Bodláky Václava Duška

Rojení partajní - vizionáři k nesehnání

2. 6. 2016 / Václav Dušek

Doby strnulých hrdinů zvolna odeznívají. Podívejte, drazí občané, u nás doma stálá možnost vystoupat k vrcholu nesmírné blaženosti. Prezidentský úřad se nám údajně silně otřásá v samotných demokratických základech položených v jílovitém terénu. Do boje za volební vítězství vyrazil i fešák dědeček Všesněd, moudrost šprýmař spolykal beze zbytku, ni drobtu nenechal. Nabídne národu návod k nabytí finančních rezerv. Stačí se nebát, hrát a hrát - neboť znavené štěstí, jak známo, usedne i na vola.

Otroků potrestaných mocí přibývá. Natřásají se neúnavně před zrcadly a naivně se ptají: kdo je u nás v Křovákově nejchytřejší, pověz? Hluchota z namyšlených trumberů tupost činí, nevěří, když se jim dostane odpovědi: moudrý se neptá, moudrý zná, koná, i nekoná, nevyptává se nás, jak se zachovat, šťouro.

Moudrost nekoupíš, nevyzpíváš, nevykřičíš, nepřelišačíš. Nevytrucuješ, holenku. Být hlavou státu na krku usmrkaných politických zlořečených kazisvětů, podporovaných armádou pisálků, pražádná výhra! Divíš se turbulenci zleva, zpráva, středu, hlesneš a všici jsou ve střehu - zase řekl nejapnost, vejtaha! Hbitý krk dokáže s nejvyšším mužínkem cvičit bez odpočinku. Na vrcholu vždy silněji fouká - kdo není připraven, bude uvláčen větry rozličnými.

Naši prezidenti? Terno! Za prvního se střílelo zvesela do dělnictva - fuj, hanba! Druhý ustoupil ulici a uvrhl národ pod knutu tatařínů, bojarů, carevičů - omyl, ti už dodýchali pod tresty bezzemků... Třetí se opovážil jednat s Dolfim, mizera. Ten s dýmkou zase nechal, krom jiných otřesností, popravit ženu matku - zločinec! A jeho nástupce, výhra v loterii, přes noc vychudnul národ 5 ku 1...

Na dlouhá léta v hradu sídlil fešák Toni, který blafoval a nachystal bratra ku pomoci... A stařičký prezident generál přihlížel, chuděra, jak se cupuje v zemi slušnost... Jeho nástupce utáhl šrouby, aby dokázal bratrovi, že se na nás může spolehnout... V dramatickém čase nastoupil, jak jinak, dramatik - a hned dostal na pamětnou. Žil nekřesťansky a... a darmo mluvit, paní Pučálková, že?

Hradní přestavba nástupce Václava z nábřeží, vedena chudým Vencou z paneláku započala bleskovým výpadem i dokončenou privatizační šaškárnou. A dnes máme prezidenta potížistu - jeminkote, neposlouchá ani dobře míněné rady, opovažuje se zasahovat, kde mu to nepřísluší, častuje nevybíravě kritiky hlava nehlava...

A již máme náhradníky. Užijeme ještě požehnanou legraci. Někteří se vypínají před národem v pozici neúnosné - hravá politická štěnata spoléhají na miloučká vzezření, zprvu se necháme hladit, kousat začneme, až se usadíme v pelíšku vyhrazeném nedotknutelnému hradnímu pejsáčku... Nu, cvičení probíhá ve školičkách zahraničních expertů. Projdeš, v pořádku, neprojdeš, i tak se neztratíš, budeš-li držet klapačku.

Potížista má prý naději. Rozehraje hru na krvavou válku, vyhlazení evropské kultury islámskými vražednými mezulány, pokračuje ztrátou těžce nabité demokratické svobody, zrušením vydobytých technických vymožeností - hle, domorodče, dostaneš tři lepé manželky, ( kdo je v tomhle ekonomickým ráji asi užíví, sakra...) vyfasuješ roztomilého velblouda i dobrou radu, jak se chovat, abys nebyl zbičován, ponížen, usmrcen...

Potížista obhajuje děsivě nelidské zbraňové systémy. A, světe div se, úspěšně. K odpalu má připravena politická torpéda. On je monstrem okamžiku. Otevřeš nevymáchaná ústa - přijde trest. Virus pýchy koná černou práci.

Potížisté v partajích rozehrávají tisíckrát omleté pravdy. Vizionářství, bloude - mor pokroku! Být vizionářem v těchto pološílených časech nepřináší úctu ani prospěchu finančního, pokud neslibuje růžovou budoucnost, nabitou úspěchy k nepřekonání.

Roje partajních ovádů bzučí písně lákavé všem nebožákům bez názoru - dej nám hlas, voličské batole, uvidíš zázraky nadpřirozené, že ti budou očka nádhernou iluzí přecházet. Nu, vše se nepovede. Zajisté, ale zatípneme tipec církevnímu otesánkovi! Zprvu zdál se vychovatelným k pravdě i pokání, ale zachutnali mu finanční chuťovky. Zanotoval hlasitě svatouškovsky poleptanou pravdu: krade, kradu, krademe, smilníme a bobtnáme, hle, těhotní pastýři přepychu, jak se přepeřili, svatoušci.

Být chudý? Proč?! A k tomu ještě pravdomluvný - kvůli komu? Nelhat říkáte, ale nás to baví, koníčka si nedáme vzít Zbožnost, pravíte? Jděte k šípku - zázrakem překonána. My víme dobře, že mít majetek z lidí lotry činí - tak ho drolíme ku prospěchu budoucí víry. Nedivte se, i církve jsou jaksi firmy a jako takové mají nezastupitelnou odpovědnost za nabyté majetky, cennosti a církevní výdobytky.

Takže, voliči milí, jak se dostaneme ke kormidlu, zatočíme církevní věrchuškou rázně s konečným řešením. Věř si, oude, ale bez našich peněz, šmudlo!

Partajní čtverylky roztančí vykolejenou společnost. Neblázněte, i u nás bývá blaze. Ne všem, ale to nenastane nikdy nikde! Prozatím budeme chránit přírodu, bez oddechu vypočítávat škody napáchané průmyslovými trotly, politickými kašpary. Tichošlápky odchytíme a přivážeme k pranýři. Budeme usilovat o snížení výroby zbraní. Ušetříme na drahém letectvu, neboť vlast snadno přeletíme balonem vyzbrojeným vzduchovkama. Do zdravotnictví nabereme zahraniční pracovníky. Odbouráme nákupy drahých přístrojů.

My budeme odvolávat nedoučené ministry. A posílat je začneme bleskově do politických hrobů, kam patří. Školství zbavíme nánosu tereziánských vymožeností a neudržitelných praktik. Uč se synu moudrým býti...

Obrana vlasti? Přestaneme s neustálým zpochyňováním nutnosti mírové obrany! Vláda bude posilovat svazky s přátelskými státy i národy. Snížíme nezaměstnanost k nule, nejlépe pod pomyslnou nulu. Vymýtíme odporné bezdomovectví. Postaráme se o všechny potřebné. Kulturní hodnoty přetavíme do podoboby světově uznávané, takže i v Karáčí budou zírat, jak zemička pod krtincem Řípem vzkvétá - květy zla v demokratickém záhonu nenajdeš.

Kam oko dohlédne, tam naše partaj, ne vaše, ale naše, ne vaše, ale ta naše nová rozeseje krajinou dobrou náladu - občané s trvalým úsměvem ve tvářích štěstí nás budou velebit. Budeme usilovně shánět vizionáře. Konec starých bakalovských časů. Kdo nechce být šťastný, jde proti nám! Zeptejte se Bohouše, ten zná potřebné instrukce ku plavbě životem.

Partajní rojení neustává, chybí mu královna. Pak si vyber, bratře, komu dáš hlas. Vybírej odpovědně, zítřek ti připomene omyl bez skrupulí. Volí se, volí do omrzení, což neznamená, že musíme být nutně voli.

Potížista není brzdou vlažného pokroku, pouze brzdou nenasytným otrokům!

0
Vytisknout
3540

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2016