Bodláky Václava Duška
23. 6. 2016 / Václav Dušek
Nezávislostí pohazujeme ve slovních šarádách obratně a bez zábran. Závislost drží kdekoho pevně v klinči - přetahovaná o kormidlo loďky Čechurky už nikoho nevzrušuje. Odvaha k nezávislosti nestačí. Strůjci i vykladači svobodného světa naopak potřebují závislosti všeho druhu. Politické tahanice jsou nechutné a prospívají, jak jinak, závislým a poslušným žoldákům moci. U nás doma příliš plukovníků, generálů, ti mají stužek, jako by začínali v dobách u památného Verdunu, jeden se nápadně podobá Klémovi. Silové resorty semotamo zkouší, jak jsou skutečně vybaveny silově – a daří se jim roztáčet kola nedůvěry, vtahují do vírů ustrašená politická robátka, která se opírají i o služebníky slova. Sexy mozkový karatel, politický badatel, svatá Renata blafe u kafe, radí informuje, na svoje přehmaty zapomene.
Mlčenlivost nezávislá bývá napadena závislostí. U nás se prokecne i pravda - jak, kdy a která. Resort ozbrojených mužiků má záruku růstu. Manažeři významných firem se řežou smíchy, když generálská chasa vyhlašuje, že je samý manažer - humor jako z filmu Někdo to rád horké, kdy chlápek bezmozek řekne, všichni jsme právníci. Mlčenlivost sluší slouhovi i pánovi. Ani pán v našem kraji není a nemůže být nezávislý. Kam bychom to přišli, vážení krajánci.
V divadle Pravda vídáme herce vyloženě talentované, kteří se drží rolí jim svěřených. Umí se vytrvale natřásat před televizním publikem a baví neskonale vysokou ztrátou paměti, vypadnou z role v okamžiku, kdy jim jiný herec sáhne po krku – hned křičí: helemese, zloděje nestoudnýho, posluchači, diváku, dobře si ho zapamatuj, den zúčtování se blíží.
V mlýnku denunciace se melou braši ze všech partají. Mlynáři prý utajeni. Občas se vyrojí zprávy, že v mlýnicích se nechávají zaměstnat i dech beroucí výstavní učedníci. Ti vidí pod pokličky hrnců, ve kterých se vaří budoucnost občanstva země oplývající strdím, země, kde šiřitel zaručených zpráv ničeho neriskuje, neboť právní normy jsou dnes měkké, hotové kostelní voskové svíce; proč se nepřidat k barvení na černo. Natřeme tě, filuto, dokonale! Zaženeme tě do kouta, budeš se kroutit a my nepřestaneme v honbě za pravdou pro miliony vlastenců.
Budoucnost mírová i sociální vede národy pod jednu vyspravenou střechu, ale něco tato okrasná tiráda přece jen stojí, voliči. Závislost. Být nezávislým je z rodu hrdinů science fiction. Mlátit demokratickou pšenku bez obav, že skončím v lochu, neznamená, že požívám naprostou nezávislost - potřebuji jíst, pít, užívat elektřinu, plyn, dopravní prostředky - říkáte maličkosti, prosím. Život se skládá z maličkostí, jak známo. Velkých reků máme pomálu, nabubřelých panáků dosti. Není nic platno, že se snažíme reky vymyslet - doba jest neúprosná a smete pečlivě vymodelované figury do historických košů.
V dokonalém světě nezávislosti nezakotvíme, s tím se musíme smířit, plavčíci. Na druhou stranu můžeme z našeho zájmu vyloučit partajní špičkové lodyhy, uštěkané vořechy, mdlé babky kejhalky - už totiž nebaví, ale nudí prohlášeními blížícími se denunciacím a jiným závislým odpornostem. Jak si máme vážit lodivodů s pošramocenu pověstí, kterou mediálně využívají investigativci, ti rychlí chrti lapající skutečné pravdy o nestoudných prchajících zajících. Až si někdy člověk řekne: škoda těch chlapíků s rozhledem hodným výšky Everestu - my křupánci se krčíme v mlžných dolinách a nemáme nic jiného na práci, než obdivně chrochtat, jaké máme kabrňáky, kteří stojí v nebesích stoprocentní nezávislosti.
Hola, hoši na palubu, třeba pluli jsme v záhubu, prapor náš neutone - nikdy ne!
Diskuse