Bodláky Václava Duška

Operetní diplomacie v zemích úsměvů

4. 7. 2016 / Václav Dušek

Baba Vanga, super věštkyně, zaručuje konec EU skomírající s vyplazeným jazykem po vydařeném kousku zvaném Brexit. Pro tisk se bábuška hodí – kam se hrabou zprávy utajených špionážních celebrit. Více by neodhalil ani náš slavný špion Karel Koecher, který byl spolu s manželkou a dalšími osobami vyměněn na mostě Glienicker brücke za sovětského disidenta Natana Šaranského. Zaručené informace různých služeb, se kterými obcházelo světem strašidlo lží - zbraně hromadného ničení má pod palcem nevyzpytatelný Saddám Husajn, ostatně libyjský smrtonosný vůdce Muammar Kaddáfí odhalen tajnými službami v posledním okamžiku před zkázou světa; potvrzeno diplomatickými ouklejkami s háčky v koutcích. Teroristi nemají nárok na život, basta! Vyřízeno k dennímu pořádku. Zda-li v Iráku a Libyii vše vzkvétalo pod růžovým nebem a zlatavým sluncem, to lze asi stěží tvrdit.

Podobné klima v pohádkách demokratických sepisovatelů. Ovšem tyto dvě země se jaksi podivně zmítají po osvobození k míru a lásce - diplomatický světový potěr si myje ručky: přehmaty nastanou, laskavě si všimněte, vždy v okamžiku, kdy se nám neposlušné národy příliš vychylují z načrtnuté přímky nadvlády peněžních pirátů, armádních bombometčíků a znalců smrti, partajních štiček v akvárku bez vzduchovače i vládních expertů znalých žádané budoucnosti.

Terorismus zasahuje po celé planetě, vtíravá víra v neomylnost, ministři příhraničí, neohrabaný kapitalismus ve škrabošce ctnosti, bachratí potentáti, neochvějní mluvkové, žádaní slintalové, růžolící ideologičtí machři, děvkaři a opilci, škrholové k závisti, výrazní breptalové, páprdové mající našlápnuto na přínosnou procházku s doktorem Alzheimerem, ohavové beze cti, lovci zaručené pravdy, mameluci bažící po krvi, studenokrevní vývozci zbraňových systémů, zabalených do úhledných balíčků s reklamou na krevní tučnici, ministři klamu a pokřivených úsměvů, zastánci vražedných trestů pro nevychovatelné a vzpouzející se lidičky - vám všem otázka: čeho jste dosáhli? K čemu jste se museli prolhat, kam jste nás strhli, kvůli komu a čemu jste nakladli pasti i pastičky - kam jste zaorali zbytky cti? A co na tohle krvavé bezvládí říká církev svatá, krom toho, že u nás doma doluje a doluje, aby nakynula, zbohatla a pukla v nekonečném reji nenasytných klíšťat?! Firma se na hony vzdálila Kristu, bratři a sestry v Kristu. Vám sloužícím potřebným bytostem sláva a čest, a vám chrastícím majetky a financemi - trocha pokory!

Arény politických umrněných názorů v dusivém klimatu doby připomínají časy vzdálené a přece tak blízké - zavřeš oči a sáhne na tebe teta smrtka, potvora: plynové sprchy, smrtící bomby, žhavé kulky, tisíce vrahů a tisíce obětí poskakovalo zavěšeno na drátky, na kterých se vodí marionety. Loutkové režimy v rukou kouzelníků, ministrů příhraničí, připravují dramaturgické hody pro širokou světovou veřejnost. Prý nemáme lidi do armády, leda pidlovoké, obézní kousky, alergiky - alergii na armádu má kdekdo. Malá, ale naše. Co je malé, to je prý hezké - pšouknou děla, prsknou bomby z letadel, šlehnou plamenomety a... a zbydou nám oči pro pláč.

Generálská elita, která má za sebou dvě přísahy vážně míněné, nám může být ukradena, pokud existuje zájem o její zcizení cizími mocnostmi, o čemž lze s největší pravděpodobností pochybovat, nebránit záboru.

Náš malý rozkošný dvoreček se vměstnal do EU dvora, hofu, couru, corte, patia, Sedmadvacet bývalých dvorečků skončilo činnost - takže malé domovnice a domovníci jsou podřízení domovníkovi či domovnici, kteří dohlížejí na chod veledvora, což není ani náhodou legrace. Co poslanec v EU, to chabý názor - blafají, blafají, konce nedohlédneš - ten chce to a ten zas tohle, ten nemá fištrón ani deset deka a támhleten ho rozdává plnými hrstmi, má ho čipera dvě kila padesát.

Kolem dvora děravé hranice, hotový ementál, jednotná armáda v nedohlednu, ekonomický rozvoj pod taktovkou vyspělých dvořanů s největšími dvory; pozor na Rusko, nepřítel č. 1, ale kšeftovat se mohlo a bude, kšeft ničemu nevadí, že, milí braši?!

Vzdělanost nezabrání dluhovým propastím; krajiny bohatství ducha se ztenčují, nerosty - nerostou. Ministři příhraničí hlásí operetními hlasy domů: jsem diplodiplodiplomat...

Mít sebevědomí strýců a tetiček v křeslech zahraničních úředníků, mohlo se žít bez blbé nálady. Vyložené propady a nastražené dopady nás stály i dobré jméno - jenomže, jak nepodporovat učitele daného a samojediného práva! A tak se na obrazovce mihne bývalý potentát, vlasy mastné, huba vyžraná tlačenkou, jelítky a ovarem - a hrne nám domů zvěsti o dnech budoucích, ten samý halama, který se protáhl klíčovou dírkou, když se přišlo na zlořády v úřadu, jenž úřadoval za miliony do jakési neviditelné kapsy Kyklopovy.

Takzvaný islámský stát destruuje tajné služby, příhraniční úředníky - a my přihlížíme, kterak křesťanská láska a poslušnost lámána v drtivém kole ideologického marastu vojáky znetvořeného Koránu začíná být krok k vyhynutí.

Operetní příhraniční ministři neveřejného blaha, zasáhněte! Nejvyšší čas označit ty, kteří dodávali a dodávají zbraně urputným bojovníkům Allahových pluků. Hanba a hřích! Jak říkával blahé paměti hospodský nádeník magistr Kelly: Prokecáte se akorát ku konci svých šedých dnů - nic nevykonáte, nic neznamenáte - peklo s vámi, okrasy bruselského EU dvora.

Dejte slyšení bytosti nadpozemské - Baba Vanga vás zachrání.

0
Vytisknout
1534

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2016