Investice a marketing? Bohužel!

6. 12. 2016 / Tomáš Vohryzka

Aneb co ukázaly americké volby

Americké volby ukázaly především to, jak nízká je naše ekonomická gramotnost. Jak většina lidí, včetně intelektuálů stále nechápe, jak funguje současný ekonomický systém, a jaké jsou jeho zákonitosti. Ano, ekonomický, nikoliv politický. Neřekl bych sice, že politika je oborem ekonomiky, ale presidentské volby lze popsat dvěma ryze ekonomickými kategoriemi. Finanční investice a marketing.

Pokud chce kdokoliv a kdekoliv vyhrát volby, musí mít peníze. Představa, že by mohl v demokratických volbách kandidovat a uspět nemajetný kandidát, je naivní. Zpravidla musí kandidát shromáždit budget od spřízněných sponzorů a investorů. Že těm jde o politické názory a ideje jen okrajově, ale myslí především na návratnost své investice, není třeba zdůrazňovat. Tento budget je pak během volební, tedy reklamní kampaně využíván naprosto stejně jako v případě komerčních společností. Reklamní agentury, public relations, výzkumy trhu, analýzy, média, cílové skupiny, plakáty, mítinky. Superlativy, falešné úsměvy, velká slova i gesta. Čím větší a hlasitější, tím lepší! Politické myšlenky, jen okrajově, spíše reklamní slogany. Splnitelné a pravdivé argumenty? Nebuďte naivní! Nebo snad věříte reklamě, která vám doporučuje hypotéku, jež vás nevysaje, nebo třeba tomu, že margarín je pro vaše zdraví ideální? Asi si nemyslíte, že pokud budete lemtat hnědou limonádu, stanete se sexuálním symbolem? I v případě voleb jde o reklamu, nic víc, nic míň. Jde jen o jednu věc, vyhrát! Musíte pouze spotřebitele přesvědčit, aby váš produkt koupili. Aby konzument, někdy doslova, někdy obrazně, spolknul to, co nabízíte. Často i s navijákem. Pro veškeré tyto nástroje má marketing zavedené kategorie. Není ale nutné vysvětlovat termíny jako road-show, komparativní reklama či ambush marketing.

Možná někdo řekne, že příliš zjednodušuji. Naopak, marketing je složitá a neexaktní disciplína. Zajímavé je, že třeba to, co mělo být pro Trumpa zničující, totiž jeho nekorektní a vulgární způsob vyjadřování, se ukázalo jako geniální marketingový tah, který zafungoval zcela obráceně, než by odborník čekal. Přestože se takovéto formě komunikace komerční firmy vyhýbají, marketing by ji popsal termínem negativní reklama. Pravdu mohou mít i ti, co říkají, že již celá nominace právě takto kontroverzní figury byl geniální marketingový tah Republikánů. Trump je možná jednoduchý a povrchní, povrchní je ale především neustálé rozebírání toho, jak vulgárně Trump mluvil a koho urazil.

Možná myslíte, že toto zavání konspirační teorií, jak třeba namítl moderátor České televize Ondřeji Hejmovi. Ten neřekl nic jiného, než jen to, že se uvidí, co ti, kdo stojí za Trumpem novému presidentovi dovolí z jeho předvolebních slibů skutečně realizovat. „ Jaká konspirace?“ suše odvětil Hejma. “Kdo platí, ten rozhoduje! To je naprosto jasné a logické pravidlo!“ A následným vrácením půjčky, či investice, se celý obchodní případ, zvaný volby, uzavře.

Je to nejen logické, ale i stokrát vyzkoušené. Funguje to všude stejně, nejen v Americe. Za pár měsíců to u nás nebude jiné. V Anglii mi nedávno můj známý, mediální odborník a intelektuál odvětil na otázku, proč jejich volby dopadly tak, jak dopadly. „Protože lidem lžou, protože je straší!“ „Pracoval jsi v reklamě, tak si snad taky nemyslíš, že ty karbanátky, co se prodávají na každém rohu, jsou to nejlepší jídlo. A v politice to funguje úplně stejně!“ Za tu naivní otázku jsem dostal skoro vynadáno.

Pokud si myslíte, že můj popis je příliš cynický, a že v politických volbách by mělo jít i o víc, než jen o návratnost investice a marketing, tak máte pravdu. Aby to tak ale mohlo být, je nutné, aby volič měl alespoň základní ekonomickou gramotnost. Jenom tak může pochopit, jak funguje reklama, vidět skutečné příčiny, zájmy a kdo /a co/ stojí za prázdnými slovy a falešnými sliby. I ten koho nebaví studovat ekonomii, má alternativu. To, co se snažím o volbách, těch posledních amerických, i těch naších příštích říci tak složitě, dokázal klasik geniálně třemi slovy již před 400 lety. „Slova, slova, slova!“

0
Vytisknout
1832

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2016