Bodláky Václava Duška

Lehkoživkové čekají na orgány

16. 6. 2016 / Václav Dušek

Nebude dlouho trvat a vepříny začnou dodávat jateční kusy boubelatých kamarádů k odběru orgánů. Kdo dostane orgán k zachování života vezdejšího, bude muset upsat duši, namouduši, že nebude požírat vepřové, stane se vegetariánem, či veganem - nehodí se žrát bratry a sestry, nejsme kanibalové! I stane se, že vepřín hyzdící památeční místo drahé Romům, bude jakousi laboratoří... ale i tak, vládní čeládky zřejmě žerou vepřové po tunách, proto hrají rozmarná kolečka a odmítají vepřín zrušit, pučmelouni. Náklady nedovolí konat. Kulantní lži k vývozu. Lidské životy nemají cenu - a kdy asi měly?!

Rasista obdarovaný dárcem bratrem čuníkem, či jeho sestrou sviňkou, bude navždy vyřazen z lidské bílé šlechty! Smějete se? Kdo není rasista, ohrožuje rasu, u ďasa. Potřeba změn neustává. Profík politik, doktor práva plzeňského, myslitel, partyzán, pozvedá občas hlas, aby ho hanba nefackovala, že bere jidášský grošík za vysedávání s neblahou partou, která provětrává zákony, přihazuje si výplaty a - a dohromady jim je tuze blaze, válí se doma po podlaze; lehkoživka profík je opojen myšlenkou za zrušení přímé prezidentské volby. Tumáš, čerte, kropáč! Když nevíš kudy kam, dej do čela vola. Nezklame a orá brázdy pokroku, uráááááááá!

Dostane-li vepřový orgán Romák, pak musí volit mezi zbouráním vepřína, nebo přijetím daných povinností a nesmí zkoušet obezličku - jsem rasově znevýhodněn. Jakpak znevýhodněn, človíčku?! Zakazuje ti snad někdo vstupovat do herny a krmit blikající bedny penězi - vyhraješ tisíce a prohraješ ještě více. Rasismus v hernách neexistuje. Romáci jsou skvělí zákazníci, uznalí, hraví a draví. Peklo na zemi, ráj v nedohlednu!

Geneticky vyzbrojení čuníci nám ušlapou jednou provždy cestu ke svobodě a lásce. Toleranci budeme vyvážet do zabedněného zahraničí. My neplijeme na zastánce etnik, nepracujeme v žoldu nenávisti, nepochopení. Duchovní prznění bytostí odsuzujeme - poskytuje možnost zotročit člověna pomocí finančních pobídek, pobyty v zahraničních božských destinacích, plechovými oři za snové ceny, supermarkety nacpanými mj. i otrávenými mořskými plody; kulturní fronta v zápřahu vidiny dosažení superhonorářů, politikáři v politických mlhavých kruzích pějí písně dokola, podporování častuškáři a sladkbolnými pěvci, co vymývají mozky duchaplnýni texty a odposlouchanou muzikou; partajní šantalové pobíhají kolem voličského stáda, hafají a kaní v poloze nevěstící ničeho blaženého.

Otázky za milion. Budou vepřové transplantace platit všechny pojišťovny v tržním prostředí? A nezchudnou manažeři kupčící s vybranými financemi od nás pojištěnců? Nenapadne náhodou zastupitele lidu šťourat ve smlouvách - budeme uchráněni před zveřejněním našeho jména, když transplantáty vepříků naše tělo přijme bez ujímání? Před výkonem nám nebudou podstrkovány smlouvy o smlouvách budoucích - transplatovaný nesmí kouřit ani trávu, popíjet jakýkoli alkohol, jinak mu může být bez náhrady vyjmut transplantát. Jaká se nabízí záruka, že zachráněný se nezačne chovat vepřově?!

Na orgány již čekají pluky lehkoživků. Máš zaručeny dva životy. A možná i tři. Prasečáky se přejmenují a ponesou název: Vepřové obzory - štastné výhledy. Nebude trvat dlouho a začnou se transplantovat prý i mozky, ovšem pouze tomu, kdo doloží, že se nechoval a nechová jako dobytek. Trvalá změna posune vědecký pokrok o milimetr dále - a mimozemské kultury nás pozorují s údivem, čeho jsme schopni. Domů si nás vzít nechystají - proletí kolem naší země talíř se školním výletem ze vzdálené galaxie za desatero černými děrami a ve sluchátkách zděšení školáci slyší: Kdo nebude poslouchat, toho pošleme do zemského zapomenutí. Opravdu? Nu, mimozemšťanů se mezi námi nachází dostatek. Každý známe toho svého roztomilého, že?

S vepřovými hody konec, kanibalové, kdo se chce dočkat budoucnosti ve zdraví! Vepřové zdraví, záruka růžové budoucnosti...

0
Vytisknout
1592

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2016