitbartu. Bylo by chybou je označovat za "fake news". Jejich síla je založena na mocné směsici ověřitelných faktů, známých a pořád opakovaných lží, paranoidní logice a důsledné politické orientaci v rámci navzájem se podporující sítě internetových serverů šířících tytéž názory.

Znovuvytvoření základny, na níž si mohou občané utvářet společně sdílené přesvědčení ohledně toho, co se děje, je základní podmínkou demokracie a to je nejdůležitjším úkolem tisku pro budoucnost. Ve snaze znovu dosáhnout toho, aby občané společně vnímali realitu, se tradiční média musejí přeorientovat. Musejí uznat, že fungují v prostředí propagandy a dezinformací. To je hlavní úkol pro nadcházející léta.

Čtyři američtí analytikové, Yochai Benkler, Robert Faris, Hal Roberts a Ethan Zuckerman, tři z Harvardské univerzity jeden z MIT, analyzovali více než 1,25 milionu článků zveřejněných na internetu od 1. dubna 2015 až po den volby amerického prezidenta v listopadu 2016. Z analýzy vyplynulo, že ultrapravicová mediální síť, jejímž jádrem jsou Breitbart News, americké Parlamentní listy, vytvořila samostatný a izolovaný mediální systém. Využívá při tom sociálních sítí k šíření ultrazaujatého pohledu na svět. Tato protrumpovská mediální sféra nejen začala úspěšně určovat agendu pro konzervativní americká média, ale také velmi silně ovlivnila agendu všech ostatních médií, především ve způsobu, jak se psalo o Hillary Clintonové.

Tato analýza je velmi varovná a aktuální i pro Českou republiku, protože i tam je zjevné, že ultrapravicová média šířící nepodložené, neověřené, rasistické a dezinformační bláboly mají velmi silnou schopnost posunout veřejnou diskusi ke zcela falešné mediální realitě.

Studie zjistila, že dopad lživých ultrapravicových médií na veřejný diskurs je zcela asymetrický. Veřejnost nakloněná Hillary Clintonové sledovala tradiční mainstreamová média ve veřejné sféře. Avšak protrumpovská veřejnost věnovala pozornost extremistickým médiím, mnohá z nichž vznikla nedávno, často až po volbách v roce 2008.

Hlavním tématem ultrapravicových médií byly také systematické útoky na integritu a profesionalismus mainstreamových médií. Ultrapravicová média často nevydávala otevřeně lživé zprávy. Většinu jejich zpráv, sdílených na sociálních sítích, lze přesněji charakterizovat jako dezinformace: jako záměrné použití pravdivých či částečně pravdivých faktů pro konstrukci článků, jejichž vyznění je lživé.

Během americké předvolební kampaně proměnil tento způsob práce pravicový mediální systém ve vnitřně koherentní, relativně izolovanou informační komunitu, která posilovala sdílený názor čtenářů a chránila je před informacemi z novinářské práce, která by odhalila jeho lživost.

Převaha takovéhoto materiálu vytvořila prostředí, v němž může americký prezident vykládat svým stoupencům o událostech ve Švédsku, k nimž nikdy nedošlo, anebo prezidentova poradkyně je schopna hovořit o neexistujícím "masakru na Bowling Green".

Analytikové zjišťovali, jakým způsobem se tyto informace šíří. Vyšlo najevo, že Breitbart News se stal ohniskem samostatného, charakteristického pravicového mediálního ekosystému, obklopeného Fox News, the Daily Caller, the Gateway Pundit, the Washington Examiner, Infowars, Conservative Treehouse, a Truthfeed.

Tato vědecká analýza zpochybňuje prostý narative, že internet jako technologie je tím, co tříští veřejný diskurs a polarizuje názory, protože nám umožňuje izolovat se v názorových bublinách, uvnitř nichž čteme jen ty zprávy, které nám vyhovují.

Kdyby byla technologie nejdůležitějším faktorem, který nás posunuje k "postpravdivému" světu, dalo by se očekávat, že budou existovat symetrické vzorce na levici i na pravici. Avšak i když Facebook a Twitter umožnily pravicovým médiím zlikvidovat kontrolu nad mediálním diskursem, kterou mívala tradiční mainstreamová média, vzorec nebyl symetrický.

Velikost uzlů tradičních profesionálních médií, jako jsou New York Times, The Washington Post, CNN, the Hill, ABC, a NBC dokazuje, že tato média sleduje zvlášť velký počet členů veřejnosti. Ukázalo se také, že vazby levicovějších médií byly silnější na tradiční výše zmíněná mainstreamová média.

Naopak ultrapravicový systém, soustředěný kolem Breitbart News, stojí dál od množiny mainstreamových médií a nemá vazby, které by jej propojovaly s mainstreamem.

Tyto asymetrické vzorce pozornosti existovaly i na Twitteru a na Facebooku a vyplývalo z nich, že vzorce jsou důsledkem volby lidí, nikoliv práce algoritmů. Tyto vzorce mohou být důsledkem koordinované kampaně, ale mohou být také charakteristickým rysem decentralizovaného chování, anebo kombinací obojího.

Existuje jen velmi málo středopravicových médií, která by sledovalo mnoho Trumpových stoupenců, ale zároveň i stoupenců Clintonové. Jdeme-li od centra směrem k extremnější levici či pravici, na levici nedochází k výraznému nárůstu sledování ultralevicových médií, ale na pravici dochází k výraznému nárůstu sledování ultrapravicových médií.

Primárním vysvětlením takové asymetrické polarizace je pravděpodobněji politika a politická kultura a nikoliv technologie.

Pozoruhodným rysem ultrapravicového mediálního ekosystému je, jak nový je tento systém.

Vzorec ostře zaujatých politických útoků vznikl během primárek amerických prezidentských voleb. Terčem útoků byli nejen opoziční kandidátu, ale i média, která nepodporovala Trumpovu kandidaturu.

V únoru 2016 došlo k poklesu vlivu televize Fox News, protože na ni útočil server Breitbart News. Breitbart News se na jaře 2016 totiž snažily delegitimizovat Fox News jako zdroj pravicových informací. Spojovaly tuto televizi s imigrací, s terorismem, s muslimy a s korupcí.

Až po amerických primárkách, kdy byli vyřazeni republikánští kandidáti, které Fox News podporovala, došlo k silnější integraci Breitbarta a pravicové mediální sféry. Hlavním terčem útoku ultrapravicových médií se od této doby stala všechna tradiční média. Vliv Breitbartu je stabilní na všech platformách.

Pravicová média také dokázala přimět tradiční média, aby se zaměřila na imigraci, na emaily Clintonové a na všeobecné skandály. Z analýzy mediálního prostředí vyplývá, že se zásadním tématům Trumpovy politické agendy - imigraci a útokům na Hillary Clintovou - podařilo ovládnout veřejnou diskusi.

I když analýzy mainstreamových médií byly často kritické, nicméně se zabývaly přesně tou agendou, kterou určila ultrapravicová média: imigrací. Ultrapravicová média definovala imigraci jako terorismus, zločinnost, islám a právě tyto články byly nejvíce sdíleny na sociálních sítích. Imigrace byla klíčovým tématem, na němž se shodli jak Trump, tak Breitbart - Breitbart věnoval imigraci obrovské množství prostoru.

Analytikové v datech nalezli síť navzájem se posilujících a podporujících extremistických serverů, které obnovily paranoidní styl americké politiky tím, že sloučily dekontextualizované pravdy, opakované lži a logické zkraty a tím vytvořily naprosto falešný obraz světa. Opakováním těchto nepravd, jejich variacemi a jejich šířením na mnoha spřízněných serverech způsobily tyto sítě, že jejich tvrzení se stala pro čtenáře důvěrně známá. Právě tato důvěrná známost poskytuje nesmyslům plnou důvěryhodnost.

Směsice lživých tvrzení a faktů, propojených paranoidní logikou, charakterizuje většinu sdílených článků, pocházejících od Breitbartu. Bylo by chybou je označovat za "fake news". Jejich síla je založena na mocné směsici ověřitelných faktů, známých a pořád opakovaných lží, paranoidní logice a důsledné politické orientaci v rámci navzájem se podporující sítě internetových serverů šířících tytéž názory.

Používání dezinformací extremistickými médii není ničím novým a ani to není omezeno na ultrapravici. Avšak izolace extremistických ultrapravicových médií od tradičních novinářských zdrojů a vehemence jejich útoků na novinářskou práci v koordinaci se stejnými útoky od prezidenta Trumpa, to je něco zcela nového.

Znovuvytvoření základny, na níž si mohou občané utvářet společně sdílené přesvědčení ohledně toho, co se děje, je základní podmínkou demokracie a to je nejdůležitjším úkolem tisku pro budoucnost. Z analyzovaných dat vyplývá, že většina Američanů, včetně těch, kteří získávají zpravodajství na sociálních sítích, dál věnuje pozornost tradičním médiím, sleduje profesionální novinářskou práci a srovnává to, co se dočtou na extremistických serverech, s tím, co čtou na masových mediálních sítích.

Ve snaze znovu dosáhnout toho, aby občané společně vnímali realitu, tradiční média se musejí přeorientovat. Musejí uznat, že fungují v prostředí propagandy a dezinformací. To je hlavní úkol pro nadcházející léta.

Kompletní analýza v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se doáci české i mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
1577

Diskuse

Obsah vydání | 9. 3. 2017