Obama oznámil rozmístění dalších 1000 vojáků v Polsku. Vládnou úzkostné obavy z oslabení Západu v důsledku brexitu

9. 7. 2016

Barack Obama oznámil, že Spojené státy umístí dalších 1000 amerických vojáků v Polsku s cílem posílit východní křídlo Severoatlantické organizace. Zdůraznil, že americko-evropská solidarita nebue oslabena brexitem.

Na summitu NATO ve Varšavě vydalo NATO a EU své první společné prohlášení o bezpečnostní spolupráci. Obě organizace se zavázaly, že budou spolupracovat především v oblasti hybridní války a kybernetické války. Zároveň budou provádět námořní operace proti neregulérnímu příchodu uprchlíků.

Činitel NATO uvedl, že britské hlasování pro brexit poskytlo Evropské unii "novou energii pro proces, který vedl k této dohodě", jejímž cílem je odstranit dojem, že je jednota Západu ohrožena. Po varšavském summitu zintenzivní NATO spolupráci se Švédskem a s Finskem, které nejsou členy Severoatlantické organizace.

Američtí vojáci utvoří jeden ze čtyř mnohonárodnostních bojových praporů NATO ve východní Evropě, jejichž cílem je ujistit tento region o jeho bezpečnosti tváří v tvář možné ruské hrozbě. Británie posílá 500 vojáků pro prapor do Estonska a Kanada a Německo vyšlou dva další prapory do Litvy a do Lotyšska. Příští rok, uvedl Obama, bude také v Polsku umístěna americká ozbrojená brigáda.

Obama ve Varšavě uvedl, že by se neměl přehánět dopad brexitu na translatlantické partnerství. Zdůraznil, že Spojené státy mají pevné a trvalé vztahy s Evropskou unií, kterou charakterizoval jako "jeden z největších hospodářských a politických úspěchů moderní éry".

Na varšavském summitu má být také oznámeno, že americký protiraketový obranný štít se základnami v Rumunsku, v Turecku a ve Španělsku, bude zpočátku provozován velením NATO.

Severoatlantické společenství tvrdí, že protiraketový štít má bránit hrozbě raketového útoku z Íránu a ze Sýrie, že není zaměřen proti Rusku. Avšak analytikové varují, že hrozí nebezpečí přehnané reakce Ruska na akce NATO, což může vést k eskalaci napětí na východní hranici.

Na summitu ve Varšavě se projevovaly různé názory. Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski řekl: "Musíme odmítnout falešné představy o možné spolupráci s Ruskem, pokud provádí invaze do sousedních zemí". Ben Rhodes, náměstek amerického poradce pro národní bezpečnost, odmítl názor, že nová opatření povedou k eskalaci napětí. "Ukazujeme, že pokud se Rusko bude dále chovat agresivně, bude následovat reakce a ve východní Evropě bude větší přítomnost. Tím, co Rusko říká či dělá, nebudeme nijak odrazeni od našich závazků."

Francouzský prezident François Hollande zdůrazňoval, že Rusko musí být považováno nikoliv za hrozbu, ale za partnera. Mluvčí Vladimíra Putina Dmitrij Peskov trval na tom, že Rusko je "stále otevřeno dialogu" s NATO, zejména při boji proti "opravdové hrozbě" terorismu.

"Rusko nevyhledává nepřítele, ale vidím že se to děje," řekl Peskov reportérům v Moskvě. "Když pochodují vojáci NATO u naší hranice a létají tam letadla NATO, nejsme to my, kdo se přibližuje k hranicím NATO."

Navzdory veřejným prohlášením se odehrála v zákulisí celá řada úzkostných jednáních ohledně toho, do jak velké míry brexit západní alianci oslabil. "Jak může brexit neoslabit západní soudržnost? Biliony dolarů, o něž se snížila tržní hodnota na burzách, nutně vedou k oslabení síly Západu," řekl jeden činitel NATO. O vážném oslabení západní aliance hovořili i četní další analytici.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1615

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2016