Oběť londýnského násilného útoku:

Díky Bohu, že jsou v Británii zakázány střelné zbraně

17. 6. 2016



Moderátor: Muhiddin Mire, muž, který loni zaútočil na kolemjdoucí kuchyňským nožem v londýnské stanici metra. byl minulý týden shledán vinným z pokusu o vraždu. Tvrdil, že se útokem mstí jménem svých "syrských bratrů". Náhodou nahraný výrok jednoho kolemjdoucího se virálně rozšířil:

"Ty nejsi žádný muslim, kámo."

Mireova oběť se nyní rozhodla vystoupit na veřejnosti. Lyle Zimmerman (56) má dvojí britské a americké občanství, je to novinář specializující se na vědeckou problematiku a je to nadšený amatérský hudebník. Poté, co mu útočník prořízl hrdlo, se nyní plně uzdravil. Nejprve hovořil o tom, jak reagoval na vraždu poslankyně Jo Coxové:

Lyle Zimmerman: Britská společnost je, co se týče zločinů spáchaných zbraněmi, spektakulárně bezpečná. K mimořádným událostem samozřejmě dochází. Ale já jsem neztraumatizovaný, protože můj útočník měl jen kuchyňský nůž na chleba. Útočník proti Jo Coxové měl nějakou starodávnou nebo podomácku vyrobenou zbraň. To podtrhuje, že zákaz vlastnění zbraní v Británii opravdu funguje a musíte se neuvěřitelně snažit, když si chcete opatřit zbraň. Přesto došlo k tragédii, společnost ještě má problémy a někteří lidé se stále dokáží fixovat na násilné fantazírování a na násilné ideologie.

Půl roku poté, co došlo k útoku, chci nyní promluvit, v důsledku střelby v Orlandu v USA. Znovu tam vznikla vážná diskuse o zákazu zbraní. Moje zkušenost z toho, že jsem byl terčem násilného útoku, ve velkém, rozmanitém, složitém městě, jako je Londýn, kde ale platí přísný zákaz vlastnictví zbraní, důsledkem toho bylo, že dopad tohoto útoku byl zanedbatelný pro všechny přítomné s výjimkou útočníka.

Tyto útoky individuálních útočníků, ty jsou v našich společnostech velmi vzácné, i když jsou silně medializovány, když k nim dojde. Nesmírně závisejí na konkrétních okolnostech.

(...)

Když jsem seděl na schodech v té stanici metra a lékař mi držel ruku na krku, zabraňoval tomu, abych vykrvácel, okamžitě jsem si uvědomil, že na mě zaútočil duševně chorý člověk. A jako Američan jsem si okamžitě uvědomil, Pane Bože, jak je dobře, že neměl střelnou zbraň. Když jsem pak sledoval ten útok na průmyslové televizi, vím, že kdyby býval měl útočník střelnou zbraň, já bych byl zcela jistě mrtvý. Kdyby tamní chodci měli zbraně, nebyla by možnost zastřelit útočníka, aniž bych byl také mrtvý, byli jsme do sebe zapleteni. Bylo vyloučeno ho střelnou zbraní zastrašit. To je na videu vidět z toho, jak reagoval na policii. V důsledku toho on přežil, ohledně čehož jsem rád. Já vůči němu pociťuju jen lítost, kvůli jeho nemoci. Je to velmi nemocný člověk. Je mi líto jeho příbuzných. Není to ničí mučedník. Takhle funguje civilizovaná společnost. Cítím se opravdu pozitivně ohledně těchto rysů této události.

Audio v angličtině ZDE (Od minuty 37)

0
Vytisknout
3860

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2016