Sovětský svaz se rozložil přes noc. Nepředpokládejte, že západní demokracie bude trvat navždy

6. 12. 2016

Existuje jeden velký rozdíl. Disidenti konce sovětské éry bojovali za demokracii a za lidská práva na základě všeobecného pojmu "Západu". Pro nás, jestliže xenofobní populismus zvítězí, žádný "Západ", který bychom se mohli snažit napodobit, už existovat nebude. Pokud se liberální společnosti Západu promění v Orbánovo Maďarsko, nebude existovat žádná externí síla, která by nám pomohla.

Od té doby, co Vladimír Putin ukradl volby v roce 2011 a následující protestní hnutí bylo potlačeno, mladí lidé, kteří se ho účastnili, ustoupili do rozhněvaného mlčení, píše Paul Mason z Kazaně. Pro ruské intelektuály to není zrovna nová situace. Lenin tu byl v roce 1887 zatčen za to, že stál v čele studentských protestů, a pak strávil dalších třicet let buď v ilegalitě, nebo v zahraničí. Pak bolševici potlačovali svobodu projevu a politickou opozici po dobu dalších 70 let a dnešní ruští kapitalističtí oligarchové se snaží ze všech sil ji potlačovat i dnes.

Tváří v tvář tomu všemu, proč dál věří ruští umělci, filozofové a novináře v možnost změny? Krátce proto, že byli svědky morálního i hmotného rozkladu něčeho, co se kdysi zdálo trvalé: Sovětského svazu.

Alexej Jurčak, antropolog na University of California, Berkeley, tuto událost popisuje v knize, jejíž titul hovoří sám pro sebe: Všechno bylo na věčné časy, až to najednou vůbec už nebylo. Jurčaka fascinovala skutečnost, že zatímco nikdo nepředpověděl pád Sovětského svazu, když k němu došlo, mnoho lidí si uvědomilo, že to vlastně po celou dobu očekávali.

Od Trumpova vítězství v listopadu 2016 je možno si představovat, že k podobnému rozkladu dojde na Západě. Bude to rozklad globalizace a liberálních hodnot.

Paralely jsou zjevné. My také žijeme už třicet let v hospodářském systému, který prohlašuje, že je věčný. Globalizace byl nezastavitelný přirozený proces, ekonomika volného trhu byla přirozeným stavem věcí.

Ale jestliže země, která vytvořila globalizaci, vnutila ji světu a měla z ní největší prospěch, najednou hlasuje proti ní, musíte začít uvažovat o možnosti, že západní liberální systém skončí, a to náhle. A pokud jste liberální, humanistický demokrat, možnost, o které musíte začít také uvažovat, je dokonce ještě více šokující: že běžnou formou selhávajících ekonomik je oligarchický nacionalismus.

Když Jelcin vyvolal v devadesátých letech obrovskou bídu a kolaps, ruská společnost propadla chaosu. Ve srovnání s chaosem devadesátých let se zdálo, že putinismus je vykoupením. Putin uvrhl Rusko do diplomatické izolace a potlačil demokratická práva, ale obnovil růst, pořádek a národní hrdost. Nyní jsou po celém světě miniPutinové: maďarský premiér Viktor Orbán, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, možná budoucí francouzská prezidentka Marine Le Penová. Je tomu, jako by si přáli, aby všichni, kdo jsou mladší 50 let, prošli stejným ideologickým šokem, jakým prošli Rusové koncem osmdesátých let.

V ekonomice, v politologii a při studiích mezinárodních vztahů se už asi třicet let všeobecně předpokládá, že současný liberální demokratický rámec je trvalý. Stejně ale jako v sovětské akademické sféře, jestliže se ukáže, že liberalismus a globalizace byly jen dočasnou aberací, kdysi uctívané učebnice budou muset být opuštěny.

Avšak existuje jeden velký rozdíl. Disidenti konce sovětské éry bojovali za demokracii a za lidská práva na základě všeobecného pojmu "Západu". Pro nás, jestliže xenofobní populismus zvítězí, žádný "Západ", který bychom se mohli snažit napodobit, už existovat nebude. Pokud se liberální společnosti Západu promění v Orbánovo Maďarsko, nebude existovat žádná externí síla, která by nám pomohla.

Naší poslední velkou nadějí musíme být my sami. A existuje nás dost na to, abychom zastavili tento druhý velký kolaps směrem k oligarchii a k nacionalismu. Jsme zesíťovaní, informovaní, vzdělaní - a zatím ještě - psychicky odolní. Jak se navzájem spojujeme k odporu, můžeme se velmi poučit z těch, kteří to dělají, tiše, v Rusku.

Mladá generace Putinových kritiků možná nosí vrchní kabát cynismu, únavy a abstrakce, ale uvnitř vlastní víru ve změnu - která je tvrdá jako diamant.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
6037

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2016